Článek
To vše je však alespoň pro dalších pár dní zapomenuto. Slovácko doma po právu porazilo Plzeň. Nakopne to tým k lepším výsledkům? V Uherském Hradišti mají jasno.
Kroměřížská ostuda napravena doma s účastníkem Evropské ligy
Popravdě jsem dneska na zápas šel docela rozladěný. V týdnu jsem se byl podívat do nedaleké Kroměříže na MOL Cup. V podstatě povinná výhra, postup a chtěl jsem si i zlepšit náladu po nedávných výkonech Slovácka. Ty, řečeno kulantně, zrovna neodpovídaly mým představám. Po zápase mě však napadla jen hláška z jednoho legendárního filmu: „Kdybych to byl býval věděl, tak bych sem nechodil“.
Jihomoravané v Kroměříži totálně propadli. Vyhecovaní domácí byli všude dřív, brali míče a byli nebezpečnější. Hra Slovácka vůbec neodpovídala tomu, že spolu hraje třetiligový tým s týmem prvoligovým, který okupoval v posledních letech přední příčky v tabulce. A nic na tom nemění ani skvělé postavení Kroměříže v MSFL. Ta nyní aspiruje na postup do druhé ligy.
A po vyřazení z MOL Cupu opět liga… Plzeň… Doma. Tak jsem si říkal, že dneska vlastně není moc co ztratit. Na druhou stranu – na Plzeň umíme a zatím jsme dokázali remizovat s oběma „S“. O našich hráčích je celkem známo, že se dokážou vybičovat k dobrým výkonům. A nakonec v Uherském Hradišti panuje skvělá nálada. Slovácko doma zvítězilo 1:0, získalo cenné tři body a snad ze sebe setřepalo smůlu minulých týdnů. Zadarmo to ale nebylo.
Plzeň nemastná – neslaná. Domácí od první minuty v laufu
Od prvních minut zápasu tahali Hradišťané za delší provaz. Dralo se dopředu a hned po pár minutách začalo bombardování Jedličkovy brány. Dvě rány Kohúta, po jedné Kozák a Havlík. Všechny však mimo, a tak se znovu ukazuje největší slabina Slovácka – koncovka. Nicméně by asi bylo z říše snů si přát, abychom vedli 3:0 už v páté minutě, že ano?
Viktorka po úvodní čtvrthodince začala ovládat střed hřiště a modrobílí se museli zatáhnout do bloku. Tady se však ukázala skvěle pracující obrana domácích. Byť stále chybí Vlasta Daníček a jen na lavičce byl Standa Hofmann, fungovala defenziva skvěle a největší šancí hostí tak byla hlavička Dweha, která skončila nad bránou. Trávník a spol. však hrozili z brejků, kde využívali hlavně Patrika Blahúta a Pavla Jurošku. Oba velmi dobře rychlostně vybavení hráči zatápěli obraně Plzně, ale ani oni nedokázali v prvním poločase prolomit bezbrankovou remízu. Do šaten se tak šlo za nerozhodného stavu.
Důsledná hra, perfektní obrana a čekání na příležitost
Druhý poločas začal na podobné vlně jako ten první. Plzeň měla mírnou převahu, avšak její útoky a snahy většinou končily před hranicí vápna. Slovácko tak čekalo na svou šanci něco vytěžit. V 58. minutě pláchl po křídle Doski a Blahútovi s Kozákem chyběli jen centimetry ke gólovému zakončení. Přesně v té době jsem si začal říkat, že ono to přece jenom může dopadnout ve prospěch modro-bílých.
Pak přišla minuta s číslem 64. Trávník kope standardku, na kterou si nejlépe naskočil mladík Kukučka. A Hradišťané do svých memoárů zapisují dalšího střelce gólu ve svých řadách. Pro toho dvacetiletého mladíka se jednalo o jeho premiérový gól v modrobílém dresu a taky první gól v nejvyšší soutěži vůbec. A mně nezbývá než mu za celou redakci pogratulovat a za fanoušky popřát, ať jich ještě pár přidá.
Plzeň musela přitvrdit a otevřít hru. Nebylo už na co čekat. Proti koordinované defenzivě domácích se však jevilo srovnání nedosažitelně. Na tribunách to zašumělo zejména v 80. minutě, kdy po ráně Červa z nějakých 20 metrů musel skvělým zákrokem zasáhnout Milan Heča. Závěr zápasu se pak odehrál pod taktovkou náporu Plzně, avšak ta se nedokázala prosadit. Uherskohradiští tak srdnatým výkonem berou všechny body a po remízách se Spartou i Slavií a porážce Baníku je to další tým ze špičky tabulky, kterému Slovácko sebralo cenné body.
A ještě tu mám malou statistiku na závěr. Z posledních šesti domácích duelů s Plzní prohrálo Slovácko jen jednou a čtyřikrát vyhrálo. Jak jsem říkal – na Plzeň naši kluci umí.
Autor článku: Jiří Dostálek
