Článek
To, jak je tento milník vnímán, však významným způsobem utvářejí média. Bohužel musíme říci, že málokdy v dobrém slova smyslu. Působí, jako by se nikdy nikomu nic dobrého nepodařilo. Média dokáží případný neúspěch mnohokrát zveličit, zatímco úspěch berou v potaz velmi střídmě. Nejlepším příkladem je asi způsob, jakým byla Žilina znevážena v Evropě.
Média Žilinu hojně kritizovala po dvojzápase s Gentem.
Každému, kdo sleduje fotbal, bylo asi jasné, že dvojzápas s Gentem bude pro žilinský tým opravdu těžký. Slovenský klub byl pochopitelně v roli outsidera, ale veřejnost mu to dala pořádně pocítit. Na jednu stranu je třeba přiznat, že po porážkách 5:1 a 5:2 se opravdu těžko hledá něco, co by se dalo pochválit. Ale na druhou stranu se na to jaksi všichni zapomněli dívat. Nikdo nezmínil, že Žilina dostala prakticky nejtěžšího možného soupeře, protože z možných alternativ šli vybrat mnohem přijatelnější protivníci.
Dalo by se to pochopit, soupeře si nikdo nevybírá, ale je tu ještě důležitější fakt. Věkový průměr žilinského kádru je necelých 21 let. Většina týmů má takových hráčů jen pár. Klub ze stadionu Pod Dubňom má tímto stylem poskládaný celý kádr. Výsledek jako takový lze jistě kritizovat. Byl to přece jen debakl. Ale kritika hráčů, alespoň v té míře, jaká byla prezentována, opravdu není na místě. Tito fotbalisté hráli, co se týče předkol, proti jednomu z nejlepších klubů, které lze v této fázi evropských soutěží najít. Tým, který je pravidelným účastníkem skupinových fází těchto soutěží. A v neposlední řadě s týmem, který pravidelně hraje o titul v Belgii, která má jednu z nejlepších soutěží na světě.
Trenér Slovanu Vladimír Weiss hájil Žilinu
Mediální vyjádření neunikla ani trenérovi úřadujícího mistra Slovanu Bratislava Vladimíru Weissovi. Jeho slova přišla po utkání jeho klubu s Banskou Bystricí. Na následné tiskové konferenci se bývalý reprezentační kouč obul do médií, která taková tvrzení zveřejnila.
„Chtěl bych připomenout názory nebo komentáře některých novinářů nebo komentátorů, které byly proti Žilině,“ řekl trenér bratislavského klubu a při pohledu na zástupce médií dodal: „Doma mi málem vypadly oči. Na to, jaké kluky Žilina má, odehráli fantastický zápas. Nevím, kdo se na co díval.“
Trenér je ve své profesi běžně pod tlakem. Vladimír Weiss je jedním z těch, kteří to vědí nejlépe, protože se tomuto řemeslu věnuje již mnoho let. To, že se koučové nějakým způsobem brání kritice své osoby, je zcela běžné. Neplatí to však pro hráče, zejména ty nejmladší, které žilinský klub má.
„Samozřejmě, kvalita soupeře byla jiná, ale v médiích jste ‚setřeli‘ kluky, kteří si to nezasloužili. Proti Gentu, který má fantastické hráče, měli pět jasných gólových šancí. (Žilinští hráči) hráli jako o život a evidentně dělali chyby. Gent měl tak fantastické hráče a to, co kopali, byl vingl,“ dodal trenér úřadujících mistrů.
Všichni vědí, že klub čeká na titul ve slovenské lize už poměrně dlouho. Ale to není jediná věc, kterou je třeba brát v potaz. Žilina je klub, který poskytl slovenské reprezentaci takové hráče, jako jsou Milan Škriniar, Denis Vavro, Martin Dúbravka a mnoho dalších. Možná, že řada hráčů ze současného kádru má svou budoucnost v národním týmu. Ale pokud budeme tyto hráče stále srážet, určitě to ničemu nepomůže.
Média upozorňují především na neúspěchy
Je běžnou praxí, že před začátkem pouti slovenských klubů evropskými soutěžemi se připomínají předchozí ročníky. Je to poměrně běžné, protože je dobré připomenout, jaké výsledky měly kluby před daným ročníkem. Bohužel však musíme konstatovat, že média se zaměřují především na negativní část. Co všechno jsme si tedy mohli přečíst před začátkem sezony ve Slovanu? Připomněli jsme si nejostudnější prohry a vypadnutí, mezi nimiž nechyběly ani zápasy z minulého století. Díky tomu se také vzpomínalo na vypadnutí se Stuttgartem a APOELem Nikósie jako na ostudné. A to při plném vědomí toho, že německý klub v předchozí sezoně poskočil na vrchol své soutěže, stejně jako toho, že APOEL vypadl v Lize mistrů až ve čtvrtfinále s Realem Madrid.
To je jen jeden z příkladů toho, jak média zkreslují pohled na výsledky našich klubů. Vypadnutí s kvalitním týmem může být najednou ostudným výsledkem. Není to zdaleka jediný příklad. U Slovanu si nepřipomínáme úspěchy ani to, že se klub nyní pravidelně dostává do skupinové fáze. U Žiliny si nepamatujeme, že by hrála Ligu mistrů, ale pamatujeme si sezony, kdy nehrála žádnou skupinovou fázi. Kritizujeme Trnavu za smolný los, ale zapomínáme, že dotyčný klub dokáže pravidelně vytěžit maximum z minima. U Dunajské Stredy vzpomínáme na její sestup, ale absolutně nikdo si nevšímá, jakou má klub výbornou koncepci.
Příkladů bychom našli mnohem více, ale tento je jistě dostačující. Závěrem je třeba říci, že bychom neměli nosit růžové brýle. Není vhodné chválit klub, kterému se nedaří, nebo si zakrývat oči, když se mu nedaří. Musíme si však také uvědomit, že máme jistá omezení a měli bychom trochu slevit ze svých nároků. Je pochopitelné, že sezónu od sezóny očekáváme stále více, ale musí to být s mírou. V současné době nejsme na takové úrovni, abychom měli pravidelně tři kluby ve skupinách evropských soutěží, i když bychom si to všichni přáli. Ale tím, že budeme kluby a hráče neustále srážet na kolena, toho určitě nedosáhneme.
