Článek
Šilhavý měl nespočet možností vnést světlo do této situace. Bohužel tak neučinil. Pokud je vše tak, jak reprezentační záložník tvrdí, jedná se o obrovské selhání realizačního týmu.
Dle Antonína Baráka je jediným možným svárem konfliktu jeho reakce na nenominování do základní sestavy v domácím zápase s Polskem. Tuto událost prý sám Barák emočně neustál. Blíže to však nespecifikoval. Pokud se však nad tím zamyslím, asi si nedokáži představit, co by se muselo při této příležitosti stát, aby si tímto u nějakého trenéra zavřel dveře do týmu. Snad jen nějaké vulgární napadení. To však z podstaty vyjádření obou stran opravdu nehrozí. Spíš zde došlo k nějakému obličeji nebo emočnímu gestu.
To, že hráč chce hrát, opravdu není na vyhazov
Samozřejmě, hráči národního týmu jsou profesionálové. Mělo by k tomu být přizpůsobeno i jejich chování. Jak bylo zmíněno, v kabině se nacházeli i mladí hráči, kteří k hráčů jako Barák, vzhlížejí. Když už se však něco takového stane, má trenér před celým týmem hráče seřvat, že tohle se v jeho týmu dít nebude.
Jenže Šilhavý se zachoval jako zhrzená milenka a i po telefonátech, které spolu s Barákem před zraky manažera Tomáše Pešíra, stále trvá reprezentační stratég na tom, že se situace mezi ním a Barákem nijak nezměnila. Pokud je jádro problému pouze v tom, že Barák prostě chtěl hrát, přijde mi tahle situace jako naprostá ubohost. Pokud nedokáže na jednoho hráče nastoupit a říct, že tohle je jeho tým a on samotný bude hrát, až trenér uzná za vhodné, nemá Jaroslav Šilhavý co dělat v profesionálním fotbale.
Vezměme si příklad v legendárním Siru Alexi Fergusonovi. Ten neměl problém, tehdy absolutní hvězdě světového fotbalu, Davidu Beckhamovi, kopnou kopačku do obličeje. Když se mu zrovna nelíbilo, jakým způsobem se prezentuje. Spor byl urovnán a všechno se vrátilo do starých kolejí.
V neprospěch trenéra jsou i výsledky
Vyložme karty na stůl. Kdyby národní tým předváděl dobré výkony a měl už dávno zajištěný postup na Euro, o Barákovi by se zas tak nemluvilo. Jenže v případě, kdy se mužstvu nedaří a žehrá na tom, že v týmu není žádný kreativní záložník, jsou hlasy o návrat Baráka do reprezentace mnohem častější.
Bohužel se Jaroslav Šilhavý dostal do patové situace a povolání Antonína Baráka by znamenalo jeho osobní prohru. Těch už má za svou reprezentační kariéru však několik. Tak proč ještě jednu nepřidat?