Článek
Vědkyně a vědci, kteří působí na českých i zahraničních výzkumných institucích, odpovídají na dotazy ze sociálních sítí.
Dotaz
Ve stacionáři často se seniory vysvětlujeme rčení a přísloví. Teď jsme ale narazili. Několik vysvětlení jsme dostali, ale žádné nás úplně neuspokojilo.
Odpověď
Musím se přiznat, že je toto téma mnoho světelných jednotek od mého zaměření a bohužel nemáme žádného dostupného odborníka na astrofyziku. Konzultovala jsem to ale se známým, který se věnuje astrobiologii, takže základní koncept by měl být správně.
Odpověď je založena na vysvětlení tohoto jevu odborníky z Astronomického ústavu AV ČR a naučného článku České astronomické společnosti.
Jak už z názvu plyne, od 13. prosince začíná Slunce zapadat později, zároveň je však stále před slunovratem. Den se tedy dále zkracuje tím, že slunce vychází později. Proto „dne nepřidá“. Je to způsobeno posunem takzvaného pravého poledne (čas, kdy je Slunce nejvýše na obloze).
Země vykonává dva pohyby, otáčení kolem své osy a oběh kolem Slunce po eliptické dráze. Ale zatímco rychlost otáčení je stálá, rychlost oběhu se během roku mění kvůli síle gravitace, kterou Slunce působí na Zemi. V prosinci tedy Země stále zrychluje ve svém oběhu, ale nestíhá se dootočit, což je právě na 13. prosince nejvíce znát.
Pro ilustraci přikládám tabulku času východů a západů Slunce.
Východy a západy Slunce
Za Zeptej se vědce Christina
Christina Bachmann, VŠCHT
Odkazy
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.
