Dominantní Sparta ovládla derby

Derby ale ukázalo, že Sparta vstávající z popela rozhodně není na odpis a že ještě může přispět k dramatičnosti Chance Ligy. Slavie si sice stále hýčká desetibodový náskok, ale skupina o titul bude ještě hodně složitá při pohledu na formu top 4 týmů.

S trochou nadsázky se dá říci, že tomuto derby chyběla jen penalta. Co ale nechybělo, to byla již standardní červená karta, zásah VAR, emoce i šance. Ty ale kupodivu jen na jedné straně. Sparta derby ovládala od první minuty, a nakonec může slavit po vítězství 2:0, které zařídili Zelený s Haraslínem.

Sparta do zápasu vlétla přesně jak se očekávalo. Co ale nečekal asi nikdo, to byla nepřesná hra sešívaných. V prvních deseti minutách hry se jim nedařilo snad nic. Nepřesné přihrávky nacházeli dobře postaveného soupeře. Záložníci i útočníci se nechali předskakovat obránci letenských a Slavia se nemohla tak nějak dostat do hry.

Následující okamžiky, ke kterým se ještě dostaneme, překvapily mnohem víc. Především styl, kterým se sešívaní prezentovali po celý druhý poločas za nepříznivého stavu. Místo vzedmutí posledních sil a snahy o dotažení soupeře, zaparkovali autobus před svým vápnem a vypadali jako by se báli vyběhnout na půlku Sparty. Byl to strach ze síly soupeře? Možná ano, možná ne, ale očekával bych, že za nepříznivého výsledku se tým, který má být českým mistrem nepodělá a ukáže svou sílu.

Malick Diouf rozhodně nebude na derby vzpomínat v dobrém. Hráč, o kterém se mluví jako o zlatém vejci pana Tvrdíka, předvedl snad nejhorší zápas kariéry. Během prvních osmi minut předvedl čtyři chyby, ze kterých pramenily šance Sparty. Kdo ví, jak by hra vypadala, kdyby na hřišti zůstal celých devadesát minut.

To se ovšem nestalo. Po čistém souboji s Uchennou se zranil a byl donucen střídat. Jak vážné bude jeho zranění, to nám ukáže čas, ale mluví se o zlomené noze. Pokud tomu tak skutečně bude, potom je 20 mil. EUR, které za něj Slavia chce, minimálně v létě fuč. Jeho důležitost byla vidět v okamžiku, kdy i přes zranění ještě několik minut hrál. A jestli má skutečně zlomenou nohu, potom nechápu, že jde zahrávat rohový kop.

Vůbec poprvé nastoupil Emannuel Uchenna v rudém dresu na pozici pravého wingbeka. V tomto případě lze pochopit manévr Larse Friise, který si je zřejmě vědom toho, že Wiesner ani Suchomel svými výkony na derby nestačí. Na adresu Uchenny nelze mluvit jinak než v superlativech. Nejenže si počínal velmi dobře v obranné fázi, ale ani v té útočné nebyl rozhodně k zahození.

Při pohledu na jeho hru mě překvapila především sebevědomí a netradiční řešení. Hráč byl zcela nečitelný. Tam kde by kdekdo čekal přímou nahrávku na volného spoluhráče dokázal několikrát vymyslet technicky složitější pas, kterým vyřadil několik hráčů Slavie. Pokud bude takové výkony podávat pravidelně, potom fanoušci nemusí litovat, že nevyšel přestup Reynoldse.

Uchenna byl i u největší šance první půle, a to, když hlavičkoval centr Zeleného. Staněk konečky prstů vytáhl jeho pokus mimo tři tyče přímo pod nohy Jana Kuchty. Ten ale nedokázal ležícího brankáře z hranice malého vápna překonat. Stejně jako v předchozích zápasech tak dokázal spálit další tutovku. Kde by mohl být, proměňovat to co mu spoluhráči připravují.

Na jeho obranu nutno říci, že jeho přínos tkví v něčem úplně jiném. Samozřejmě, že od útočníka očekáváte branky, ale Kuchta přicházel do Sparty především z důvodu jeho schopností lídra. A to se mu daří. Ihned po svém příchodu sjednotil kabinu, svou pracovitostí udává směr hry a jeho nepříjemný styl dělá soupeřům stále problémy.

Při pohledu na hru Slavie vypadá, že vedle nepřesností, připravila také dost nepovedenou taktiku. Trenérský štáb je si vědom, že game changer v dresu Sparty je Lukáš Haraslín a na toho se během zápasu sešívaní nejvíce zaměřovali. V prví půli jej dokázali dokonale vymazat. A nabízí se otázka, zda to byl špatný tah Slavie, nebo dokonalý tah Sparty.

Pokud totiž Sparta nastoupila do zápasu s tím, že pozornost bude věnována právě Haraslínovi a ostatní tím získají trochu volnosti, potom to byl mistrovský plán. I snaha o vymazání nejlepšího hráče Sparty ale nebyla nic platná a Haraslín po námazu svého parťáka z reprezentace dokázal opět dostat míč do sítě.

Jak jsem zmiňoval v úvodu, opět se derby neobešlo vez červené karty. Tu si tentokrát odnesl Mojmír Chytil. Do hry musel opět vstoupit VAR a upozornil do té doby velmi dobře pískajícího Karla Roučka, že v souboji s Peterem Vindahlem nebylo vše úplně v pořádku. Chytil neměl šanci dostat se na balón a při pokusu o přeskočení brankáře nechal nohu u země a ta se potkala s hlavou právě Vindahla.

Souboj, který se prostě stane, ale z opakovaných záběrů bylo zcela patrné, že Chytil ne, že neměl snahu se souboji vyhnout, ale nohu nechal v naprosto nepřirozené poloze tak, aby gólmana zasáhl. Nechci sahat nikomu do svědomí, ale tohle nebyla náhoda a Chytil si odnesl červenou kartu zcela zaslouženě. O to víc mrzí komentář Jindřicha Trpišovského, který Chytilovo počínání obhajoval.

Autor textu: Petr Horký