Česko porazilo Černou Horu a dál sní o Mistrovství světa. Skvělý návrat zažil brankář Staněk

Ale nejdříve k sestavám. Jednou z největších změn bylo přeobsazení brankáře. Pro někoho možná překvapení, zejména v době, kdy má Matěj Kovář po přesunu do PSV konečně větší vytížení. Na druhou stranu ve svém zatím posledním reprezentačním utkání dostal od Chorvatů pět branek a svůj tým úplně nepodržel.

Do brány navíc nešel nějaký nováček. V prvním reprezentačním zápase po zranění na Mistrovství světa 2024 se totiž vrátil do základní sestavy Jindřich Staněk, který ve Slavii předvádí rovněž zajímavé výkony. A zpětně můžeme říct, že to byl velice dobrý tah. Odchytal skvělý zápas a několikrát Česko zachránil. Samozřejmě se můžeme bavit o tom, jestli by to s Kovářem bylo jinak. Po takovémto výkonu ovšem bude pro trenéra Ivana Haška případně těžké posadit Staňka zpět mezi náhradníky.

Ale k samotnému zápasu. Ten byl v začátku velice atraktivní. Určitou dobu to vypadalo, že si obrany vzaly dovolenou. První ( a dlouho jedinou) branku vstřelil už ve 3. minutě po krásné střele Lukáš Červ. Ten prostě podobné góly z hranice vápna umí dávat. Následně mohl druhý gól přidat Pavel Šulc, ale tentokrát trefil jen břevno. Černohorci se sice snažili rychle srovnat, ale naštěstí se jim to nepovedlo. V největší šanci Bulatovič po tvrdé ráně rovněž nastřelil jen břevno.

Velkou část druhé půle byli domácí vlastně lepším týmem. Čeští reprezentanti dělali poměrně dost chyb. Zápas se příliš nepovedl Tomášovi Součkovi a kdo ví co nepředvedl ani Patrick Schick. S ním je to někdy těžké. Pokud mu neposkytnete dostatečný a kvalitní servis, příliš vlastně není vidět. I z toho důvodu se na něj někdy snáší kritika. Když dostane dobrý centr nebo přihrávku, velice přesně a chladnokrevně zakončuje. Ale pravdou je, že mu chybí nějaký um si šance trochu více vytvářet.

Z našich byl v druhé půli nebezpečný zejména Černý, na druhé straně ovšem musel Česko zachraňovat před vyrovnáním brankář Staněk. V největší šanci skvěle chytil střelu Krstoviče a následně i dorážku. Čím dál víc ovšem bylo vidět, že se Černohorci snaží vyrovnat za každou cenu. A díky tomu se jim vzadu otevírala okénka. Nebo spíš okna.

Nejvíce se to ukázalo v závěru utkání. Samostatný nájezd do vylidněné obrany nejdříve neproměnil Černý a o moc lépe se následně nevedlo ani Provodovi. Kdyby následně dal soupeř Česka gól, určitě by si neproměněné tutovky hodně vyčítali. Nemohu si pomoct, ale obě šance by profesionální hráč na takovéto úrovni prostě měl proměnit. Branku jsme naštěstí neobdrželi a dokonce jsme ještě jednu vstřelili. Podstatně chytřeji se totiž při dalším samostatném úniku zachoval Jan Kuchta, který při nájezdu dvou našich hráčů na brankáře přihrál Černému a tak trochu mu daroval gól. Bylo vidět, že Kuchta nechce udělat stejnou chybu jako jeho spoluhráči.

Jak už jsme jednou zmínili, nebyl to vždy dokonalý zápas. Určitě by se některé chyby daly vychytat a neproměněné šance by nás jindy mohly mrzet. Důležité je ovšem vítězství a tři body, které nám mohou pomoci v cestě na Mistrovství světa.

V pondělí nás čeká už jen přátelské utkání se Saudskou Arábií, které tak můžeme pojmout v trochu klidnějším duchu. Jsem hodně zvědavý, kdo v něm nastoupí v bráně. Staněk podle mě tentokrát dostane volno a objeví se opět Kovář. Zároveň je to přesně ten okamžik, kdy bych chtěl vidět třeba národní tým bez Tomáše Součka, kterému se zápas stejně moc nepovedl. Zkusí trenér Hašek, jak by to vypadalo bez něj?

Autor textu: Lukáš Loužecký