Další kolaps Sparty. Boleslav využila „kvality“ letenských náhradníků

V sobotu ale ukázala Sparta nepochopitelný krok i naprosté podcenění soupeře a z Boleslavi si odváží další ostudný výsledek. Jde ale opravdu o podcenění soupeře, nebo přecenění vlastních sil?

Z úvodní jedenáctky, která nastoupila proti Lyonu, zůstali na hřišti pouze tři hráči. Zbytek mužstva trenér Priske překopal od základu, což řada fanoušků vůbec nechápe. Je snad šance na postup do Ligy mistrů víc než titul v Chance Lize? Alibistické řeči o tom, že soutěž je dlouhá jsou pouhou frází a Sparta si zadělává na pořádný problém. Poslední dvě sezóny jasně ukázali, že dohánět Slavii není nic jednoduchého a rozdávání bodů na začátku sezóny může na jejím konci hodně mrzet.

Prvním hráčem, který byl pod bedlivým dohledem byl nově příchozí stoper Guddal. Žel bohu se mu premiéra zrovna nevyvedla. Solomon John si ho povodil na kraji pokutového území a díky teči Ševinského mohl Šubert uklízet do prázdné branky. V té době bylo odehráno teprve čtrnáct minut a byl to první útok domácího celku. Takový vstup do české nejvyšší soutěže si asi norský stoper nepředstavoval.

Ani ve zbytku zápasu Guddal nepůsobil jako neprostupný obránce s kvalitní rozehrávkou, jak o sobě mluvil při svém příchodu. Možná problém ale bude zakořeněný někde jinde. Hrát vedle Ševínského v jeho aktuální formě asi nebude nic jednoduchého. Do zápasu sice nastoupil s kapitánskou páskou a trenérský štáb v něm nejspíše vidí budoucnost Sparty. Pokud ale bude předvádět výkony, které předvádí v úvodu sezóny, brzy snad dojde někomu trpělivost.

Na druhou stranu, koukneme-li se na obranu letenských jako celku, dalo by se říci, že Guddal působil nejjistějším dojmem. Dejme mu ještě čas, než zhodnotíme jeho výkony. Pravdou je, že start nebyl úplně optimální, ale jedna vlaštovka jaro nedělá.

Sedm změn oproti vítěznému zápasu s Lyonem. Na hřišti se objevili hráči jako Hollý, Vojta, Zelený nebo Kadeřábek. Pohled na sestavu dal tušit, že zápas nebude ani zdaleka takový jako v předkole Ligy mistrů. Takovou holomajznu ale čekal málokdo. Sparta evidentně chtěla šetřit hráče na odvetu ve Francii, ale tohle byl čtvrtý zápas sezóny! Opravdu profesionální fotbalista ve třetím kole ligové soutěže musí odpočívat, aby byl připravený na odvetu nejprestižnější soutěže? Skutečně hráči nezvládnou na startu sezóny dva zápasy v týdnu?

Pokud ne, tak je tady něco špatně. Potom se na hřiště totiž dostávají nekopové jako Hollý s Vojtou či Kuolem a podle toho vypadají výsledky. Sparta v sestavě, v jaké nastoupila v úterý, by měla být schopna přejet Mladou Boleslav levou zadní. Tady se nabízí jediné vysvětlení. Brian Priske naprosto podcenil situaci a schopnosti svých svěřenců a výsledek jde jednoznačně za ním. Ale není v tom sám.

Dalším viníkem je Tomáš Rosický, který není schopný přivést do týmu kvalitní konkurenci. Nutnost spoléhat se na hráče, kteří nechápou, jak mají hrát a nemají k tomu dovednosti, to jde jednoznačně na vrub právě Rosického.

Takže si to shrňme. Postavíte na hřiště základní jedenáctku, která je svými schopnostmi na úrovni „druhé ligy“, abyste pošetřili síly hlavních hvězd. Dle předpokladu všech, až na trenérský štáb Sparty, o půli prohráváte 0:2. Situace vás tak donutí poslat na hřiště to nejlepší co máte. Jenže ti hráči, kteří by mohli hrát za stavu 0:0 na půl plynu, musí najednou zapnout na sto padesát procent, aby se pokusili o nemožný obrat. A hle, síly jsou pryč tak jako tak.

Kdo vymyslel takovou taktiku, byl buďto značně naivní a nebo nezná kvality svého týmu. Kolikrát se tato stejná věc nevyplatila v minulé sezóně? Skutečně se na Spartě neumí poučit z vlastních chyb? Jednalo-by se o play-off Ligy mistrů s šancí na postup do ligové fáze, dal by se tento tah pochopit. Jenže Sparta má evropské poháry naprosto jisté. Navíc pravděpodobnost, že by přešla přes Lyon a následně přes Fenerbahce, je značně utopická. A díky tomu takhle zadrbe ligový zápas? Tak to chce klobouček.

Říká se, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Letenští tam ale vstupují v pravidelných intervalech poslední dvě sezóny. Přišli tím o dva tituly a stejně se nepoučí. A co je tedy výsledkem? Ztráta tří bodů. Vyčerpání nejsilnějších hráčů snažících se dotáhnout to, co ostatní zazdili v první půli. A v neposlední řadě rozčarování sparťanských fanoušků, kteří na rozdíl od zodpovědných lidí tyto přešlapy vidí.

Autor textu: Petr Vikuk

Zdroj statistických informací: Livesport