Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Rada by som sa opýtala, či je zdravenie cudzích aj v živočíšnej ríši. Pozorujem, že ľudia sa postupne prestávajú zdraviť a uvažujem, či je to nejaká forma evolúcie, že nepotrebujeme mať kontakt? A ako to je medzi rovnakými živočíšnymi druhmi v prírode, alebo aj inými druhmi, či taký jeleň pozdraví všetkých ježkov, ktorých stretne v lese.
Minutová odpověď
- I zvířata se navzájem zdraví.
- Pozdravy si zvířata vyměňují hlavně s jedinci, se kterými se opakovaně stýkají a spolupracují s nimi (mohou to být i jedinci jiného druhu).
- Člověk je vysoce společenský a kontaktní živočich. Proměny lidských zdravicích rituálů spíše souvisí s kontextem a formou pozdravů než s evolucí lidstva směrem k nižší potřebě kontaktu.
Odpověď
Ano, zvířata se navzájem zdraví. Pozdravem máme na mysli určité hlasy, doteky, postoje a další druhy chování, které zvířata používají při setkání. Psi se navzájem očichají, kočkovité šelmy se o sebe otírají, u ptáků se zdravicí rituály objevují při setkání na hnízdě, sloni třepou ušima [1]. Speciální zdravicí zvuky používá například celá řada druhů primátů [2].
Výzkumy primátů a šelem
Vědecky podložené detaily zdravicího chování zvířat jsou nám však známy jen z výzkumu omezeného množství druhů – hlavně několika druhů primátů a šelem.
Většinou se zdraví jedinci v rámci rodiny nebo vlastní malé skupiny. Za členy skupiny mohou být ve výjimečných případech považováni i zástupci jiných druhů a pozdravy se potom vztahují i na ně. Tak tomu může být například u zvířat v úzkém vztahu s člověkem [3].
U signálů určených cizím jedincům se o zdravení příliš nemluví. Cizinci se vzájemně spíše vyhýbají a raději spolu komunikují na dálku. Pro takové pachové značky, hlasy nebo optické signály, které zvířata používají k vymezení teritorií, by proto možná bylo na místě použít spíše termín „výhrůžky“ než „pozdravy“. Druhy, kde spolu jedinci hodně soutěží, se oproti druhům, kde jedinci více spolupracují, zdraví méně [4].
Lidé žijí v dynamicky proměnlivých skupinách, kde se velikost a složení skupiny v průběhu času může výrazně měnit. V odborné literatuře se takovému uspořádání říká společenství typu „fission-fusion“. Podobně se chovají například šimpanzi, delfíni, sloni, někteří krkavcovití ptáci, většina papoušků nebo třeba hyeny.
Ahoj, nechceš být můj spojenec?
Jak často se zvířata v takových společnostech zdraví, ovlivňuje řada faktorů. Některé z nich bychom si jistě tipli i na základě našich lidských zkušeností. Zvířata se víc zdraví po změnách ve skupině [5, 6], víc se zdraví s jedincem, se kterým mají dobré vztahy [7, 8], nebo pokud hledají spojence [9]. Víc zdraví jedinci, kteří stojí níže na společenském žebříčku [2], ale zdaleka tomu tak nemusí být vždy [4].
Pokud nezdravím, znamená to, že s dotyčným jedincem nemám a neplánuji navázat žádný vztah. A to zřejmě platí mezi živočichy stejně jako mezi lidmi. Proto se nám asi může zdát, že pozdravů ubývá.
V moderní společnosti denně potkáváme řadu anonymních lidí, které jen míjíme. I u šimpanzů pozdravů ubývá ve větších skupinách [10]. Možná ale nezdravíme méně, možná se pozdravy jen přesouvají do jiných prostor (online, uzavřené skupiny) a záleží, v jakých kruzích se pohybujeme. Mladí například sousedy na ulici jen tak nezdraví [11]. Bylo by zajímavé zjistit, nakolik se frekvence pozdravů ve společnosti postupem času proměňuje.
Člověk je vysoce společenská bytost a toho, že se lidé stávají bezkontaktní, se zatím snad bát nemusíme. Je dobře známo, že dobré sousedské vztahy jsou důležité pro spokojený život a srdečný pozdrav je prvním krokem na cestě k nim [11].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Pavel
RNDr. Pavel Linhart, Ph.D., Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta JU v Českých Budějovicích
Odbornou revizi poskytl Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., Botanický ústav AV ČR a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Odpověď editovali Luděk Vašta,Hedvika Šimková a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://www.nature.com/articles/s42003-024-06133-5/tables/1 (sloni)
[2] https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsos.182181 (primáti)
[3] https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsos.160956 (vlci a lidé)
[4] https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rstb.2019.0420 (paviáni)
[5] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0003347221000415?via%3Dihub (šimpanzi)
[6] https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rstb.2021.0309 (chápani) [7] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1046/j.0179-1613.2003.00922.x (paviáni)
[8] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003347210004501 (hyeny)
[9] https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2023.1390 (hyeny)
[10] https://link.springer.com/article/10.1007/s10329-021-00957-z (šimpanzi)
[11] https://news.gallup.com/poll/509543/saying-hello-linked-higher-wellbeing-limits.aspx (lidé)
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
