David Látal podepsal Baníku. Pro jeho kariéru nejlepší možná volba

Vyjednávání o přestupu nebyla jednoduchá, na stole byly totiž nabídky i z dalších klubů Chance Ligy.

Zpráva, že Luděk Mikloško nebude nadále bojovat s rakovinou a chce žít normální život, spoustě z nás vyrazila dech. Luděk pracuje s maximálním nasazením a transfer Davida Látala je jasným signálem pro konkurenci Baníku Ostrava.

Není tajemstvím, že David Látal byl sledován více kluby z Chance Ligy. Konkurence v podobě Pardubic a Karviné však neuspěla. Nutno podotknout, že před úspěšným podzimem Davida a novým televizním tendrem byla jeho cena 3 miliony korun.

Nabídka Pardubic na 5 milionu nestačila a Baník měl dveře otevřené v podobě nejvyšší nabídky. Jednání pokračovala a nic nenasvědčovalo tomu, že by přestup neměl klapnout. Poslední slovo měl tak David, jenž vyhodnotil, že by nebylo špatné zůstat na podzim v Chrudimi, i vzhledem ke konkurenci v útoku a vypadnutí klubu z předkola Konferenční ligy. Plně rozumím tomu, že zvolil tuto cestu, která však přinesla i rizika, že by se mu na podzim nemuselo tolik dařit.

Jen si to představte. Máte 21 let, makáte v druholigovém klubu, pro který by byl váš přestup finanční injekcí pro celou sezónu. Nastoupíte za národní tým do 21 let a věříte si, že máte na to ukázat, co ve vás je. David Látal ukázal, že v něm dřímá obrovský talent. Za podzim v jedenácti zápasech přidal sedm gólů a šest asistencí, a zvedl tak nejen svoji hodnotu na trhu, ale také ukázal charakter. Ostatně posuďte sami, jak na vás působí. Rozhovor, který poskytl naší redakci, najdete zde:

Rozhovor s Davidem Látalem: Jaroslav Veselý mi dal šanci ve velkém fotbale. Pokud se dostanu do ligového klubu, tak se chci prát o další úspěchy – Žongl

Samotná vyjednávání po podzimu nebyla jednoduchá. Samozřejmě se do hry přidaly i další kluby z Chance Ligy a o Davida Látala začal být ještě větší zájem než v létě. Výsledná částka devět a půl milionu korun plus bonusy za druhého nejlepšího střelce Chance Národní Ligy je za mě majstrštyk Luďka Mikloška.

Autor článku: Jiří Kakalejčík