Bratranec největšího střelce planety zatím střílí hlavně do vzduchu

A já nepochybuji o tom, že největší jméno sestavy trenéra Maresca zažije o dost hlučnější kulisu, než na jakou je zvyklý na Etihad Stadium. Návštěva zápasu Premier League mi atmosférou připomíná návštěvu „zlaté kapličky“.

Nepochybuji ani o tom, že pro Brunese se jedná o velký přestup. Je to největší transfer v historii Sparty, ale přece jen možná, kdybych byl Erlingem, nepustil bych si zápas svého rodinného příslušníka raději zatím ani ze záznamu.

Kdo viděl zápas proti Pardubicím, asi chápe ironii, s níž tyto řádky píšu. Pomalu končí doba „hájení“. Musí zmizet věty „on se rozkouká“ a „příště to dá“, protože v posledním zápase měl XY šancí, které hráč co dorazil za šest milionů eur a v Polsku bojoval o krále střelců Ekstraklasy, jednoduše musí dát. Dlouho jsem se Nora zastával se slovy, že nemá od zálohy „servis“ a chybí mu štěstí, ale tuto rétoriku nejde opakovat dokola. Je krásné, že hráč dá dva góly Jihlavě, ale to je přátelák, zápas, kde o nic „nejde“, proti týmu, který je čtvrtý ve druhé lize. Jediný gól, který se hráči do tabulek počítá, je proti suverénně poslednímu Zlínu, a to je hodně málo.

Hráči se nedá upřít pracovitost, presování obránců. Na hřišti je ovšem od toho, aby nahradil Rrahmaniho, který ruku na srdce také neměl v Praze nijak „hvězdný“ začátek. Pokud to však z dnešní perspektivy srovnám s Brunesem, byl kosovský reprezentant gólostrojem. A v jeho druhé sezóně to můžu napsat i bez nádechu ironie. Vážně nevím, nejde psát pořád „chyběl klid, chyběl krok navíc“. Je pravda, že v Rakówě asi byla hra více zaměřená na něj, vše se kolem něj točilo. Tato slova můžeme podtrhnout, když se kdokoliv z vás podívá na tabulku Ekstraklasy. Raków je se třemi body suverénně poslední. Tým ze Slezského vojvodství se z této ztráty dodnes nevzpamatoval. Reálně klubu, co skončil minulý ročník čtvrtý, hrozí sestup. Možná by to chtělo dát šanci jiným hráčům, nechat ho chvíli duševně i fyzicky odpočinout. Ale jak se říká, zde je každá rada drahá, ale nic to nemění na tom, že návštěvu Haalanda v matce měst bych ještě odložil.

Autor textu: Josef Volejník