Článek
Samozřejmě, klub z Vršovic pracuje s relativně skromnými finančními prostředky, ale i s nimi se dá fotbal dělat chytře.
Příznivce zelenobílých barev zasáhl v závěru podzimní části sezóny kromě chabých výsledků také rozhovor se sportovním ředitelem klubu Miroslavem Držmíškem. Ten se pro Deník Sport v podstatě usvědčil z amatérismu. Když například líčil, že případné posily vyhledává on s trenérem, redaktor se raději ještě doptal, zda tedy chápe správně, že celé skautingové oddělení Bohemians se skládá pouze z něj a kouče Veselého. „Přesně tak. Další tipy nám dávají třeba ještě ostatní členové realizačního týmu,“ potvrdil Držmíšek, že prvoligový klub nemá žádného skauta, analytika, nebo napojení na agenturu, která by případné nové hráče pomáhala hledat.
Na tom, že s typy na hráče přichází i sám trenér, není nic špatného. Veselý už několikrát ukázal, že má v tomto slušný čuch. Především by se ale měl podle mého názoru věnovat samotnému trénování. Ne vkládat nezanedbatelné úsilí a čas práci, za kterou je v klubu placen někdo jiný. Nejhorším zjištěním pro fanouška asi je, že Držmíšek fungování sportovního úseku, kterým je v podstatě on sám, považuje za něco úplně normálního. A samotným majitelům to tak zjevně vyhovuje.
Velkou část Držmíškovy práce vykonávají trenéři
Držmíšek by měl mít na starost podobu hráčského kádru, ale jak velkou roli při jeho tvorbě opravdu hraje? Už trenér Martin Hašek za svého působení v Bohemians přivedl do kádru fotbalisty, se kterými měl osobní zkušenost – zejména z doby působení u mládeže pražské Sparty. Bohemka i díky tomu poskládala adekvátní prvoligový kádr, s nímž jeden rok dokonce hrála v první polovině tabulky. Bez Haška by tito fotbalisté zřejmě nepřišli a jen bůh ví, co by se pak u Botiče dělo.
Velkou roli v příchodech hraje také současný kouč Jaroslav Veselý. Ten vytipované fotbalisty sleduje, komunikuje s nimi a snaží se je přesvědčit, že angažmá v Ďolíčku je pro ně dobrá volba. Byť by možná jinde dostali i větší ohodnocení. Takto si vybral například Petera Kareema, Vlasije Siňavského, nebo naposledy stopera Davida Lischku. „Pak jsem mluvil s trenérem Veselým a po tom rozhovoru jsem byl přesvědčený, že chci do Bohemky přestoupit,“ prohlásil Lischka. Nikdo nemluví o práci sportovního ředitele, takřka všichni příchozí hráči zmiňují kontakt s trenérem.
To potvrzují i předsezónní tiskové konference. Výřečný Veselý na nich často popisuje, proč daného hráče chtěl, jak probíhal osobní kontakt. Držmíšek pak jen fakticky shrne změny v kádru a dodá, že vše podstatné už vlastně zmínil kouč.
Případ Kadlec: Na co v klubu čekali?
Zatímco v minulých přestupových obdobích čistila Bohemka kádr především od hráčů, kteří již nebyli do budoucna perspektivní, nebo je brzdila zranění (Soukup, Valeš, Hála, Jánoš, Shejbal…), v této zimě je to zcela o něčem jiném. Zatímco Vlasij Siňavskij se svými podzimními výkony prostě zhodnotil a odešel do Baníku asi za podmínek, které hráč i klub spíše nemohli odmítnout, jinak je tomu u končících smluv. Nechat situaci kolem talentovaného obránce Adama Kadlece dojít do bodu, kdy mu za půl roku vyprší kontrakt, a slétávají se kolem něho vážní zájemci, takže hráč už nemá zájem prodloužit, je Držmíškovo selhání.
Proč se vedení rozhýbalo až během podzimu, kdy už Kadlec smlouvu prodloužit nechtěl? V případě mladého hráče, který začal na pozici pravého beka naplno ukazovat svůj potenciál, se mělo vše řešit s daleko větším předstihem. Ideálně během jarní části minulé sezóny. V té době by se ještě snad dalo dohodnout. Kadlec by teď – maximálně po sezóně – dost možná odešel stejně. Klokani by však měli úplně jiné vyjednávací karty a mohli si říci za dvaadvacetiletého hráče při současných cenách klidně dva nebo tři miliony euro. To, že Plzeň nabídla za Kadlecův příchod již v zimě půl roku před koncem smlouvy nějaké „drobné“ plus na výměnu zkušeného Milana Havla, je vlastně pro Bohemku ještě výhra.
Hůlka má mít podepsáno v Liberci. Co Júsuf?
Nejpozději po sezóně má své sedmileté angažmá v Bohemians ukončit i kapitán Lukáš Hůlka. Jednatřicetiletý stoper sice nabídku na nový kontrakt dostal, ovšem údajně se rozhodl podepsat Liberci. Hůlkovi, který na hřišti vždy nechával maximum, mohou fanoušci těžko něco vyčítat. V jeho věku může jít o poslední možnost dostat ještě dobré podmínky v ambiciózním klubu.
U Ladislava Almásiho to na fajn budoucnost v Baníku už asi bohužel z několika důvodů nevypadá, takže rozumím tomu, že se hledají různé varianty, ale pokud by se měl vyměnit s Júsufem, z dlouhodobější perspektivy by mi deal přišel výhodnější pro Bohemians.https://t.co/ClUNogAvAP
— Michal Kvasnica (@MichalKvasnica) January 5, 2026
Trošku překvapivější je, že nabídku na nový kontrakt od klubu obdržel útočník Júsuf. Ten dával ve druhé polovině podzimu svými výkony najevo, že již v klubu působit nechce. Ve hře byla Ostrava, zdá se však, že její zájem po příchodu jiných ofenzivních variant, ochladl. A teď budou klokani Bahrajnci dost možná dobří.
Klub by měl sportovní úsek řešit. Vstupní investice by vedla k pozdějším ziskům
Majitelé Bohemians momentálně investují především do velké rekonstrukce Ďolíčku – stavba tribuny „u tramvaje“ by měla začít již brzy. Situace, kdy ve sportovním úseku platí jen jeho ředitele a pak realizační tým, jim tedy zřejmě vyhovuje. Klokani se zatím v lize i s tímto přístupem celkem v klidu drželi. Je to ale zvláště v době, kdy se řady klubů ujali bohatí investoři a je stále náročnější být konkurenceschopný, moudrý přístup? Není. Nejen ze samotného sportovního hlediska. Dobrým scoutingem a přestupovou politikou můžete poměrně snadno generovat zajímavý zisk.
Odpadne „chybovost“, máte mnohem větší šanci přivést hráče, kteří budou levní, pro váš klub dostupní a svými výkony u vás se zhodnotí pro další přestup. A samozřejmě vám pomohou sportovně. Například jako Vlasij Siňavskij, který byl však zatím spíše ojedinělým počinem. Nikdo nechce po Bohemians, aby měli v kancelářích desetihlavý tým jako velké kluby. Pro začátek by stačilo relativně málo.
Úplně ideální by bylo jít do toho s novou hlavou sportovního úseku. Mít na této pozici moderně smýšlejícího manažera, ovšem nahrazení Držmíška je vzhledem k jeho vztahům s rodinou Jakubowiczových spíše nereálné. Co ale nemožné není, zřídit pod ním minitým, v němž by byli hlavní scout a analytik. Prostě někdo, kdo by trávil svůj čas sledováním fotbalistů – klidně ve vytipovaných zahraničních soutěžích nebo regionech – a pak člověk, který by vyhodnocoval data. Sportovní ředitel by zase měl mít síť užitečných kontaktů. Ať už v tuzemských klubech, tak mezi hráčskými agenty. Má tohle Držmíšek? Snaží se něco takového budovat? Obávám se, že odpověď je spíše záporná.
Stačí se podívat do Jablonce
Bohemians, přes to, co se o nich občas píše, nejsou žádným chudým příbuzným. Dariusz Jakubowicz v rozhovoru pro speciální bohemácké číslo magazínu Hattrick uvedl, že roční rozpočet se pohybuje kolem 140 až 150 milionů korun (jen pro áčko a rezervu). Majitelé jsou navíc ochotni investovat ze svého stovky milionů do stadionu. Ne, nemohou se měřit s Karlem Pražákem (Pardubice), Michalem Strnadem (Plzeň), nebo Pavlem Hubáčkem (Olomouc), na druhou stranu však nemají menší možnosti než Dukla, Slovácko, Zlín, Teplice, nebo dokonce Jablonec. A zrovna posledně jmenovaný severočeský klub je důkazem, že když to děláte ve sportovním úseku dobře a chytře, můžete bojovat klidně o pohárové příčky.
Autor článku: Martin Augustin





