Vrtá vám hlavou, proč se nyní doporučují opalovací krémy s čím dál vyšším faktorem?

Hlavním důvodem, proč se v dnešní době SPF krémy více propagují, je fakt, že lépe rozumíme, jak moc nám sluneční záření škodí. Nejde tedy o reakci na nějaké změny slunečního záření v posledních letech.

V průběhu uplynulých několika desítek let se významně zlepšilo naše porozumění příčinám vzniku rakoviny kůže. Např. cca do roku 1990 se myslelo, že z UV (ultrafialového) záření škodí pouze UVB záření. Teprve poté začalo být v podezření i UVA a trvalo ještě mnoho let, než se toto podezření jednoznačně potvrdilo (UVA a UVB záření se od sebe liší tzv. vlnovou délkou – tedy tím, jak rychle záření „kmitá“).

Od roku 2002 se pak už i UVA záření považuje za prokázaný karcinogen. V devadesátých letech tak některé země omezovaly např. množství UVB záření v soláriích, i když v praxi se ani tato regulace nejspíš příliš nevymáhala. U UVA záření však solária dosahovala několikanásobně vyšších hodnot intenzity než běžné sluneční záření. Zároveň se jednu dobu tradovalo, že opalování v soláriu je bezpečné, a dokonce snad chrání před následným negativním vlivem slunečního svitu – je to ale právě naopak! Výskyt rakoviny kůže (např. melanomu) se mezi lety 1982 a 2011 zdvojnásobil (USA dle CDC [1]).

Očekává se další růst výskytu v důsledku velké oblíbenosti opalování a solárií v minulých desetiletích. Díky vědeckému výzkumu [2] jsme zjistili, že neexistuje „bezpečné“ opalování se. UV záření je venku i v soláriích nebezpečným rizikem z hlediska vzniku rakoviny [3].

Co se týče právě „umělého“ opálení, teprve v letech 2006 a 2007 [4, 5] vyšly zásadní systematické srovnávací studie ukazující rizika. V roce 2012 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny spadající pod Světovou zdravotnickou organizaci jasně označila všechny typy UV záření jako známé karcinogeny první kategorie. Do stejné kategorie patří např. tabák nebo azbest [6].

Až díky tomuto kroku došlo k uvědomění si skutečných důsledků opalování a větší nutnosti se chránit. Velká oblíbenost opalování a solárií se už teď projevují nárůstem výskytu rakoviny kůže. Očekává se, že počet případů rakoviny kůže dál poroste.

SPF je zkratka anglického sun protection factor = faktor ochrany před sluncem. Čím vyšší ochranný faktor, tím větší procento slunečního záření daný přípravek blokuje. SPF prokazatelně chrání před některými typy rakoviny [7].

Publikací přímo srovnávajících vliv čísla použitého faktoru není mnoho [8–10]. Např. australským farmářům doporučují používat krémy s SPF 30+, kromě dalších možností ochrany před slunečním zářením, jako je oblečení nebo sluneční brýle [11]. Zakrytí kůže chrání před slunečním svitem lépe než krémy s vysokým SPF [9]. Vyšší SPF ale opravdu snižuje množství záření, které proniká až ke kůži – dvojnásobný faktor propustí polovinu záření způsobujícího zrudnutí kůže [10]. Dochází také k postupnému vzdělávání lékařů a američtí dermatologové tak doporučují používat spíš SPF 50+ [12, 13].

Z dostupných poznatků také vyplývá, že lidé nanášejí menší množství krému, než je doporučeno, a namazání neopakují v doporučeném intervalu, takže reálný faktor ochrany před slunečním zářením neodpovídá tomu uvedenému, právě kvůli nesprávnému použití [14]. Kupříkladu 200ml láhev by měla vyjít na pouhých pět namazání, ale např. ve studii provedené v Německu většina lidí předpokládala, že lahev vystačí až na šestnáct namazání [14]. Zároveň je velmi důležité mazání opakovat aspoň jednou za dvě hodiny [15].

V současné době se vyvíjí metodika ke správnému rozlišení SPF v reálném světě. Srovnává se např. zarudnutí a pigmentace u jednoho člověka u krémem ošetřené a neošetřené oblasti [16]. Tak lze skutečně SPF srovnávat v podmínkách, které jsou podobné návštěvě pláže.

Další výzkum tedy snad přinese lepší porozumění vztahu mezi výškou faktoru a ochranou proti rakovině. Zároveň očekáváme, že další výzkum povede k vylepšení ochranných krémů dostupných na trhu, a to nejen v oblasti samotného SPF, ale i vstřebatelnosti, omezení otěru oblečením, dopadu na životní prostředí, vyhnutí se některým škodlivým chemikáliím v krémech, omezení lepivosti nebo mazlavosti po použití krému i stabilitě ochrany po namazání [2, 15].

U slunečního záření byla prokázána karcinogenita a současně vliv na předčasné stárnutí pleti. Proto se dnes klade větší důraz na ochranu. Pokud se nejedná o opalovací krém, je primární funkcí pleťových krémů s SPF hydratace, ochrana před UV paprsky je až sekundární funkcí.

Za Zeptej se vědce zpracovaly Kristýna a Kateřina

Mgr. Kristýna Blažková, Ph.D., Stanford University, School of Medicine

Ing. Kateřina Sasínová, Ústav mléka, tuků a kosmetiky, VŠCHT Praha

Odbornou recenzi poskytla Mgr. Tereza Havlova Ormsby, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Podpořit nás můžete na donio.cz/podpor-zeptej-se-vedce.