Článek
Už po oznámení naší skupiny A Ligy národů bylo tak nějak jasné, že to budeme mít hodně těžké. Jeden velký soupeř vedle druhého proti naší reprezentaci, která se v posledních letech potácí spíše ve spodních patrech. Přišel sice nový španělský trenér a s ním i zlepšení atmosféry, přesto zatím vlastně vůbec nevíme, na čem budeme v pro nás hratelnějších zápasech.
První půle bez šťávy se zbytečnou penaltou, druhá lepší se zbytečnými hrubkami
Určitě se můžeme bavit o tom, že v další utkání proti Španělsku to neskončilo vyloženě ostudou. První poločas nebyl žádný šlágr, z naší strany spíše nemastný neslaný. Především jsme se prakticky vůbec nedostávali do nebezpečného zakončení. Ve 39. minutě se nakonec po ruce Ambrose kopala penalta, kterou Baena svou razantní střelou proměnil. Ze hry jsme ovšem pravda gól nedostali.
V druhé půli se navíc náš výkon přeci jen trochu zlepšil a začali jsme zejména po standardních situacích hrozit. Jenže nás opět potopila nedisciplinovanost nebo možná spíše ukázka naší nekvality. Právě z ní často pramení chyby. Ve 48. jsme ještě jednu z dalších šancí i přes vstřelení branky přežili, když se situace ukázala jako ofsajdová a gól nebyl uznán. Už v tom případě u ní byl kapitán Ladislav Krejčí. Byl tak rád, že to nakonec dopadlo, jak to dopadlo.
Krejčí druhá červená, Souček s až přehnanou kritikou
Svou negativní roli ovšem nakonec stejně měl a stal se tragickým viníkem zabití jakýchkoliv šancí na body. V 69. minutě totiž jako poslední fauloval a oprávněně tak po zásahu videorozhodčího dostal o něco později červenou kartu. Situace plynula z jeho špatného postavení, což rozhodně nebylo jedinkrát v zápase. Jednalo se navíc o jeho druhou červenou kartu v letošní Lize národů, podruhé proti Španělsku. Tento soupeř mu prostě nebyl souzen.
Po chybě Součka nakonec dal druhý gól Španělska v nastaveném čase Pubill a tímto výsledkem už zápas skončil. Pojďme si ovšem říct, že už to na ničem moc nezměnilo. Prohráli bychom stejně. Tomáš Souček navíc dostal na hřišti jen málo prostoru. Osobně mu nějak tuto chybu nevyčítám, ale někteří fanoušci si do něj s chutí rýpli.
Matěj Kovář nepůsobil vůbec dobře
Daleko horší roli ovšem sehrál již zmiňovaný Ladislav Krejčí a tito dva pánové rozhodně nebyli jedinými, kteří mohou být kritizování. Hledat vlastně nějaká pozitiva je poměrně těžké. Moc mě nepřesvědčil ani brankář Kovář. Ani jeden z gólů sice nemohl moc chytit, ale rozhodně to neznamená, že by podal nějaký dobrý výkon.
Byla zejména vidět špatná spolupráce a koordinace celé obrany. Kovář potom povětšinu času stál jak přikovaný poblíž brankové čáry a moc si nevybíhal. Vedlo to k několika neshodám s obránci a větší dravostí ostatně mohl zabránit i druhému gólu. Nejdříve totiž střelil takovou šmudlu Fernandes, kterou Kovář nechal zasáhnout tyč. Přitom si trochu komicky kecnul na zadek.
Poté sice ihned vstal, ale místo aby se dravěji hnal za zalepením míče, který mu navíc obránce přenechával, raději ho nechal obránci odkopnout. Následující míč ovšem nikdo z našich borců nedokázal získat a soupeř vstřelil gól. Za mě tedy z na první pohled také ne zrovna nějakou nechytatelnou střelou, ale pravda je, že soupeř byl blízko brány. Celé akci ovšem jednoznačně šlo zabránit už v prvopočátku.
Mladičký nováček nejlepším hráčem?
Paradoxně nejlepší dojem mohli nakonec mít čeští fanoušci z hráče, který byl při nominaci nejvíce kritizován. Teprve osmnáctiletý teplický fotbalista Idris Hopi vstoupil do zápasu v 66. minutě a působil velice dobře. Několikrát se pokoušel dostat do šance, a přestože to ani jednou nevyšlo gólově, jeho dravost a nebojácnost se musela všem fanouškům líbit.
Trenér Denia tak měl opět šťastnou ruku. Minule to byl třeba Sláma, který se dokázal proti Španělsku v prvním zápase prosadit. Samozřejmě hráčům přispívá i touha se nějak ukázat. Podobnou odvahu bych prostě očekával i od stálic či prostě ostatních hráčů. Mladičký hráč ovšem jednoznačně ukázal, že hvězdou trávníku se může stát jakýkoliv reprezentant.
Další prohra, ale stále šance na třetí místo
Výsledek 0:2 s mistry světa ze Španělska tak není vyloženou ostudou, na některých věcech ovšem budou muset naši reprezentanti zapracovat. Ony chyby a poměrně časté nedorozumění prostě nepůsobily vůbec dobře.
O všechno navíc budeme hrát už za pár dnů. Jestli dokážeme Chorvatsko na jeho hřišti porazit, skončíme na třetím místě tabulky a dost si pomůžeme v baráži na MS. Ale věří tomu někdo ve skutečnosti? Já jsem tedy spíše pesimistický, ale rád se nechám uvést v omyl.
Autor textu: Lukáš Loužecký
Zdroj statistických informací: Livesport
