Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Ovlivňuje nějak počet skvrn na Slunci intenzitu slunečního záření dopadajícího na Zemi? Je známo, že by období s větším počtem skvrn na Slunci byla spojena s nižší teplotou vzduchu na Zemi a naopak? Ovlivňují skvrny na Slunci i nějaké procesy v zemské atmosféře a na zemském povrchu?
Minutová odpověď
- Sluneční aktivita je velice složitá záležitost a neprojevuje se jen počtem slunečních skvrn.
- V době největšího počtu slunečních skvrn je energie slunečního záření dopadajícího na Zemi větší než v době minima.
- Cyklus sluneční aktivity prakticky není rozpoznatelný v měření teploty v průběhu času, lze ho ale sledovat např. v dlouhodobých měření stratosférického ozonu.
Odpověď
Sluneční aktivita je velice složitá záležitost a počet slunečních skvrn je jen jedním z jejích projevů. Porovnáme-li počet slunečních skvrn [1] s příkonem slunečního záření dopadajícího na Zemi (energie slunečního záření za určitý čas, měřeno z družic [2]), zjistíme, že s rostoucím počtem slunečních skvrn, a tedy s rostoucí sluneční aktivitou, příkon záření dopadajícího na Zemi roste. Plocha slunečních skvrn tedy nesnižuje příkon slunečního záření, je tomu přesně naopak – při vyšším počtu slunečních skvrn je sluneční záření intenzivnější.
Při průměrných hodnotách příkonu záření zhruba 1360 W/m² na horní hranici atmosféry je ale rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou sluneční aktivity jen kolem 1 W/m², tedy pod 1 promile (0,1 %) průměrné hodnoty. Při měření teploty na povrchu Země se to prakticky neprojeví nebo je to jen obtížně zjistitelné. Projevuje se to ovšem ve stratosféře (vrstva atmosféry zhruba 10 až 50 km nad povrchem Země), a to na celkovém množství ozonu, který nás chrání před UV zářením. Při větší sluneční aktivitě množství stratosférického ozonu roste, a to o 1 až 2 % ve srovnání s obdobím nejnižší sluneční aktivity, což bylo zaznamenáno i nad naším územím [3].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Ladislav Metelka
RNDr. Ladislav Metelka, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav, Solární a ozonové oddělení, Hradec Králové
Odbornou revizi poskytl Radim Tolasz, Český hydrometeorologický ústav
Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Dr. Ing.Kristýna Lapčíková, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://www.sidc.be/SILSO/monthlyssnplot
[2] Physikalisch-Meteorologisches Observatorium Davos / World Radiation Center, https://www.pmodwrc.ch/en/?s=tsi, obrázek 2.
[3] Vaníček K., Metelka L., Skřivánková P., Staněk M.: Dlouhodobé změny ozonové vrstvy nad územím České republiky. Sborník prací ČHMÚ č. 58 , ČHMÚ, Praha 2012, ISBN 978-80-87577-07-3
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
