Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Blueskya zde na Médiu.
Dotaz
Zajímalo by mě, jak to je s používáním antiperspirantu. Škodí zdraví zabránění pocení? Může se hliník dostat do organismu přes kůži a podílet se tak na pozdějším vzniku Alzheimerovy choroby? Jsou to dvě podotázky, které spolu ale podle mě souvisí.
Minutová odpověď
- Pocení nám pomáhá udržet tělesnou teplotu. Používání antiperspirantů sice zabraňuje tvorbě potu, na regulaci tělesné teploty ale nemá vliv, a tak zdraví neškodí.
- Vstřebávání hliníku z antiperspirantů, které obsahují hliníkové soli pro snížení pocení, je minimální.
- Hliník může způsobit (v případě velkého vystavení) poškození mozku se syndromem demence. Jedná se o onemocnění odlišné od demence Alzheimerova typu.
Odpověď
Škodí zdraví, když zabraňujeme pocení?
Hlavní funkcí tvorby potu je regulace tělesné teploty. Při zvýšené tělesné teplotě pomáhá odpařování potu z povrchu těla udržovat tepelnou rovnováhu. Za normálních okolností jedinec vyloučí asi litr potu denně z přibližně tří milionů potních žláz rozmístěných po povrchu těla. Tento objem se může zvýšit na dva až tři litry při mírném cvičení. V horkém prostředí při těžkém cvičení je možné vyloučit i deset litrů potu nebo více [1].
Samotný objem potu vylučovaného za den v podpaží je v průměru mezi 1 a 10 ml (asi jedna lžička) a tento pot pochází z přibližně 25 tisíc potních žláz v této oblasti [2]. Ačkoli pocení v oblasti podpaží tvoří méně než 1 % z celkového množství potu v celém těle, vnímání pocení v podpaží je vysoké kvůli minimálnímu odpařování potu z jeho záhybů.
Použití antiperspirantu je obecně účinné na více než 50–60 %. Bylo ukázáno, že ačkoli antiperspirant zabraňuje tvorbě potu v podpaží, nemá to vliv na regulaci tělesné teploty [3].
Může se hliník dostat do organismu přes kůži?
Množství hliníku, které je vstřebáváno kůží, se může značně lišit v závislosti na několika faktorech, včetně konkrétního použitého produktu, jeho složení, stavu vaší pokožky, délky kontaktu a individuálních změn v propustnosti pokožky.
Studie prokázaly, že vstřebávání hliníku z antiperspirantů, které obsahují hliníkové soli pro snížení pocení, je minimální. Předpokládá se, že je řádově nižší než 1 % aplikované dávky. Pokud například aplikujete kosmetický přípravek obsahující 1 gram hliníku, můžete kůží vstřebat pouze zlomek miligramu [4, 5].
Podílí se hliník na vzniku Alzheimerovy choroby?
Při otravě hliníkem u zvířat bývá narušena koordinace pohybu, vnímání okolního světa, kognitivní funkce (paměť, pozornost, koncentrace, rychlost zpracování informací) a vyskytují se změny chování. Dále se vyskytuje poškození kostí, což má za následek jejich vyšší lámavost, pokřivení a pohybové obtíže. Objevuje se chudokrevnost nereagující na podání železa. Akutní otravy hliníkem jsou vzácné.
Alzheimerova choroba je onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence. Příčiny Alzheimerovy choroby jsou velmi složité a pravděpodobně i poměrně rozmanité, ale stále nejasné. Příznaky a projevy onemocnění mají tendenci se zhoršovat. Jako příčina Alzheimerovy demence byla dříve často udávána otrava hliníkem [6].
Jako charakteristické a diagnosticky významné se ukázaly specifické změny při vyšetření mozku metodou EEG (elektroencefalografie). Bližší vyšetření nervových buněk v mozku při otravě hliníkem ale nevykazovalo stejné poškození mozku jako při Alzheimerově chorobě. A taktéž naproti tomu u pacientů s Alzheimerovou chorobou nebyly pozorovány charakteristické změny typické pro hliníkem poškozený mozek.
V několika studiích bylo prokázáno, že zvýšený obsah hliníku může být zjištěn v mozcích pacientů s Alzheimerovou chorobou, často v buňkách stěn malých a velmi malých tepen. To však může být důsledek Alzheimerovy choroby (zvýšení přestupu látek mezi mozkovými kapilárami a mozkovou tkání), nikoliv příčina [7].
Po podání sloučenin hliníku přímo do mozku bylo pozorováno na zvířecích modelech rozsáhlé poškození mozku s náznaky stejných typů poškození jako v případě Alzheimerovy choroby [8, 9]. Na druhé straně podání hliníku ústy většinou nevyvolalo žádné významné poškození [10, 11].
Hliník může způsobit (v případě extrémního vystavení) specifické poškození mozku se syndromem demence [12].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Michaela
Mgr. Michaela Sklenárová, Farmakologický ústav, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze – VFN
Odbornou revizi poskytly Ing. Kateřina Sasínová, Ústav mléka, tuků a kosmetiky, VŠCHT Praha a PharmDr. Ivona Moravcová, lékárnice
Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1146/annurev.me.34.020183.002241
[2] https://doi.org/10.1136%2Fjcp.34.11.1285
[3] https://doi.org/10.1046/j.1467-2494.2003.00184.x
[4] https://doi.org/10.1016/S0278-6915(00)00118-6
[5] https://doi.org/10.1093/toxres/tfac029
[6] https://doi.org/10.1016/S0140-6736(86)92319-6
[7] https://doi.org/10.1097/00005072-196504000-00002
[8] https://doi.org/10.1111/j.1365-2990.1990.tb01290.x
[9] https://doi.org/10.1177/039463201202500107
[10] https://doi.org/10.12871/00039829201543
[11] https://doi.org/10.1111/j.1440-1789.2011.01274.x
[12] https://doi.org/10.3238%2Farztebl.2017.0653
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagramči Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
