Článek
Pokořila hvězdami nabušenou Galasataray, předtím postoupila do play-off soutěže třeba přes Real Betis Sevilla. Na jejích kopačkách pohořelo i Dinamo Záhřeb. Lze tedy mluvit o nějakém „útlumovém módu“? Ptá se Zuřivec.
Od středy sparťané ví, že naděje na „double“ stále žije. V semifinále sponzorovaného MOL Cupu v Opavě podle očekávání porazili domácí druholigisty rozdílem dvou branek (už to samo o sobě musel být pro Opavu svátek) a míří do finále této soutěže. Takže hurá, jásejme. Jako fanda tedy povinně jásám, ale kladu zároveň šťouravou otázku, kam se poděla Sparta z perexu článku? Pro neználky: kde je Sparta z předgalasatarayovských časů?
Sparta přes Opavu v klidu do finále. Po neklidném výkonu!
Ano, kdo jste čekal alespoň „búra“ v opavské síti, můžete být lehce zklamán a možná uvažujete o požadavku vrácení peněz za ztracený čas. Sparta dala góly dva (tři, dle mého skromného názoru Sadílek nefauloval, ale jsem zaujatý, tak to tak berte) a výkonem nadchla leda tak trenéra Priskeho. Ten neochvějně stojí za mančaftem a hledá pro jeho ne zrovna pohledné výkony (opět, měřeno koncem podzimu a začátkem jara) slova podpory. Jednou to je pech v podobě nepostříkané trávy, podruhé únava z hraní fotbalu (slovy nahuštěný program, ale na to se nikdo nechce vymlouvat), jindy zase kosmická kvalita (a Live, Live, Liverpool! a já dodávám a Plze, Plze, Viktorka!) a snaživý soupeř, kterému o nic nejde. Mám-li být upřímný, poslední výkon hodný pohledu a plesání srdce fanouška byl právě památný mač proti Galasataray na Letné. Od té doby to jde se Spartou mírně horem pádem. Výsledkově se to po „černé“ sérii Liverpool, Plzeň, Liverpool opět zvedlo, ale výkony stále zůstávají za očekáváním namlsaného fanouška.
Fotbal se nezapomněl, ale hlava asi nefachčí, jak by měla.
Co se tedy se Spartou stalo, jestli se vůbec něco stalo? Příklad Opava ve středu: sparťané ovládli statistiky zápasu, o tom žádná, ale ve výkonu to řádně skřípalo a dokonce nudilo. Je prostě znát rozdíl mezi Spartou začátku jara a Spartou doby poliverpoolské. Je to ze strany letenských mnohem upracovanější, nenápadité a semo tamo nepovedené.
Ve středu se soupeř ze druhé ligy dlouhou dobu úspěšně bránil a bavilo ho běhat bez míče. Sparta neměla nic loženého, šancí poskrovnu a na honění balónu kolem šestnáctky vám pes, víte co. Říká se tomu upracovaný fotbal bez nápadu. A já bych dodal i bez chuti. Většina hráčů Sparty mi v poslední době připadá, že ji pohledný fotbal nějak otravuje (čest výjimkám). Co třeba v Opavě chybělo (a nejen v Opavě, ale i proti Hradci, Budějovicím)? Náběhy za obranu nula! Kreativita slabá jako čaj, tempo a zaujetí někde u bodu mrazu. K tomu někdy až strašidelné minely v obraně. To se nepostříkaným trávníkem neokecá. A přitom ten samý mančaft ještě nedávno přehrával soupeře v EL a doma mu všichni pochlebovali. Teď tým servíruje nudu a plochost v Budějkách (předtím s Hradcem a ve středu v Opavě). Zapomněli snad borci hrát fotbal? Určitě ne, ale v hlavách se něco odehrává, co se ještě nepodařilo vyřešit. Že by stále strašil Liverpool?
Svým ovečkám se věří! A basta!
Máte momentálně pocit, že stálice sparťanské sestavy oplývají formou skvoucí? Já tedy ne. Opět čest výjimkám; o Kuchtovi a Birmančevičovi se v tomto směru bavit nemusíme (dodal bych ještě Kairinena). Těm to ještě šlape, zbytek je však minimálně na diskuzi. Laci, Haraslín, Panák, Sörensen, kápo Krejčí, Ryneš a trochu i Zelený (a počítám sem i Angela Preciada, protože zatím víc sedí na tribuně, než smysluplně hraje), ti všichni mají zřejmě suchotrávníkový útlum (dobrá, Preciado je v tom nevinně, když hraje, hraje výborně). Je to tam, ale neprodává se to. Zato se živě diskutuje s rozhodčími a rozhazuje rukama. Nebo jste si nevšimli, že se sparťanští borci přestali na trávníku usmívat a tváří se nasupeně? Viděli jste výbuch kapitána Krejčího v Plzni, zaznamenali jste Haraslínovu agresívní nervozitu? Něco se děje v království „dánském“, tedy ve Spartě. Na druhou stranu je chvályhodné, že trenér Priske za svými borci pevně stojí. Alespoň něco.
A jak je to s tím širokým kádrem?
No, on zase asi tak široký není. S hráči jako jsou v momentálním rozpoložení třeba Pešek, Wiesner, Sadílek, ale i Vydra či Mejdr (a sem počítám i zraněného Pavelku s neustále protěžovaným Karabcem) žádnou díru do světa (rozuměj do velkého fotbalu) hned tak neuděláte. V tomto výčtu se snoubí nedostatečnost s perspektivou dostatečnosti, ale on není čas čekat, až se někdo konečně vybarví. Liga chvátá do finále a jde o hodně. Co stačilo na Hradec, Budějky a třeba Opavu, nebude určitě dostatečné na Plzeň, která Spartu čeká ve finále MOL Cupu. A Slávia také neřekla poslední slovo (skoro se zdá, že se naopak řádně nadechla k finiši za titulem). Většina náhradníků stálic však přešlapuje na místě, a tak se může stát, že finiš ligy obstarají ony stálice bez formy (či bez zaujetí, to vyjde skoro nastejno). Snad jen na Olatunjiho je spolehnutí. Ale také není stoprocentní.
Posily zatím jedním velkým, „zklamáním“?
Rozuměno: mezi posily počítám ty úplně nově příchozí v posledním přestupovém okně plus, tramtadá, Michala Ševčíka. Ale postupně.
Tuci ani Solbakken nenaplňují nic z toho, co od nich fanoušek čekal. Prvně jmenovaný zatím skoro vypadá na nového Minčeva (tedy fotbalista, jakého svět neviděl) a Solbakken odvádí solidní hru bez překvapení a risku (hlavně nic nezkazit). Jako rozdíloví se oba rozhodně neukazují. Jestli jenom „zatím“, či půjde o setrvalý stav, nikdo z fandů neví, Tuci i Solbakken se jeví hodně nemastně, neslaně. Shrneme-li si to: zatím mírné zklamání. Oba borci však mají Priskeho podporu, tudíž šanci, že z nich něco nakonec bude.
To ten třetí „do party“ Ševčík, sice nenaplňuje status čerstvé posily, ale pro málo všímavé fandy by to tak mohlo být. Možná se až někteří diví, co to máme v kádru za fotbalistu a kde byl doposud. Ševčíkovi se takového prostoru jako Tucimu se Solbakkenem nedostává. Proč, to ví jenom Brian Priske a snad to sdělil i hráči, protože na mě to působí tak, že ho chce mermomocí z Letné vyhnat. Třeba proti Opavě (12. místo druhé ligy!) mu „nadělil“ jen pár epizodních minut. Zato obě posily si začutaly většinu zápasu, ničím neohromily a po zápase po nich „neštěkl ani pes“. Trenér Priske však měl pro jejich nastavení jen slova chvály. To Ševčík pracuje výborně v tréninku (a vytváří tlak na konkurenci v kádru), ale to je asi tak všechno. Čuchám, že tady je něco špatně, dokonce si myslím, že Ševčíkovy dny na Letné jsou sečteny (podobně jako Daňkovy). Sice chápu, že na jeho post je kvalita jako blázen, ale ani Ševčík není bez talentu. A kde ho má ukázat, když ne proti Opavě?
A takhle jsem se zamyslel já. Nepanikařím, nepropadám trudomyslnosti, jen si myslím, že momentálně není všechno růžové tak, jak se nám snaží předestřít třeba trenér Priske. Ale bylo i hůř a Sparta je mnohem, mnohem dál od doby temna.
Petr Horký
