Game, set, match. Slovan zasadil Karviné kanára

Před utkáním s Karvinou se Liberec mezi favority určitě neřadil. V zádech má sice přesvědčivou výhru nad Slováckem, ale předtím zažil šňůru utkání, kdy to byla bída mísící se se zmarem. Oproti tomu Karviná si pod vedením nového trenéra Marka Jarolíma probíjí cestu vzhůru a zapisovala si jeden dobrý výsledek za druhým. Naposled si na ní vylámala zuby pražská Sparta. Když si k tomu připojíme fakt, že doma vyhrál Slovan naposled 9. srpna proti Dukle, dojdeme k uvědomění, že žádná lehká práce Slovan čekat neměla. Opak byl však pravdou.

Důležitým dílkem do liberecké skládačky byl úspěšný vstup do utkání. V úvodních minutách se dostali do dobrých šancí Krollis s Mahmičem, ale branku se jim ještě vsítit nepodařilo. Dobré momenty byly vidět především od Patrika Dulaye. Ten měl prsty nakonec i v prvním gólu Liberce. Slovenský mladík se šikovně uvolnil, dloubnul balón na Ichu, který poslal povedený centr na Krollise a lotyšský sniper se nemýlil.

Zlom v utkání přišel po čtvrthodině hry, kdy se odehrála na trávníku hrůzostrašná situace. Karvinský Aboubacar Traoré vlétl kolenem do hlavičkujícího Kayonda a trefil ho přímo na hlavu. Kayondo zůstal po zákroku bezvládně ležet na zemi. Opravdu nepěkná scéna, kterou na hřištích v žádném případě nechceme vidět. Traoré obdržel po svém naprosto šíleném zkratu červenou kartu, a sám jsem zvědavý, jakou stopku mu disciplinární komise vystaví. Šestizápasový trest by měl být minimem, ale já bych trestal klidně ještě přísněji. Podobné zákroky mohou končit tragicky. Traoré má obrovskou kliku, že Kayondo je pravděpodobně v pořádku. Hřiště sice opustil na nosítkách a následně zamířil do nemocnice, ale na konci zápasu se na stadion vrátil a na lavičce se v pozitivním rozpoložení vítal se svými spoluhráči.

Po vyloučení Traorého se hra paradoxně vyrovnala. Karviná byla více na balónu než v úvodu a liberečtí působili, jak kdyby byli opařeni Kayondovým zraněním. Hosté si během tohoto bloku vytvořili v závěsu dvě gólové šance. Po přímém kopu se k zakončení dostal nejdříve Abdallah Gning a poté Alexander Bužek. Oba už Koubka překonali, ale na brankové čáře libereckého gólmana zastoupil nejdříve N´Guessan a poté Plechatý. Liberec se však po tomto momentu zmátořil a svou úroveň povýšil o několik stupňů.

Liberecký gólostroj odpálil způsobem svým vlastním Ermin Mahmič. Rakouský štírek napřáhl z dobrých 25 metrů a baloń zapadl přesně k tyčce Lapešovy branky. Nádherný gól. Mahmič podobné kousky zkrátka umí. Svou techniku ukázal i o pár minut později, kdy poslal přesný a prudký centr na nohu Vojtěcha Stránského, který se nemýlil a vstřelil tak svůj první gól v dresu Liberce. Domácí na hřišti lítali nahoru dolů a místy mi bylo svěřenců Marka Jarolíma líto. Především gólmana Lapeše, který ani s jedním gólem nemohl nic dělat. Do poločasu se navíc po centru Dulaye znovu prosadil Mahmič a do šaten se šlo s výsledkem 4:0.

Druhý poločas už tolik akce zákonitě nenabídl. Liberec se už nikam netlačil a naopak Karviná se sympaticky snažila alespoň o symbolický úspěch. Ke konci zápasu se dokonce ozýval i pískot z domácích ochozů. Fanoušci zkrátka nebyli spokojeni s tím, že Slovan zařadil nižší stupeň a nechával Karviné více prostoru. Liberečtí si výtky fanoušků vzali k srdci a ještě se jim podařilo dokonat tenisového kanára. Poslední dvě branky vsítil střídající Lukáš Mašek.

Pojďme se ještě vrátit na úplný začátek – a to k základní sestavě Liberce. Radoslav Kováč nemohl kvůli zranění počítat s Lukášem Masopustem, jehož místo zastoupil, možná překvapivě, Toumani Diakité. Druhým překvapivým krokem libereckého trenéra bylo nenasazení Michala Hlavatého, kterému již skončil karetní trest a byl tak k dispozici. Velmi sympatický a chvályhodný tah. Hlavatého výborně zastoupil proti Slovácku Stránský a byla by za mě škoda, mu tuto kreativní pozici brát.

Utkání s Karvinou se musí brát s určitým nadhledem. Přeci jen bylo klání velmi ovlivněné brzkým vyloučením Traorého, ale neubráním se dojmu, že Stránskému to bez Hlavatého jde prostě lépe. V momentě, kdy je právě Stránský hlavním mozkem zálohy, působí daleko uvolněněji. Hraje aktivně a tlačí se více do ofenzivy, což jeho hernímu projevu daleko více sedí. Pro Stránského hovoří i čísla. Za poslední dvě utkání si připsal bilanci 1+2.

Na konci bych se chtěl ještě letmo zmínit o libereckém novicovi – Toumanim Diakitém. Rodák z Pobřeží Slonoviny si připsal první zápas v základní sestavě a zanechal poměrně obstojný dojem. Působil velmi dobře pozičně a sebevědomě. Neschovával se před balónem a naopak se velmi aktivně nabízel. Jistým nedostatkem byla však nepřesnost přihrávek. Diakitému se nepovedly hned první dvě, a pak se to s ním táhlo celý zápas. S úspěšností přihrávek na 60% byl z kádru Liberce tím nejhorším. Je však dost možné, že to byla jen očekávaná daň za nervozitu.

Autor článku: Michal Takács