Článek
Otevřeně popsal nejen zákulisí přestupu, ale také práci agenta obecně a rozdíly mezi slovenským a českým fotbalem.
Jak náročná jsou přestupová jednání, když je provází velká mediální pozornost?
Informace, které se objevují v médiích, často neodpovídají realitě. To samozřejmě vytváří tlak – na hráče, agenty i samotné kluby, které spolu jednají. Často se objevují nepravdivé zprávy, a pak se řeší, jak se ven vůbec dostaly nebo proč byly podané tak, jak byly. Je to dvousečná zbraň. Mediální tlak může pomoci, ale i uškodit. Nedá se říct, že je jednoznačně pozitivní nebo negativní – vždy záleží na konkrétní situaci.
Byl to nejnáročnější přestup, na kterém jste se kdy podílel, nebo to tak působilo jen kvůli mediálnímu zájmu?
Byl to opravdu složitý přestup. Řekl bych, že jeden z nejtěžších, jaký jsem kdy zažil.
Můžete přiblížit veřejnosti, jak taková jednání probíhají? Kdo se komu ozve jako první, pokud má klub o hráče zájem?
Je to různé případ od případu. U zahraničních přestupů bývá prvním kontaktem právě agent, který propojuje kluby. Pokud se představitelé klubů znají, mohou komunikovat i mezi sebou, vedle rozhovorů s agentem. Záleží na konkrétních klubech a na tom, zda spolu už dříve jednaly – to pak může hodně změnit dynamiku.
Veřejnost zná roli agenta hlavně během přestupů. O co dalšího se ale agent nebo agentura stará?
Úkolem agentury je směrovat kariéru hráče a podporovat ho. Je toho spousta, co není vidět. Například zajištění sponzorských smluv, lékařské péče, právní poradenství, pomoc s individuálním tréninkem nebo s osobními trenéry – ať už fyzicky nebo mentálně. Řešíme i životosprávu, finance a investice. Je to komplexní práce. Naším cílem je vytvořit hráči maximální komfort, aby se mohl soustředit jen na fotbal. Zejména u mladých hráčů je důležité pomoci s rozhodnutími, jako je změna klubu, protože ta může výrazně ovlivnit jejich budoucnost.
Hrál při přestupu důležitou roli i fakt, že zatímco Baník nehraje evropské soutěže, Slavia je v Lize mistrů?
Určitě ano. Slavia potřebovala posílit ofenzivu před Ligou mistrů a rozšířit možnosti v útoku, takže to hrálo významnou roli při jednáních.
V médiích se zmiňoval zájem i z jiných lig. Můžete upřesnit, odkud všude zájem přišel?
Byl velký zájem z více stran – například z Maďarska, ale dokonce i z Japonska.
Zvýšil se zájem ze zahraničí až po medializaci možného přestupu do Slavie, nebo už byl dříve?
Zájem ze strany klubů tu byl už dávno předtím, než se začalo spekulovat v médiích. Nešlo tedy o reakci na zprávy, ale o dlouhodobý zájem o kvalitního hráče.
Erik si svou kariéru musel tvrdě vybojovat přes různé kluby. Jak vnímáte jeho cestu vy?
Už v kategorii U19 byl nejlepším střelcem ligy. Díky tomu se v Trenčíně dostal do A-týmu a zahrál si i v evropských předkolech. Neměl sice status „top talentu“, o kterém by všichni mluvili, ale měl kvalitní začátek. Pak přišla hostování v Nemšové, Interu Bratislava a v Petržalce. V Interu jsme začali spolupracovat. Následovalo angažmá v Hradci Králové, Bohemians, Ostravě a teď Slavia. Nebyla to jednoduchá cesta, ale dokazuje to, že vše, co má, si vybojoval na hřišti.
Není to první případ hráče, který víc rozvinul svůj talent v Česku než na Slovensku. Pracují v Česku s hráči lépe?
To je hodně individuální. Mnoho slovenských hráčů se v Česku neprosadí. Česká liga je mnohem tvrdší, agresivnější, víc o soubojích. Erik ale přesně zapadl – v osobních soubojích je silný a hraje s maximálním nasazením. Liga mu sedla dokonale. Nemyslím si, že bychom ho na Slovensku neuměli odhadnout – spíš to bylo o tom, že se správně rozhodl. Všechno si ideálně sedlo.
V Česku je běžné, že kluby mezi sebou kupují hráče. Na Slovensku to není zvykem. Proč?
Ekonomická síla českých klubů je úplně jinde. I kluby ve druhé lize tam zvládnou zaplatit solidní přestupové částky. Díky tomu se tam obchoduje mnohem víc. U nás mezi kluby skoro žádné přestupy neprobíhají. V Česku mají výhodu, že top kluby (Slavia, Sparta, Plzeň) nakupují od menších, ale i ty pak nakupují dál – z ještě menších klubů. Peníze tak zůstávají v systému. Na Slovensku kluby často čekají na hráče bez smlouvy. Tím pádem se peníze v lize netočí.
Pomohly českým klubům i výsledky v Evropě a větší návštěvnost?
Určitě. Stadiony jsou plné, mají úspěchy v Evropě. A co se týče koeficientu, jsou aktuálně v top 10 – což je skvělá pozice.
Erik měl výborné výkony v Evropě. Hrálo to roli při jednáních se Slavií?
Slavia Erika sledovala už dřív, ale výkony v Evropě hodně pomohly. Ukázal, že se prosadí i v evropském fotbale, což je úplně jiná úroveň – víc nasazení, větší tlak. To je pro klub důležité, protože ví, že hráč zvládne i tyto nároky.
V reprezentaci ale aktuálně chyběl, i když přestoupil do top klubu. Jak to vnímáte?
Těžká otázka. Věřil jsem, že se v nominaci objeví. Statisticky měl výbornou formu – čtyři góly v posledních deseti zápasech. Ale rozhodnutí je na trenérovi a realizačním týmu. Už v reprezentaci byl, hrál i přípravný zápas. To byl první krok. Věřím, že se tam natrvalo usadí. Musí dál pracovat a přesvědčit výkonem.
Rozdíl mezi koeficienty Česka a Slovenska je opravdu výrazný. Co podle vás stojí za tím, že Česko zvládne dostat do hlavních fází evropských soutěží čtyři týmy, zatímco Slovensko je rádo, když tam má alespoň jeden?
Velkou roli hraje celkové herní pojetí jejich ligy. Český fotbal je fyzicky náročnější a mnohem víc o osobních soubojích. Týmy jsou natolik vyspělé, že když si pustíte běžný ligový zápas, prakticky každý má vysoké tempo a velkou bojovnost. I díky tomu se českým klubům podařilo dorovnat evropskou konkurenci. Český fotbal se dostal na úroveň, kdy s ním mají problémy i top evropská mužstva.
Slovenská liga je výrazně pomalejší, hraje se v ní méně tvrdě. A to je jeden z důvodů, proč se naše kluby v evropských pohárech tak těžko prosazují. Česká liga nastavila laťku vysoko – hráči jsou fyzicky i kondičně výborně připravení. Díky tomu dokážou dosahovat skvělých výsledků v evropských soutěžích. U nás bohužel taková úroveň zatím není – chybí hlavně atributy jako bojovnost, agresivita a rychlost.
Pomáhá tomu všemu i větší konkurence? Česká liga měla v posledních letech tři různé mistry, slovenská jen jednoho.
Rozhodně to pomáhá. Myslím, že hodně tomu napomohlo i to, že vítěz české ligy má přímý postup do Ligy mistrů. A s tím jsou samozřejmě spojené velmi zajímavé finanční odměny. To je zásadní motivace – kluby mají důvod investovat, bojovat o titul a dostat se do Evropy. Je to obrovská motivace, která posouvá celý systém dopředu.
Autor rozhovoru: Róbert Hložka
