Jinak poměrně pěkný výkon Slavie s Tottenhamem pokazily individuální chyby a neproduktivita

Bohužel Slávisté doplatili na zbytečné nebo nechtěné chyby, které jejich jinak poměrně dobrý výkon trochu pošpinili.

Pražský tým nastoupil v poměrně netradičním a hodně defenzivní rozestavení. Rozhodl se vsadit hned na čtveřici stoperů Davida Zimu, Igoha Ogbua, Štěpána Chaloupka a Tomáše Holeše. Před pětičlennou zálohou potom byl jediný útočník Mojmír Chytil. Tentokrát se tedy musel obejít bez Tomáše Chorého, který zůstal po nemoci pouze na lavici náhradníků.

Od začátku byla vidět rychlost a kvalita anglického týmu. Musíme připomenout, že se jedná až o 11. tým Premier League, individuálně přesto byl prostě jinde. Pohled na tabulku trochu zkresluje. I v Tottenhamu se najdou skvělí hráči v čele se Simonsem nebo Kudusem. Jejich kvality a rychlost byly na hřišti znát.

Přesto konečné skóre úplně neodpovídá průběhu na hřišti. Slavia sice byla o něco horším týmem, rozhodně ovšem ne o tolik výrazně. Najdeme ovšem dvě hlavní příčiny nakonec poměrně vysoké prohry. Tou první jsou individuální chyby. Můžeme se bavit o tom, že klub z Edenu Tottenhamu výhru tak trochu daroval.

Nejdříve vlastní gól Zimy, posléze dvě penalty. Zejména té po faulu Sanyanga se dalo předejít a byla dost zbytečná. Faul Ogbua tak nějak vyplynul ze hry a podobné se prostě stávají. Bohužel právě tyto situace ovlivnily výsledek. Tottenham přitom měl ještě další šance, ale ty pochytal skvěle chytající brankář Jindřich Staněk.

Ano, právě gólman Slavie byl i přes tři obdržené branky nejlepším hráčem hostů. Jasný gól vychytal už v 1. minutě, v průběhu času předvedl i další skvělé zákroky. Nebýt jeho, klidně mohl zápas skončit podstatně větším debaklem. Ukazovala se ovšem i další příčina, díky níž Slávisté prostě snad ani nemohli vyhrát. A ta se bohužel opakuje už pěknou řádku evropských utkání.

Jakkoliv mám rád Mojmíra Chytila, není to úplně evropský střelec. Na naši ligu nadprůměrný, to ano. Proti anglickému týmu se ovšem prosadit nedokázal. Do šancí se přitom dostávali zejména jiní hráči, kvalita koncovky ovšem nebyla dostatečně kvalitní. Když už si Slavia vypracovala nějakou zajímavou příležitost (a že jich pár bylo), bohužel je někdy až trestuhodně zahazovala.

Takovým asi největším paličem byl Michal Sadílek. Musíme ho pochválit za jeho aktivitu, ale jednoznačně se ukazovalo, že to prostě není typický střelec. V zajímavých pozicích většinou střílel přímo doprostřed brány nebo úplně mimo. Jeho pokusy měly strašně malou razanci. V konečném výsledku si připsal tři střely a měl xG (očekávané góly) 0,48. Za mě ovšem, jestli chcete být v Evropě úspěšní, musíte alespoň jeden z podobných pokusů proměnit.

Jestliže se prostě Slavia v budoucnu neplácne přes kapsa a nepořídí si nějakého výrazně kvalitnějšího a efektivnějšího útočníka, v Lize mistrů a možná i Evropské lize nemá moc šanci na nějaký „úspěch“. To je za mě hlavní problém. Defenzivu má dobrou, což pravidelně ukazuje. Ofenzivní fáze je skvělá na českou scénu, na té evropské už ovšem ztrácí. Musíme si také uvědomit, že Chorému bylo v letošním roce 30 let a ani on prostě rychlostně v dalších letech nebude moc stíhat.

Abychom jen nehaněli, najdou se hráči, co si zaslouží pochvalu. Vedle skvěle chytajícího Staňka je to třeba Sanyang, ač si to pokazil zbytečným faulem. V prvním poločase ovšem vypadal velice dobře a jednoznačně byl pro hráče anglického týmu konkurencí. Skvělé centry a svou dravost ukazoval i Douděra, ačkoliv proti rychlým hráčům soupeře to tolik nevyniklo.

Fotbalisté Slavie získali další důležité zkušenosti, které mohou využít v příštích letech. Na postup už to letos s největší pravděpodobností nebude (jestli nevěříte zázrakům), ale buďme upřímní, kdo to vlastně čekal. Stále se dokazuje, že našim týmům sluší spíše Evropská liga, i když ani v ní Slavia loni příliš nezářila.

Autor textu: Lukáš Loužecký

Zdroj statistických informací: Livesport