Každý rok to samé. Je Baník prokletý klub?

Minimální herní posun, pokud vůbec nějaký a hlavně nasazení blížící se nule viděl každý, kdo vidí alespoň na jedno oko. Pavel Hapal po zápase ještě nechtěně přilil olej do ohně, když vzal hrdinsky vinu na sebe a realizační tým. Fanoušci logicky žádali jeho hlavu. A způsob, jakým Baník včera ztratil domácí zápas s plzeňskou Viktorkou, jim v bojkotu vlastního trenéra dodal další munici.

Samozřejmě, že první na ráně bude vždy trenér. Hapal u ostravských fanoušků nemá na růžích ustláno. Když tedy v sobotu pro klubový web tvrdí, že je Baník na ligu dobře připraven, načež v neděli jeho tým na hřišti shoří jako papír, vrátí se mu vše jako bumerang. A ano, částečně můžeme určitě svalit vinu na něj a realizační tým, podivně se tvořící a měnící v průběhu sezony. Nezapomeňme, že Pavel Hapal není jediný ani poslední trenér, který se ostravský tým snaží nakopnout. Posledním, kdo ze „Slezské“ vytvořil opravdu obávaný ligový tým, byl maestro Miroslav Koubek, včerejší Hapalův soupeř. To už je ale dobrých patnáct let zpět. A než se pustíme do veřejného lynče, férově zmiňme, v jakém stavu v říjnu 2022 Baník přebíral. Pokud někde platí klišé o specifickém prostředí, je to právě Ostrava a „region razovitý.“ I tak se dá konstatovat, že Hapal spolu s Luďkem Mikloškem odvedl spoustu práce. Provedl tým výraznou generační obměnou, našel cestu k mladým, vyčistil vzduch v kabině po Pavlu Vrbovi. Jenže jako by nedokázal překročit svůj vlastní stín. Krátkodobě mělo jeho působení na tým pozitivní efekt. Ale všeho do času. Dvě jarní ztráty a Ostrava zase musí „zachraňovat“ sezonu.

Baník jej drahně času zoufale potřebuje a nenachází. Dovnitř klubu úplně nevidíme. Co ale na první pohled viditelné je, že majitel Václav Brabec už zkusil snad všechno možné, ale stále ne a ne namíchat ten správný koktejl, po kterém by si s úlevou mohl odškrtnout jeden z primárních cílů. Konec konců je to již osm let od jeho vstupu do struktur modly Slezska. Možná tkví potenciální úspěch v malém detailu. Nicméně je to právě faktor, který momentálně ostravské tahá z výjimečnosti do průměru mezi týmy, před kterými již měl být o parník. Příznivci Baníku mají jasno, za vše může trenér a „Slezská“ má solidní tým s ucházejícími hráči. Leckterý konkurenční kouč si povzdychne při myšlence, co by mohl dokázat, mít tak k dispozici kádr, zázemí a finanční stabilitu jako v Ostravě. I tak ambiciózní tým ale postrádá vítěznou auru. Jestliže to vypadá, že na hřišti chybí výrazný lídr, v případě realizačního týmu to platí dvojnásob. Dokonce ani při podzimní vítězné šňůře z Baníku nesálala aura neporazitelnosti a vítězná utkání mohla dopadnout jakkoli. Rozhodovala spíše větší individuální kvalita oproti soupeřům nebo zasáhla paní Štěstěna.

Bez viny není ani vedení. Konkrétně to nejužší s největšími kompetencemi. Do Mikloškova příchodu se kroky nejmocnějších lidí v klubu daly označit za jeden velký organizovaný chaos. Jedna vize střídala druhou, trenéři si podávali klíče od kanceláře jako štafetový kolík. Mikloško, zdá se, svým rozhodnutím držet se vize (která je mimochodem správná) a zuby nehty Hapala držet, tento trend nakonec nezvrátil, jen přibrzdil. Sportovní ředitel Baníku určitě ví, že trenéra lze vyměnit, aniž by klub musel nutně slevit ze svých nároků na koncepci. Musel by ale zahodit sentiment a přátelské vazby s Hapalem alespoň v profesní rovině zpřetrhat. Začít kooperovat a budovat pracovní důvěru s někým novým, nehledě na letité přátelství nebo vzájemné sympatie by klubu mohlo jen prospět. Jiná cesta, mimo nakoupení opravdu nadstandardních hráčů, není. Na to zase neslyší majitel.

Vysvětlení Václava Brabce, proč neinvestovat horentní sumy do zvučných posil a posbírat každou slibnou kometu, která se vrtne v první nebo druhé nejvyšší soutěži, má svoji logiku. Skočit do finančního propadla nechce žádný příčetný manažer, navíc peněženka také není nafukovací, jako tomu je u pánů Tykače a Křetínského. Sama koncepce generování mladých talentů pro top kluby, ideálně ty zahraniční, ale za čas dostane trhlinu. Český fotbal začíná přitahovat pozornost bohatých jednotlivců nebo skupin, zaměřených na okamžitý nebo co nejrychlejší úspěch. Z týmů okolo středu tabulky se může velmi reálně stát konkurence, která Baník postaví zase na stejnou startovní čáru v bojích o ligové výsluní. Nebo i o kus za ni. Do té doby musí v Ostravě svůj faktor X najít. Pak už by se v Ostravě pohárů nemuseli dočkat.