Brankáři pražských S mají ambice na top5 ligy. Nepředčí je nakonec nová jednička Plzně?

Nemůže ovšem nakonec nejvíce překvapit nová jednička Plzně?

Začneme u Petera Vindahla. Momentálně se asi jedná o jednoho z nejvíce diskutovaných brankářů v Česku. Samozřejmě na to má vliv i skutečnost, že chytá v pražské Spartě. Jeho výkony jsou poměrně nevyrovnané, dokáže předvést skvělé zákroky, posléze ovšem nepůsobí vůbec jistě. Přesto má stále stejný cíl. Dostat se ze Sparty do top5 lig.

Peterovi Vindahlovi je 27 let, což u brankáře samozřejmě ještě není žádný vysoký věk. Jestliže se ovšem opravdu chce ještě dostat do nejlepších lig světa, přeci jen se mu čas trochu krátí. Po třicítce už to bude mít trochu těžší, ledaže by začal stabilně předvádět opravdu nadprůměrné výkony. A tomu se vší úctou k němu moc nevěřím.

V rozhovoru samozřejmě zmiňoval, že návrat trenéra Priskeho je pro něj důležitý. Staronový kouč Sparty pro něj má očividně slabost a i přes někdy slabší výkony mu stále důvěřuje. Dokonce natolik, že letenští v podstatě nemají plnohodnotnou kvalitní dvojku, která by mu mohla konkurovat. U konkurence v Edenu je přeci jen situace podstatně odlišná a brankářská dvojice je tam podstatně vyrovnanější.

Sám Vindahl zmiňuje, že tlak na sebe zezadu od Jakuba Surovčíka nebo Dana Kerla cítí. Konkurence na tomto postu je podle něj ve Spartě silná. Sám podotýká, že to někdo zvenčí může vnímat jinak. Kdyby za mě měla Sparta podstatně kvalitnější dvojku, už by dostala větší příležitost. Stačí si ovšem vzpomenout na pohárový zápas s Artisem, v němž dostal Jakub Surovčík příležitost a předvedl fatální chybu. Větší konkurence za mě Vindahlovi jednoznačně chybí a celé Spartě to prostě škodí.

V dalším rozhovoru, tentokrát pro Livesport, s Brianem Priskem byla opět jeho role významně probírána. Trenér Sparty přitom nechtěl slyšet ani na statistiky, které jednoznačně vypovídají, že Vindahl patří k horším brankářům Chance Ligy. Jeho hájení jedničky Sparty mě přišlo chvílemi až přehnané. Na druhou stranu prostě musí nějak odůvodnit, proč je tento často kritizovaný brankář stále jedničkou.

A potom je tu jednička pražské Slavie Jindřich Staněk. Ten působí na pohled ve většině případů lépe. Několikrát fantastickými zákrok svému týmu pomohl. Hodně důležitá je za mě ovšem i skutečnost, že mu výrazně lépe pomáhá defenziva. Ta Sparťanská nepůsobí od odchodu Ladislava Krejčího úplně nejlépe. Chybí jí podobný lídr a Filip Panák se jím prostě nestal.

Staněk v letošním roce oslaví už 30. narozeniny, takže je ještě o nějaký ten rok starší. Trochu ho zbrzdilo vleknoucí se zranění, které ho na více než půl roku vyřadilo. I on zároveň občas zachybuje, ale je to podstatně méně než jeho rival ze Sparty. V zápase Ligy mistrů s Barcelonou asi nikdo nečekal, že vychytá nulu. První gól ovšem jednoznačně šel za ním, protože si nepohlídal přední tyč. Další jeho chyba nebyla potrestána jen díky ofsajdu. Celkově působil o něco nejistěji než v jiných zápasech. Vzhledem k velikosti utkání a kvalitě soupeře je to ovšem těžké srovnávat.

I on se zmínil, že by si rád v budoucnu vyzkoušel Bundesligu. Celkově na mě ovšem působí, že to u něj není tak „horké“ jako u Petera Vindahla. Často v rozhovoru zmiňoval, že momentálně má smlouvu ve Slavii, nemyslí na to a prostě se někdy uvidí. Nevidím za tím jeho malou cílevědomost, ale spíše větší zakořeněnost v klubu.

Zároveň je prostě znát i trochu jiná mentalita, která je způsobená národností. Peter Vindahl jako cizinec podle mě prostě více chce odejít do zahraničí a k Česku ho to tolik nepoutá. Podobné to bylo třeba u trenéra Briana Priskeho. Neříkám, že klub nemají rádi. Ale ta rozdílnost být a nebýt doma je prostě velká.

Přestože Jindřich Staněk je o nějaký ten rok starší, asi bych více věřil tomu, že právě on se uchytí v některé z top5 lig. Samozřejmě neříkám, že by to bylo v top týmu. Už v případě Antonína Kinského se ukázalo, jak to může být pro české gólmany těžké.

Tak trochu nenápadněji ovšem může na vrchol vystoupat i nová jednička Plzně Florian Wiegele. Teprve čtyřiadvacetiletý rakouský brankář hodně těží ze své výšky, která se zastavila na 2 metrech a 5 centimetrech. To mu samozřejmě v bráně hodně pomáhá a bylo to vidět třeba i u penalty proti Porto, kde dosáhl rukama až k tyči. Poměrně jasně se nakonec dostal před Martina Jedličku, který kvůli tomu odešel na hostování do Baníku. Uvidíme, zda se nakonec právě ten nejmladší fotbalista ze jmenovaných nestane největší brankářskou hvězdou Chance Ligy.

Autor textu: Lukáš Loužecký

Zdroj statistických informací: Livesport