Hlavní obsah
Věda

Ze zemního plynu se vyrábí i hnojivo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Karolina Grabowska, Pexels

Hnojivo ze zemního plynu (dotaz č. 137)

Chceme-li něco řádně pohnojit, vezmeme si hnojivo. Víte však, jak souvisí hnojivo se současnou válečnou situací?

Článek

Dotaz

V souvislosti s válkou na Ukrajině se mluví o omezování spotřeby zemního plynu. Z něj se mimo jiné vyrábí hnojiva. Jak poznám v zahradnictví hnojivo vyrobené ze zemního plynu? Jsou to všechna, na kterých není psáno, že jsou organická? Močovina, ledek, Cererit… A jak se vlastně hnojiva ze zemního plynu vyrábějí?

Začnu od konce, a tedy tím, jak se hnojiva vyrábí ze zemního plynu. Metan získaný ze zemního plynu je konvertován parou za vysoké teploty a tlaku na oxid uhličitý a vodík. Vodík je posléze společně se vzdušným dusíkem použit pro výrobu amoniaku tzv. Haber-Boschovou syntézou. Z amoniaku se pak dále syntetizují hnojiva [1].

V České republice amoniak vyrábí například ORLEN Unipetrol, který však jako zdroj vodíku nepoužívá zemní plyn, ale zpracovává ropné zbytky (asfalty) takzvanou parciální oxidací. Surovina je zplyňována vodní parou a kyslíkem při teplotách 1300–1430 °C, kyslík je získáván z destilace zkapalněného vzduchu. Takto vznikne plynná směs obsahující oxid uhelnatý, oxid uhličitý, vodní páru a vodík. Získaný vodík se pak používá do dalších procesů v rafinérii, včetně výroby amoniaku.

Na syntézu amoniaku je spotřebováno zhruba 3–5 % celosvětově vyprodukovaného zemního plynu a 1–2 % energie. Je ale též důležité mít v patrnosti, že průmyslová syntéza amoniaku umožnila zefektivnit produkci potravin, a tak snížit plochu polí a uživit větší populaci [2]. Z amoniaku je pak vyráběna drtivá většina hnojiv, jen minimum je stále těženo v nalezištích ledku v Chile a Indii [3].

Alternativou syntetických hnojiv jsou pak organická hnojiva, hnůj, kompost a močůvka. Tato hnojiva mají přírodní původ a nejsou vyrobena ze zemního plynu. U zahrádkářských hnojiv bych ještě chtěla upozornit na přítomnost rašeliny. Ta je pouze doplňkem a sama o sobě neobsahuje mnoho živin. Její nadměrnou těžbou navíc dochází k ničení cenných ekosystémů [4–5].

Závěrem však musíme konstatovat, že jednoduché vodítko, jak v obchodě poznat které hnojivo bylo jak vyrobeno, není. Nejlepší řešení je zjistit si co nejvíce informací o daném výrobci. Například firma Forestina vyrábí řadu Hoštické hnojivo, kde využívají přírodní zdroje pro přípravu těchto hnojiv [6].

Za Zeptej se vědce odpovídaly Christina a Pavla.

Mgr. Christina Bachmannová, VŠCHT Praha, Ing. Pavla Hradová (Pája Hradová), ORLEN UniCRE a.s.

Zdroje

[1] https://www.nature.com/articles/s41557-020-0481-9

[2] https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-1-4020-3611-8_2

[3] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/B9780123744609000068

[4] https://www.jstor.org/stable/3868163?seq=1

[5] https://journals.asm.org/doi/full/10.1128/AEM.02218-17

[6] http://www.forestina.cz/

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz