Článek
To samozřejmě není náhoda. To je koordinovaná odpověď fanouškovské scény na to, co se odehrává v posledním týdnu od nedohrané derby. Rozumím té reakci. A myslím, že by ji měl pochopit každý, komu na české fotbalové atmosféře alespoň trochu záleží.
Co se teď navrhuje
Psát o tom, co se stalo, je zbytečné, ale přece jen si neodpustím poznámku, že v bledě modrém podobnou situaci jsme mohli vidět pro některé lidi na „vyspělém západě“ — na zápase Celticu proti Hearts, kde šedesát tisíc lidí sledovalo obhajobu titulu domácích a někteří fanoušci se neudrželi a také vběhli na hřiště. Zápas byl za jasného výsledku ihned ukončen, a proto nevidíme kontumaci, obří pokuty, uzavřený stadion pro fanoušky atd. Ale ano, v Edenu jsme byli svědky napadení hostujících hráčů, takže je v pořádku, jak disciplinární komise rozhodla.
Co ale v těchto dnech následuje v politické rovině, to je jiná věc. Ministr Šťastný zřizuje pracovní skupiny, chce zpřísnit postihy za zahalování obličejů, jedná s Úřadem pro ochranu osobních údajů o rozpoznávání tváří. Pan Tvrdík mezitím přiznal, že kamerový systém za šestnáct milionů je v Edenu nainstalovaný a on je připravený ho spustit i bez opory v zákoně, i pod hrozbou pokut. To je věta, u které bych se zastavil. Předseda představenstva ligového klubu veřejně říká, že je ochoten porušovat zákon. A nikdo se moc nepodivuje.
Anglický příklad
Transparenty v Teplicích nebo Ostravě nevyjadřují podporu těm, kteří na Edenu stříleli světlice do sektoru Sparty nebo napadali hráče. To by bylo trochu absurdní čtení, že ano. Vyjadřují obavu z toho, co přijde jako reakce na jeden — opakuji, znova, jeden — incident. Ano, absurdní, mimořádný, ale jeden.
Zastavím se u zákazu pyrotechniky. Pokud je použita, můžete si všimnout, že většina lidí na ostatních tribunách sáhne po mobilu a začne choreo fotit a natáčet — včetně delegátů zápasu, včetně televizních kamer, které pak záběry klidně použijí ve svém promo videu. Pyro je totiž něco, co tvoří atmosféru. Opravdu nevím, proč by po jednom závažném incidentu — a znovu zopakuji, jednom závažném incidentu — mělo být zakázáno ne v Edenu, ale napříč ligovými stadiony. Tribuna Sever se svou prezentací vyšplhala až na samotný vrchol v evropském měřítku, ke skupinám jako je Legia Warszawa nebo Borussia Dortmund. Ano, samozřejmě ať přijdou tresty, ale ničit něco, kvůli čemu se jezdí do Prahy za fotbalem z celého světa, mi přijde, kulantně řečeno… Hodně špatně.
Stačí se podívat za kanál La Manche. Anglická řešení fotbalového násilí ze sedmdesátých a osmdesátých let jsou učebnicovým příkladem toho, jak se dá atmosféra zabít v podstatě definitivně a nenávratně. Fanouškovská kultura se tam postupně vytlačila do kouta oplocených sektorů, celodenních zákazů alkoholu, identifikačních karet, kamer na každém rohu a faktu, že jakmile projevíte sympatie k hostujícímu týmu, jste stewardy vyvedeni ze stadionu. Cítíte se jako v divadle. Pokud přijede do Anglie jakýkoliv klub z Evropy třeba s padesátičlenným kotlem, věřte mi, že na obrovských stadionech, co anglické kluby mají, uslyšíte na každé sedačce fotbalových chrámů jen a jen je. Anglická Premier League je v mých očích fantastický stroj na peníze — i průměrný klub má obrovské finanční možnosti, jakým se klubům v Itálii nebo ve Francii může jen snít, ale na stadionech je to perfektně nasvícená, „hygienicky“ neškodná a naprosto „sterilní“ atmosféra. Věřím, že v naší lize si něco takového nepřeje nikdo rozumný.
Závěr
Pan Tvrdík sám přiznal, že klub zanedbával komunikaci s Tribunou Sever - schůzky se nekonaly a vzdálenost se zvětšovala. Ano, poslední derby nejde vzít zpátky. Speaker Tribuny Sever fanoušky vyzval k přípravě na oslavy dřív, než měl — a sám to uznal jako svoji chybu, ale nikdo z nás nemůže vrátit čas. Pokud z tohoto všeho má vzejít poučení, tak ne kamera s rozpoznáváním tváří a masivní restrikce, které podle mě povedou jen k tomu, že kotle napříč ligou vyhlásí bojkot a budeme svědky „fotbalového představení“ s divadelní atmosférou.
Za mě bych obnovil to, co fungovalo. Nic menšího než přímý kontakt, vzájemnou důvěru, schopnost domluvit se. Právě to chybělo v sobotu před derby a právě to chybí teď, když pan Jaroslav Tvrdík posílá zákazy přes média místo osobního setkání.
Atmosféra na českých stadionech je přes aktuální korupční kauzy jednou z mála věcí, na které můžeme být v tuzemském fotbale hrdí. Nemáme takové stadiony a tak velké fanouškovské základny jako mají v Polsku nebo v Německu, a díky počtu obyvatel ani nikdy mít nebudeme. Ale na desetimilionovou zemi se rozhodně nemáme za co stydět. Atmosféra, to je fotbal, to jsou zážitky, pro které lidé na fotbal chodí. Bylo by velmi tragické, kdybychom tohle všechno, zvláště teď, když do klubů v lize proudí velké peníze, obětovali jako „vedlejší“ škodu po jednom, byť odporném incidentu.
Autor: Josef Volejník
