Je Jan Kuchta správným vzorem pro mládež? Kam zmizela úcta k bývalým zaměstnavatelům?

Samozřejmě mluvíme o Janu Kuchtovi – skvělém útočníkovi pražské Sparty.

Jak už všichni víme, na EURO 2024 se s největší pravděpodobností vypraví, protože se dostal do šestadvacetičlenné nominace Ivana Haška. A je to určitě dobře, protože na konci sezóny se předvedl v natolik velké formě, že nevzít ho prakticky nešlo. Vedle vstřelených gólů v závěru ligy se ovšem opět (ne)vyznamenal svými výroky v jednom rozhovoru.

Ale vraťme se nejdříve zpět do minulosti. Před sezónou 2022/2023 se Jan Kuchta vrací z Lokomotivu Moskva zpět do své vlasti. Ne ovšem do Edenu, kde předtím působil, ale na hostování do konkurenční Sparty. Tato skutečnost a zřejmě i nějaká vzájemná (ne)jednání hodně rozčílila i šéfa Slavie Jaroslava Tvrdíka.

Ten dostal na předsezónní tiskové konferenci dotaz právě na tohoto v současnosti stále ještě sparťanského útočníka. Reagoval přitom se slovy: „Kdo je Jan Kuchta? Těžko se mi hovoří o lidech bez vychování.“ Přičemž ho ještě doprovodil trenér Jindřich Trpišovský: „Čas ukáže, kdo udělal správné rozhodnutí.“

Nakonec se ukázalo, že Sparta i díky hostování a posléze přestupu Jana Kuchty získala dva tituly, při nichž byl v obou případech tento hráč důležitou součástí letenského kádru. Po tom prvním si rýpl do Slavie v titulovém rozhovoru, kdy řekl, že se ukázalo kdo udělal chybu. A při nedávném dalším „posezónním“ zpovídání se neváhal opřít do Slavie znovu. A ještě přísněji.

V rozhovoru pro Sport.cz totiž řekl:

„Vím, že Slavia mě dostala do Ruska, ale já bych to klidně vymazal. Ano. Říkám vám to otevřeně. Samozřejmě to vymazat nejde, což víme všichni, jde o součást mé kariéry. Ale takový je k tomu můj vnitřní postoj.“

Přičemž na další konstatování, že bez tohoto angažmá by ani nebyl ve Spartě, odvětil:

„Zřejmě ne. Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré.“

Tím samozřejmě způsobil emoce na obou stranách, jak už to tento hráč umí. Otázkou ovšem je, nakolik je toto chování morální a vhodné, zda naopak nemůže v budoucnu škodit samotnému hráči. V první řadě se na nadcházejícím šampionátu potká s osmi hráči Slavie, kteří jeho výroky určitě slyšeli. Nemůže to způsobit určitou zlou atmosféru? Ačkoli slyšíme, že v reprezentačním prostředí se podobné věci hází za hlavu, nedokážu si představit, že by to všem hráčům bylo zcela jedno.

Další věcí je celková úcta k bývalému klubu. Řevnivost mezi celky většinou řeší více fanoušci než samotní hráči, kteří spolu běžně dokážou fungovat. Po brance vstřelené bývalému zaměstnavateli často ani neslaví. V případě Jana Kuchty je tomu očividně zcela jinak a nevraživost vůči Slavii je patrná. I když při příchodu z Liberce do Slavie si naopak v tehdejší době lehce rýpl i do Sparty.

Jakkoliv to člověk dokáže určitým způsobem pochopit, stejně by v něm měl zůstat alespoň částečný vděk za fotbalovou výchovu, které se mu v Edenu (či dříve ve Spartě) dostalo. A nejednalo se jen o působení v seniorských, ale i mládežnických výběrech. Podobná neúcta mi prostě nepřijde správná. Člověk by navíc řekl, že poměrně čerstvý otec, trochu „zmoudří“ ve svých projevech. Ale Jan Kuchta v některých momentech připomíná spíše mnohem mladší, nevyzrálé hráče.

Nikdo určitě nemůže zpochybnit jeho obrovské kvality. V dnešní době je ovšem vedle obrazu na hřišti důležitá i marketingová a mediální složka. A hráč Sparty za mě nejlepší reklamu a pověst svému klubu prostě nedělá. Těžko posoudit, nakolik s ním souzní vedení týmu. Trenér Brian Priske naopak několikrát projevil respekt Slavii i jejímu trenérovi Jindřichovi Trpišovskému. Rozhodně by se mělo s hráči v klubech více pracovat i na podobných rozhovorech a projevech do médií.

Jaký je to potom vzor pro mládež, která se díky těmto výrokům a eskapádám, může k podobnému chování rovněž uchýlit? Ve fotbalových klubech se naopak od nejmenšího věku vštěpuje klukům úcta k soupeři. Třeba jen podáním ruky po zápase a větou, že hrál dobře. Posléze ovšem musejí sledovat, jak se jejich dospělý příklad chová zcela opačně. Na druhou stranu musíme podotknout, že určitým spouštěčem byla i slova Jaroslava Tvrdíka a Jindřicha Trpišovského. Byla i ona nutná?

Doufejme, že na nadcházejícím Mistrovství Evropy se jakýmkoliv podobným „skandálům“ a projevům vyhneme. Otázkou rovněž je, zda vůbec bude Jan Kuchta pokračovat ve Spartě, protože by rád do budoucna zamířil do zahraničí. V některé z top lig by ovšem musel fungovat zcela odlišně. Odvést si svou práci nejen na hřišti, ale posléze i mimo něj. Nebyl by tam totiž ani za takovou hvězdu, aby si mohl něco podobného dovolit.