Článek
Především ale přivedl na svět své dva syny, kteří se potatili a společně nyní velebí jméno agentury GLOBAL SPORTS doma i v zahraničí. A daří se jim náramně, server Transfermarkt v září zveřejnil žebříček nejúspěšnějších agentur podle počtu uzavřených přestupů v letním transferovém okně. Z českých zástupců se nejlépe umístila právě ta jejich, a to na výborném 11. místě celosvětově. O životě a praxi fotbalových agentů s námi ztratili slovo pánové DAVID a FILIP ZÍKOVÉ!
První otázka směřuje k počátkům. Váš otec je „velká ryba“ v českých i mezinárodních fotbalových vodách. Bylo Vám v určitém věku jasné, že se spolu s bratrem Filipem vydáte po jeho stopách nebo jste byli rebelové?
David: Sledovat tátu v jeho práci bylo vždycky pro nás velmi inspirativní a současně nás velmi bavilo moci se v té kuchyni fotbalu pohybovat a celé to sledovat zblízka. Oba jsme s Filipem od mala fotbalovými fanoušky, takže o to větší to pro nás byl zážitek. Celé se to vyvinulo naprosto přirozeně a dá se říct, že jsme od začátku měli jasno, že bychom se této práci chtěli věnovat.
Filip: Máme za sebou určité zkušenosti i z jiných sfér obchodu, ale možnost pokračovat v tátových šlépějích pro nás byla vždy jasnou volbou a jsme moc rádi, že se nám tento sen povedlo naplnit.
Připravoval Vás otec na tuto dráhu nebo Vám do budoucnosti nemluvil?
David: Táta nám do toho nemluvil, dal nám volnou možnost výběru. Také jsme se pár let věnovali i jiným aktivitám, konkrétně exportnímu poradenství a diplomacii. Ale přirozenou cestou jsme se vrátili do prostředí fotbalu a jsme za to moc rádi.
Filip: Je to práce, která nás baví, měli jsme za poslední roky možnost nabrat už určité zkušenosti, některé věci se povedly a rádi na ně vzpomínáme. A věříme, že se této práci budeme moci věnovat i v následujících letech.
Táta vždy bývá, hlavně pro syny mentorem a vzorem. Vzali jste si nebo osvojili od něj něco, z čeho čerpáte ve fotbalové praxi dodnes?
David: Určitě nás toho táta naučil hodně, měli jsme možnost ho sledovat a vnímat při práci od mala a to jsou zkušenosti k nezaplacení. Především nás učil k tomu, abychom věci dělali pořádně, byli vytrvalí a dělali práci tak, aby s námi lidé chtěli pracovat dlouhodobě.
Filip: Je to tak, Davidova slova mohu jen potvrdit. Ve fotbale se potkáváte stále se stejnými lidmi, kteří akorát mění pracovní pozice anebo kluby, ale stále se s nimi budete potkávat. A je důležité za sebou zanechávat dobrou stopu a poctivou práci. Jedině tak máte šanci na trhu působit mnoho let.
Co vlastně vaše hráčská fotbalové kariéry? Byly nějaké? Kam jste to dotáhli a jaký je Váš „nej“ moment, který si z tohoto období vybavíte?
David: Já jsem se popravdě věnoval hokeji, který mi šel lépe, v gólmanské masce, s betony, lapačkou a vyrážečkou jsem strávil celkem 10 let svého dospívání. Chytal jsem převážnou část své kariéry za HC Slavoj Velké Popovice, kde jsem si zahrál 2. nejvyšší juniorskou soutěž a krajský přebor dospělých.
Filip: Já jsem s fotbalem začal v přípravce River Plate v Buenos Aires, kde jsem se narodil. Po vzoru Pavla Nedvěda jsem měl delší blonďaté vlasy s čelenkou a hrával jsem převážně na křídle. Naposledy jsem hrál za Spartak Průhonice, občas si s kluky ještě chodím zatrénovat, jen tak pro radost o odreagování.
Jak se člověk vlastně stane fotbalovým agentem a co všechno k tomu potřebuje? Dnes se již dá studovat např. Sportovní management a odvislé obory. Dá se ale vybudovat kariéra v této profesi i bez toho?
David: Stát se fotbalovým agentem může teoreticky každý, kdo složí zkoušky FIFA. Tyto jsou vypisovány dvakrát do roka a nejsou vůbec jednoduché, určitě vyžadují důkladnou přípravu a navíc je lze absolvovat pouze v angličtině, španělštině nebo francouzštině. Dále je třeba se každý rok rekvalifikovat doplňkovými kurzy. FIFA se tímto snaží obor agentů regulovat a zamezit tak vstupu nelicencovaných agentů na trh.
Filip: Kariéra se určitě dá budovat i bez nutnosti studia sportovního managementu, ve finále je rozhodující praxe a tu člověk nabere pouze zkušenostmi v terénu. Pro lidi, co mají rádi fotbal, je to práce velmi atraktivní, ale pozor, je to velmi specifický a konkurenční prostředí, které je časově a psychicky velmi náročné.
Pro agenta se u nás často používá i termín manažer – v anglicky mluvících zemích, ale oba výrazy definují něco trochu jiného. Jak byste své role popsali?
Jste více manažeři, nebo raději jezdíte do terénu vyhledávat talenty?
David: Je to trochu kombinace obojího. V první řadě jste ale opravdu manažer, musíte umět jednat s hráči a s kluby, umět je přesvědčit o tom, že se s vámi vyplatí spolupracovat. A co víc, především pak svoje slova přetavit v činy a své sliby naplnit. Jedině tak budete dlouhodobě úspěšný, hráči budou mít zájem o spolupráci s vámi a kluby se vám naučí důvěřovat. Svoji reputaci si musíte důkladně hlídat a nesmíte žádného ze svých hráčů ani klubů se kterými jednáte zklamat.
Filip: Důvěra se totiž získává dlouho a těžce, ale dá se také jedním pochybením rychle ztratit. Proto je třeba k práci přistupovat zodpovědně a každý krok důkladně promyslet. Na fotbaly chodíme rádi a často, je to důležitá součást naší práce.
Kolik fotbalů týdně / měsíčně zhruba navštívíte?
David: Záleží na konkrétní fázi sezony. Jako agenti máme velmi náročně prodejní měsíce, kterými jsou vždy zimní a letní přestupová okna, musíte se zúčastňovat řady jednání, hodně cestovat. Nicméně v průměru to určitě budou 2 až 3 zápasy týdně přímo na stadionu a dalších 7 až 8 v televizi.
Filip: Dále zaměstnáváme jako agentura naše regionální skauty, kteří nás zastupují v jednotlivých regionech. U nich ten počet zápasů jde v některých měsících až do vyšších desítek zápasů měsíčně.
Můžete popsat jak dlouho trvá proces přidání nové akvizice od prvního nakoukání po podpis, případně co vše se v mezidobí odehraje?
David: Každý případ je jiný, těžko se to generalizuje. Někdy dojde k podpisu smlouvy s hráčem na první či druhé schůzce, jindy to může trvat i třeba měsíc. Někteří hráči se rozhodují rychle a sami, jiní své kroky konzultují s rodinou, přítelkyní, u hráčů mladších 18 let pak jednáte s jejich rodiči. Mezi agentem a hráčem je potřebná určitá lidská symbióza, mělo by se jim spolu dobře spolupracovat a dobře komunikovat. Nemělo by to být nucené, naopak by to mělo být o důvěře a přirozené komunikaci. Od momentu podpisu smlouvy začnete s hráčem oficiálně pracovat, nabízet ho na trhu, promovat ho. A vždy jsou to tak trochu propojené nádoby.
Filip: Čím kvalitnějšího hráče zastupujete, tím můžete mířit výše a o to víc klubů se vám na daného hráče ozve. Nicméně si vážíme každého hráče, který nám dá svoji důvěru. Někdo může mít kvalitu na Premier League, jiný na tuzemskou špičku, někdo pro polskou Ekstraklasu. Snažíme se vyhovět všem, aby byli hráči spokojení a měli úspěšnou kariéru.
V portfoliu máte spoustu zajímavých jmen napříč naší ligou. Jak těžké je zůstat nestranný, když Vaši „koně“ hrají proti sobě nebo pokud někdo z Vašich klientů hraje dobře proti Vašemu favoritovi (neznám Vaše preference, ale neznám asi nikoho, kdo by se ve fotbale pohyboval a byl vyloženě nestranný)?
David: Je pravda, že se na fotbal začnete dívat trochu jinak než dřív. Začnete fandit hráčům, které zastupujete, na stadion už nejdete vyloženě na ten či onen klub, ale spíše na vašeho hráče. A pokud se jich na hřišti potká více a ještě hrají proti sobě, tak je to o to zajímavější. Speciální jsou vždycky zápasy české reprezentace a pak zápasy českých klubů v evropských pohárech, to má vždy takový vyšší přesah.
Filip: Už se nám i stalo, kdy proti sobě hráli třeba reprezentace Česka a Slovenska a my měli v základu více hráčů na straně Slovenska. To pro nás jako pro fanoušky české reprezentace byl opravdu zvláštní pocit (směje se).
Máte v agentuře nebo vy osobně nějakou filozofii nebo kodex, podle kterého si vybíráte kandidáty pro spolupráci? Může se například stát, že v někom vidíte obrovský potenciál, ale do spolupráce nejdete kvůli nějaké jiné překážce (např. charakterové vlastnosti, špatná pověst apod.)?
David: V první řadě se díváme na kvalitu, a to jak na fotbalovou, ale i tu lidskou. Svět a společnost celkově se za poslední roky změnily, a přestože jsou lidé často kritičtí, tak ne všechny změny jsou nutně špatné. Speciálně v západní Evropě a v zámoří se kluby na hráče už nedívají pouze čistě podle výkonu na hřišti, ale zajímá je, jak se hráč projevuje i mimo hřiště, jak umí vystupovat na veřejnosti, jak se projevuje na sociálních sítích. Anglosaský svět pak klade velký důraz na charitu a účast v charitativních projektech.
Filip: Dnes to funguje tak, že jakmile hráč některý zahraniční klub zaujme, tak následuje schůzka mezi hráčem, námi a zástupcem klubu, kde se tento zástupce velmi podrobně ptá na hráčův rodinný stav, jeho jazykové dovednosti, jeho životní cíle a přání. Na hráče je nahlíženo komplexně a věří se, že dobrý hráč nebude nikdy naprosto špičkový, pokud nebude mít v sobě i výše uvedené lidské kvality. Takto se na hráče snažíme nahlížet i my. Na sociálních sítích se dnes provalí všechno a doby, kdy ve fotbale mohli válet i fotbaloví bohémové s problémovým soukromým životem už skončily.
V branži působíte již nějaký pátek, dá se takzvaně „na první dobrou“ odhadnout, jestli někdo bude absolutní trefa do černého? Kdo je momentálně Vaším největším „želízkem v ohni?“
David: Naprosto mimořádný talent se pozná vždycky. Hráči typu Lionela Messiho nebo Tomáše Rosického dokázali oslnit již od dětských let. Nicméně speciálně v mládeži je třeba sledovat, jak se jednotliví hráči projevují při hře s balonem, ale i bez něho, jaké mají návyky, jaký mají somatotyp, jaký je u nich práh bolesti a vůle opravdu tvrdě pracovat a překonávat všechny nástrahy fotbalového i lidského dospívání. Vždy je samozřejmě zajímavé sledovat hráče, kteří již nastupují ve starších kategoriích. Pokud se i mezi staršími hráči výrazně prosazují, tak je to jeden z ukazatelů, že by se z nich mohli stát opravdu dobří hráči.
Filip: Máme naštěstí možnost zastupovat více zajímavých hráčů, kterým věříme. Jedná se o mládežnické reprezentanty Česka a Slovenska, do kterých vkládáme nemalé naděje. Těšíme se až se po zranění do brány vrátí jednička české reprezentace Jindra Staněk. A svými góly nám poslední dobou dělají velkou radost Victor Olatunji a Prince Adu, které máme možnost zastupovat ve spolupráci s našimi zahraničními partnery.
Fotbal je neskutečně konkurenční prostředí, existuje a funguje v této profesi nějaká etika? Stalo se vám, že podaná ruka nebo dané slovo neplatilo? Jaké ponaučení jste si z toho jako agenti nebo agentura vzali?
David: To se bohužel občas stává ve všech typech podnikání a fotbal není výjimkou. Potkali jsme už lidi, kterým jsme důvěřovali, na něco jsme si podali ruku a následně to nebylo dodrženo. Byly to poměrně tvrdé životní lekce. Současně jsme ale potkali celou řadu skvělých lidí, se kterými se nám výborně spolupracovalo a jejichž slib byl nad všechny podepsané smlouvy. To vás pak vždy zahřeje u srdce, že se na takové lidi můžete spolehnout a důvěřovat jim.
Filip: Už se nám opravdu stalo, že jsme na základě takového podrazu jednoho kolegy agenta byli vyšachováni z velkého přestupu českého reprezentanta do jedné z top 5 lig. Kolegovi jsme přivedli klub s konkrétní nabídkou pro jeho hráče a on to za našimi zády dodělal sám a vyšachoval nás z toho. To nás mrzelo opravdu hodně, byl to velký lidský podraz. Ale pak jsou případy, kdy se hraje fér a dle pravidel. S některými kolegy nás již pojí i osobní přátelství a víme, že jejich slovo platí.
Dají se vysledovat trendy v chování klubů na trhu? Dá se odhadnout a připravit například o jaké hráče bude zájem v budoucnu?
David: Vždy se snažíme být připraveni tak, že budeme mít v portfoliu kvalitní hráče na všechny poptávané pozice. V období mezi přestupovými okny je to o tom být s kluby v kontaktu, zjistit jejich požadavky na konkrétní typy hráčů, zjistit ekonomické možnosti a další technické parametry, které by takový hráč měl splňovat. Na základě těchto informací se snažíme nabídnout takový profil hráče, který by na dané požadavky pasoval.
Filip: Jasným trendem současnosti jsou specializované konference a kongresy, na kterých se zástupci klubů potkávají mezi sebou, přizváni jsou současně i vybrané hráčské agentury, součástí programu jsou pak odborné přednášky a workshopy. Jednoho takového fotbalového fóra jsme se zúčastnili na jaře v Budapešti a výsledkem toho byl mimo jiné i třeba právě srpnový přestup Prince Adu do Viktorie Plzeň.
Často si můžeme přečíst, že se objeví velmi mladý talent a klub ho podepíše ještě než je to legálně možné. Jak je to u nás? Kde je hranice pro skautování mladých?
David: Oficiálně se smlouvy smí podepisovat s hráči od jejich 15 let. Je pravda, že si řada agentů mapuje talenty již od žákovských let. My se snažíme nejít se skautingem pod tu kategorii 14-15 let.
Filip: Ona ta cesta do dospělého fotbalu je sakra dlouhá a nejistá. Z dětských talentů ji až do toho profesionálního dospělého fotbalu dotáhne pouze malé procento. Ale na druhou stranu opravdu mimořádný talent poznáte už u hodně mladých fotbalistů v dětských kategoriích. Nicméně speciálně u práce s mladými fotbalisty je třeba pracovat v rámci nepsaného etického kodexu. A to platí i pro skauting.
Mnoha mladým hráčům můžete vytvořením správných podmínek a svými službami zásadně změnit minimálně jejich fotbalový život. Jaký je to pocit? Není někdy příliš velký tlak mít zodpovědnost za růst sportovce? Do jaké míry může agent kariérní úspěch hráče zajistit?
David: Je to určitě moc pěkný pocit, když se věci povedou. Když si můžete říct, že jste někomu svojí prací pomohl k úspěšné kariéře. Je to současně i velká zodpovědnost, kterou cítíte nejen k hráči samotnému, ale i k jeho rodině. Jako agenti se snažíme hráčům zajistit co nejvíce nabídek co je v danou situaci možné. Ale samotný výběr je pak vždy na hráči. Jeho rozhodnutí budeme vždy respektovat a řídit se jím.
Filip: Rádi se o tom s hráčem pobavíme, řekneme mu k tomu náš názor, možná pro a proti dané destinace. Snažíme se hráči získat co nejvíce informací o daném klubu, městě, zemi a tamní soutěži. Pak už je to vždy o rozhodnutí hráče. Jsem toho názoru, že dobrý agent může kariéru hráče opravdu pozitivně ovlivnit a pomoci mu dosáhnout jeho fotbalových přání a snů.
V profilu na webu Vaší agentury jsem se dočetl, že je pro Vás práce zároveň největším koníčkem. Kolik volného času tedy má špičkový agent, pokud vůbec? Jak nejlépe vyčistíte hlavu?
David: Práce nás určitě baví, bez toho by to nešlo. Od mala se o fotbal a sport jako takový zajímáme, táta nás k tomu vedl. Nicméně vždy je potřeba najít určitou rovnováhu, je třeba se starat o své duševní zdraví. Já osobně rád cestuji, trávím čas s rodinou a již 5. rokem běhám, mám za sebou několik závodů včetně několika půlmaratonů a plánuji se tomuto koníčku věnovat i nadále.
Filip: Já to mám podobně jako brácha. Fotbal mě moc baví, sleduji ho ve svém volném čase, rád si chodím i zatrénovat s kamarády v Průhonicích. Také rád cestuji, zajímám se o auta a rád si přečtu dobrou knihu. A s tím běháním s Davidem souhlasím, je to skvělý relax. Už jsme některé závody absolvovali společně a moc jsem si je užil.
