Článek
Od porážky na Slovácku se šestkrát neprohrálo, k tomu se relativně zvládly (čti neprohrálo se) zápasy v Olomouci a Boleslavi. A když už člověk tak nějak začíná mít pocit, že tým našel svou vnitřní sílu, přijede Plzeň a všechny naděje na to, že by se snad Baník mohl přiblížit top trojce totálně zadupe. Že se pak minutu od ostudy vyhraje v předposledních Pardubicích vážně nejde považovat za bombastický úspěch.
V týdnu jsem si přečetl v Moravskoslezském Deníku názor klubové legendy Martina Lukeše, že vítězství v Pardubicích bylo z velké části dílem taktických dovedností Pavla Hapala. Nechci se naší modly dotknout a částečně vsázím na to, že se to k němu nedostane, ale: na Slovácku první střídání v 61. minutě, v Karviné v 66., na Sigmě skoro v sedmdesáté. I v těch Pardubicích šli Kubala se Šínem nahoru v 61. minutě. Jediným případem, kdy trenérský štáb oživil hru ještě před odehranou hodinou hrací doby, byl zápas s jakousi „hvězdou“ severu. Dokonce i doma s Viktorkou „lišák“ Hapal prostřídal po prohraném prvním poločase za stavu 0:2 v šedesáté minutě. V tom vidím cokoli, jen ne taktický záměr a nikdo mi to nevymluví. Ani pan Lukeš ne, jakkoli si ho vážím. Že se oba dva střelecky prosadili, a bylo to sakra třeba, je skvělé! Ale stalo se tak díky jejich individuální kvalitě a taky souhrou hodně šťastných okolností.
Je Rigo hlavou ještě v Baníku?
V kontrastu s formou Šína a teď i Kubaly je bohužel víc (ne)vidět zatím chabý přínos Tomáše Riga. Nejen, že nemá čísla, loni ho bylo plné hřiště kamkoli vkročil. Letos? Objevil se ve dvanácti zápasech, připsal si jedno áčko a není na něm úplně vidět, že by se pro úspěch vyloženě přetrhnul. Do hlavy mu nevidím a do svědomí mu sahat rozhodně nechci. Ani netvrdím, že v tréninku nemaká. Všichni dobře víme, co v něm dřímá.
Možná byl po Kodani vážně ten správný čas na transfer, i když si myslím, že MLS by pro něj nebyl krok vpřed a v tomhle jsem za jedno i s Hapalem. Nečekám, že se bude srážet jako Boula nebo střílet gól za gólem jako Ewerton. Tu zarputilost, sebevědomí a emoce z loňska z něj ale taky necítím. Jako by mu to bylo trošičku jedno. Třeba se dočká v zimě nějaké fotbalovější destinace. Každopádně pokud si experti kladou otázku, jestli teď hrát v základu Riga nebo Šína, Matějovo 4+2 v jedenácti zápasech a 38% podíl na vstřelených brankách Baníku by měly být celkem jasný argumentem. Jenom si nejsem jistý, jestli to zrovna teď na Spartě bude něco platné.
Čtvrtý flek je pořád maximem
Důvodů krotit optimismus po vydřené, i když důležité výhře ve městě perníku je totiž hned několik. Ten první je jasný, Sparta je mnohem dál. Herně, kvalitou a šířkou kádru a v neposlední řadě zkušenostmi. Tým, který se pravidelně konfrontuje s předními evropskými celky z pozice české jedničky, už ví jak se v hlavách připravit na důležitý zápas, jak k němu přistoupit. Jestli Sparta v něčem udělala velký pokrok, tak je to právě v tom, že pochopila vlastní sílu a ví co musí obětovat úspěchu v každém jednom zápase. Tohle přesně u Baníku postrádám.
Plzeň byla prvním měřítkem posunu oproti loňsku. A stejně to byl zase Baník, kdo se od začátku musel hledat. Našel se až na konci, kdy bylo vlastně hotovo. Dalším hlediskem je, že trenér Hapal má k dispozici tým, a to mu zase musím přičíst k dobru, který chce hrát fotbal. Stokrát mu můžeme vyčítat, jak je nečitelný, ale je na první pohled patrné, že týmu je přirozené hrát kombinačně, po zemi. Žel Bohu je přesně tohle ten faktor, který mu v zápasech se špičkou bývá osudným. Málokdy vidím, že by se bojovalo o každý míč, nedej bože, aby se v souboji zajiskřilo. Otázkou je, co jako fanoušci chceme. Jestli pěkný fotbal nebo výsledky. Jasně, ideálně obojí, ale na to má Baník ve svém středu až moc fotbalistů a málo rváčů. Světlé výjimky jsou, ale je jich málo. Proto třeba ani Šíňas v základu na Letné nemusí stačit k úspěchu. Kdo viděl zápas s Varnsdorfem, možná je taky trochu nervózní…
Bazaly a nové projekty? Hurá!
I mimo fotbal bylo kolem Baníku tento týden živo. Nejdřív nás všechny potěšila zpráva o zadání architektonické studie na „nové Bazaly.“ Jsem rád, že se k tomu město postavilo čelem a vypadá to, že to s domovem Baníku myslí vážně. Říkal jsem si, že projekt za dvě a půl miliardy na staďák s kapacitou 19 500 až 20 000 míst z prvních obrázků a vyjádření všech zainteresovaných lidí vypadá možná až moc velkolepě, ale když jsem pak projížděl Českobratrskou až nahoru „na kopec“ a představil si tu nádheru, pochopil jsem, jak moc klub i město něco takového potřebuje. Ale pořád je to ještě hudbou budoucnosti. Snad se toho dožiju…
Co už naopak funguje, a možná jste se s tím už naživo setkali, je nově představená „klubová“ tramvaj ve spolupráci s ostravským dopravním podnikem. Černá tramvaj s klubovým znakem a podobiznami hráčů má být prvním výstupem z dlouhodobé spolupráce mezi klubem a dopravním podnikem. Ten se tak stává oficiálním dopravcem fanoušků na domácí zápasy, jak stojí v tiskové zprávě na oficiálních stránkách Baníku. Co si pod tím má fanoušek, který do teď jezdil na zápasy na Slezskou nebo do vyhnanství minimálně jednou linkou nebo i s přestupem představit, nechám čistě na vás. Každopádně říkám Hurá! Je to zase krok směrem k fanouškům a vstup klubu do povědomí nejen fotbalové veřejnosti.
Abych nezapomněl ještě, než večer vypukne válka na letenském poli, v pravé poledne budou na hřišti v Radvanicích bojovat se Spartou „B“ i Baňky. Sezonu mají děvčata rozjetou moc dobře až na jednu kaňku v posledním kole. Pokud máte čas, určitě doražte na fotbalový předkrm před večerním hlavním chodem. Tak zas někdy…
Autor článku: Vojtěch Ignác
