Článek
Stále se bavíme o zápasech, které jsme prohráli. Asi nikdo nečekal šest bodů po zápasech proti Chorvatsku a Anglii. Ale ve sportu jsou porážky a porážky a těmhle se sluší zatleskat, protože klukům není moc co vytknout. Naše hra má systém a v neposlední řadě se líbí oku fanouška. Po ztrátě Patrika Schicka jsou to zásadní věci, protože kolem reprezentace bylo všechno, jen ne pozitivní nálada. Pan Denia za tu krátkou dobu, co je u týmu, jako by přinesl českému divákovi s úsměvem na rtech pánev paelly s tygřími krevetami a dobrým vínem.
Samozřejmě někdo může říct: Šulc dostal červenou, mohli jsme brát bod atd. Ano, mohli, ale na „ale“ se ve fotbale, stejně jako v životě, bohužel nehraje. Pavel je bez formy jak v Lyonu, tak v reprezentaci, to je třeba si přiznat.
Řeč čísel: Česko vs. Španělsko
Dali jsme jeden gól, čtyři dostali. V bodech jasně svítí nula. A u té s největší pravděpodobností zůstaneme i po dalším zápase. Čeká nás Španělsko, mistři světa, jejichž hodnota týmu je aktuálně 1,32 miliardy eur. Jen hvězda Barcelony Yamal má podle Transfermarktu 220 milionů. Pro srovnání, celá naše reprezentace má „cenovku“ necelých 168 milionů eur. Tolik řeč čísel. To, co mistři světa předvádějí na hřišti, je druhá věc.
Fuenteho stroj
Mnozí se mnou budete souhlasit, že sestava trenéra Fuenteho patří bez přehánění k nejlepším reprezentačním výběrům, které v historii fotbalu vznikly. Jeho svěřenci jsou až brutálně strojově přesní. Vždyť Argentina za celé finále nevystřelila na branku, Messi, Martínez nebo Álvarez se v podstatě k ničemu nedostali. A to má být země, která dala světu Maradonu podle žebříčku FIFA druhou nejlepší na světě. Kouzlo soupeře poznali v naší skupině Angličané, kteří (nutno říct) statečně bojovali, i Chorvati, kteří si odvezli domů do Záhřebu výsledek 4:1. Napsat, že nás nečeká nic lehkého, by bylo příliš kulantně řečeno. Těžko se to píše, ale i podle kurzů je to zápas, jako by se naše hokejová reprezentace potkala s Japonskem. Tak silný je tým kolem hráčů jako Olmo, Williams, Rodri nebo Cucurella. Opravdu se bojím výsledku. Pan Denia se podle mého rozhodně nemusí bát, že by ve Španělsku byl nějak mediálně lynčován za to, že vzal své vlasti body. Něco jako, když nás porazili Slováci v semifinále mistrovství světa, s Vladimírem Vůjtkem v čele, vážně nehrozí. Říct si „pojďme si to užít“ je věta, kterou si v českém poháru mohou říct hráči divizního týmu, když narazí na ligový, ale tady se to možná hodí také. Mýlit se budu rád. Popel na hlavu si posypu, kdyžtak vlastnoručně, krb jsem pro jistotu už vymetl.
Autor textu: Josef Volejník
Zdroj statistických informací: Livesport
