Článek
My jsme holky z Hradišťa
Před pár dny nám odstartovala 1. fotbalová liga žen pod taktovkou FAČR a přesně ve 14.00 v neděli 20. srpna viděli fanoušci na Městském fotbalovém stadionu Miroslava Valenty úvodní zápas týmu 1. FC Slovácko. Holky z Uherského Hradiště zde v moravském derby přivítaly Lokomotivu Brno. A domácí opět potvrdily svou kvalitu, když Brňanky vyprovodily s výsledkem 2:0. Rozhodný výkon, kdy se prakticky celý zápas hrálo na jednu bránu, celkem kontrastoval vlažným výkonem jejich mužských protějšků z minulého týdne.
Nechci zde však probírat samotný zápas a dělat nějaký report. Spíš bych vám, drazí čtenáři, chtěl ukázat, že i malý klub z malého města může hrát velký fotbal. Není totiž žádným tajemstvím, že v ženské lize vládnou dvě Pražská „S“. Když se podíváme na tabulky z minulých let, střídají se na prvních místech právě pražská Slavia se Spartou. Při bližším pohledu na tabulku si však můžeme všimnout něčeho hodně zajímavého.
Vládkyně mimo Prahu
Zatímco chvost tabulky se pravidelně obměňuje, co se týče třetího místa, je od sezóny 2020/2021 okupováno právě týmem z Uherského Hradiště. Nutno podotknout, že s výjimkou minulé sezóny i se značným bodovým náskokem. V minulé sezóně pak Moravanky svedly boj o třetí místo se Slovanem Liberec a nakonec o jediný bod svou pozici obhájily v hlavní části a ve skupině o titul vedení ještě o tři body navýšily. Přitom je Uherské Hradiště, stejně jako v mužské Fortuna lize, nejmenším městem, které se ligy účastní.
V čem ale tkví úspěchy právě malého moravského města? Člověk by chtěl říct, že to bude kombinací mnoha lokálních pozitivních faktorů. Uherské Hradiště leží v jedné z nejkrásnějších částí Moravy - na Slovácku. Přesně na pomezí kraje vína (na Pálavu je to něco přes hodinku autem) a Valašska, kde voní slivovice na každém rohu (za hodinku a půl jste v Rožnově pod Radhoštěm). Navíc to máme kousek jak na Slovensko, tak do Rakouska - o genetické různorodosti bychom tedy mohli vyprávět.
V křehkém těle velké bojovnice
Ale pravda bude někde jinde, řekl bych. Holky na hřišti vždy nechají úplně vše. Těch několik zápasů, které jsem měl tu čest vidět, jsem snad nezaznamenal nějaký vyloženě špatný výkon. Mnohdy se i zdá, že hra je tvrdší, než v mužské lize - nebo to tak v podání křehčích žen alespoň vypadá. Holky jednoznačně hrají srdcem, dřou jak na trénincích, tak v zápasech a na hřišti nechají srdce, tělo i duši. Za zády jim pak stojí zkušený realizační tým v čele s hlavním trenérem Petrem Vlachovským, který ženy trénuje právě od minulé sezóny.
A že Petr Vlachovský není jen tak někdo. Jakožto rodilý Moravan zná velmi dobře zdejší poměry. Z jeho kariéry bych mohl vypíchnout zejména vítězství v kategorii „Nejlepší trenér v ženském fotbale za rok 2018“ přičemž ve stejném roce vedl i ženskou reprezentaci do 19 let. Zkušenosti má však i z A týmu mužů, kde dělal nejdříve asistenta Michala Korduly a poté krátce A tým mužů vedl z pozice hlavního kouče.
Hurá do Evropy
Odhodlaný tým hráček, zkušený realizační tým v čele s jedním z nejlepších trenérů ženského fotbalu u nás a nekonečné nasazení předurčují holky z 1. FC Slovácko, aby se staly černým koněm letošního ročníku 1. ligy žen. Třetí místo z předcházející sezóny navíc zajistilo týmu účast v Lize mistryň. Do té vstoupí 6. září na půdě Eintrachtu Frankfurt. Zápas to nebude snadný, holky se minimálně budou chtít vyrovnat hezkým a důstojným výkonům svých mužských kolegů z minulého ročníku evropských pohárů
Ať už tedy na ligu nebo evropské poháry, dejte ženskému fotbalu šanci. Taky jsem byl skeptický, dokonce jsem na úkor ženského fotbalu žertoval. Ale žerty mne přešly po prvním shlédnutém zápase. To nasazení, bojovnost a verva, s jakou holky nejen z Uherského Hradiště hrají, by jim mohli závidět mnozí hráči z naší první i druhé mužské ligy. A minimálně v Uherském Hradišti Vám můžu slíbit velmi zajímavou podívanou.