Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Když se početím přenáší genetická informace z rodiče na dítě, neměli by rodiče starší (zkušenější) předat lepší informaci dítěti než rodiče mladší, nezkušení? Zkrátka, předávají se „zkušenosti“ (sečtělost, vědomosti apod.) dětem geneticky?
Minutová odpověď
- Genetická informace se mění v důsledku mutací DNA nebo pomocí vratných epigenetických změn (chemických značek).
- Životní styl (včetně některých zkušeností) může vést k epigenetickým změnám, ty se ale z velké části nepřenáší na potomstvo.
- S věkem roste množství náhodných mutací DNA, genetická informace od starších rodičů tedy naopak s vyšší pravděpodobností ponese více problémů.
Odpověď
Genetická informace není zkušenost. To, že se některé zkušenosti mohou epigeneticky zapsat do chromatinu (obecný název pro DNA a proteiny okolo, které jí zpracovávají a regulují její využití), neznamená, že starší lidé mají lepší genetickou informaci. To, co se epigeneticky zapíše do chromatinu, nejsou vzpomínky nebo naučené informace ze školy, ale následky životního stylu.
Zaprvé, jak je popsáno ve starším příspěvku, při tvorbě pohlavních buněk dochází k náhodnému rozdělení DNA napůl. Některé pohlavní buňky tedy vůbec tu část, která nese nějakou epigenetickou značku, mít nemusí [1].
Zadruhé, při tvorbě pohlavních buněk a v raných fázích vývoje embrya dochází k přísné kontrole kvality a zároveň částečnému resetování chromatinu – epigenetické značky jsou z velké části vymazány a při tvorbě spermií jsou zničeny i histony, nejčastější nositelé epigenetické informace. Histony jsou malé proteiny, na které je DNA namotána a které jí pomáhají podle potřeby se zabalit (heterochromatin) a uvolnit (euchromatin) [2, 3].
Zatřetí, s věkem roste počet náhodných mutací, které se hromadí v těle, a stejně tak roste šance, že jste se potkali s nějakou mutagenní chemikálií. Obecně se dá říci, že čím je člověk starší, tím horší má startovní podmínky pro početí. Tento problém se exponenciálně zvyšuje po třicítce. Spermie starších mužů rozhodně nejsou kvalitnější a nenesou více informací, naopak, mají mnohem vyšší pravděpodobnost různých problémů [4]. To samé platí pro vajíčka [5].
Za Zeptej se vědce odpovídal Vojta
Mgr. Vojtěch Dolejš, Centrum molekulární biologie (ZMBH), Univerzita v Heidelbergu
Zdroje
[1] Molecular Biology of the Cell, Alberts, 6th edition, Garland Science, 2015 Kapitoly 4,5
[2] https://doi.org/10.1098/rstb.2011.0042
[3] https://doi.org/10.1098/rstb.2011.0328
[4] https://doi.org/10.3909/riu0538
[5] https://doi.org/10.1093/humrep/deu056
Viz také dříve zveřejněná odpověď, zda může životospráva ovlivnit naše geny (dotaz č 227):
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
