Článek
Kdo se tedy bude na konci ligy smát nejvíce a nad hlavu zvedat mistrovský pohár? A jak to vidí Zuřivec?
Byl bych věru prachbídný „Zuřivec“, kdybych se nekolébal nadějí, že Sparta nakonec všem vypálí rybník a stane se mistrem ligy. Po Boleslavi a ztrátě prvního místa pár kol před koncem základní části soutěže se taková víra může jevit až zralá na Chocholouška, ale já vím své. I bez insiderů mám důvody věřit na pověstnou třešničku na ligovém dortu. A které to jsou, ty důvody? Pro zdání serióznosti je budu nazývat faktory. Tak tedy, které faktory se mi honí myslí?
Faktor číslo 1: Brian Priske
Za necelé dva roky v české lize se bez dlouhých okolků zařadil mezi ligové trenérské superhvězdy. Dokonce se o něm jednu dobu mluvilo daleko více, než o „místní“ superstar mezi trenéry Jindřichu Trpišovském, koučujícího úhlavního konkurenta z Edenu. Stejně jako Trpišovský ve Slávii, dokázal i Brian Priske během velmi krátké doby vrátit na Letnou hrdost a znovu získat ztracený respekt soupeřů. Ačkoli Tomáš Rosický jakožto sportovní ředitel mluvil o běhu na delší trať, podařilo se Brianu Priskemu během jedné sezóny vytvořit fungující „stroj“ v souladu s filozofií klubu. Jí a jeho vizím je na Letné podřízeno všechno: nákupy, herní systém i mentalita hráčů. Od nich se v této „Priskeovské“ letenské éře nechce jen fotbal, ale absolutní podřízenost úspěchu. Víra v něj a ve vlastní schopnosti. Tým pod trenérem Priskem dokázal mnohé: od titulu v loňské sezóně, přes letošní tažení EL (počítá se i Liverpool – také kamínek do mozaiky) až po vystřelení Slávie z MOL Cupu. Vše v kvapíku ofenzívní kreativity, která baví nejen sparťanský národ, ale i škarohlídy a nepřejícníky. Priske rovná se úspěch. Proto je faktorem číslo jedna.
Faktor číslo 2: kapitán Ladislav Krejčí
Mám kamaráda, který má možnost nahlédnout do kuchyně obou pražských es (a když myslím kuchyni, tak doslova). Ten mi jednou před nadcházejícím derby vyprávěl (ještě v době před Brianem Priskem), že slávisté se mu svěřili, jak si na letenské věří (v té době se to ještě smělo). Jen ten Krejčí jim dělá mírné starosti. Derby tehdy slávisté tuším vyhráli, ale Ladislav Krejčí patřil k nejnebezpečnějším hráčům Sparty (myslím, že tehdy pohříchu i jediným). To svědčí o mimořádném přínosu kapitána. Můžete namítnou tisíc a jednu věc proti, ale Ladislav Krejčí je vůdce a bojovník. Samozřejmě i fotbalista, který umí střílet ty nejdůležitější góly. Je to hráč do nepohody. To je jeho přidaná hodnota. Proto je mým faktorem číslo dva.
Faktor číslo 3: kreativní síla
V lize nenajdete kreativnější sílu, která, má-li svůj den, dokáže rozmetat každou obranu. Ostatně o síle ofenzívní kreativity svědčí i to, jakým způsobem upravila Slavia svůj herní styl tak, aby si v posledním derby z Letné odvezla bod. Hráči jako Kairinen, Laci jsou v naší lize top borci, od kterých nelze čekat jakési pobíhání bez míče. Chtějí tvořit, vytvářet a útočit. Doplněni o velmi ofenzívní kraje, Preciada, Zeleného či Ryneše, dokáží vytvářet kreativní tlak na soupeře tak, aby nakonec otevřel vrátka do své obrany, čehož smrťáci z útočného trojzubce dokáží využít. Letenská kreativita v záloze, to je můj faktor číslo tři (aneb hrubá síla nezvítězí).
Faktor číslo 4: Veljko Birmančevič
Myslím, že se mnou budou souhlasit i největší zatvrzelci, že srbský křídelník dokáže zápas rozhodnout sám. Díky své vynikající technice, rychlosti (a odborník by řekl i rychlosti s míčem) je permanentním nebezpečím pro obrany soupeřů. Navíc je v poslední době ve ve velké herní pohodě a zdá se, že ta ho neopouští, ba naopak, s každým dalším zápasem v rudém dresu je barvitější a vysmátější. Když to týmu nejde, vezme to na sebe „Birma“. Momentálně jedna velká jistota. A tuto jistotu řadím k faktoru číslo čtyři.
A takhle to vidím já. Ne, nezbláznil jsem se, neupadl na hrábě, nespadl z jahody, jsem totiž Zuřivec (a kdo je víc?). Ale mýlit se mohu, o tom žádná. Tak na shledanou v nadstavbě.
