Článek
Těžko bychom v lize hledali tým, jehož největší síla spočívá v týmovosti. Když je Slavia jako celek v topu, mají s ní problém i světové týmy, viz tuto sezónu Lille. Zatímco když se řekne Sparta, vybaví se vám Haraslín, když Plzeň – Šulc, ale když Slavia? Někomu Chorý, jinému Provod, dalšímu Diouf. Zkrátka, u sešívaných je tým jednoznačně nad individualitou.
Jenže v konkurenci světové špičky v podobě Ligy mistrů potřebujete i individuální kvalitu, a to především v útoku. V tomto ohledu sešívaní od odchodu Abdallaha Simy pokulhávají a mají spíše tvrdé, urostlé, soubojové útočníky jako Tomáše Chorého, Ivana Schranze a Mojmíra Chytila. Atypického hráče na pohárovou scénu si od zimy chovají ve Vasilu Kušejovi.
Kušej je přesně typem hráče, který dokáže sám evropský zápas vyhrát. Svým způsobem je podobný Matěji Juráskovi, který ale ve Slavii narazil na mentalitu, pracovitost a také na možná dost velké sebevědomí. Vasil je skromnější, konzistentnější a taky poctivější směrem dozadu. A především bude zjevně mnohem produktivnější.
Za poslední čtyři zápasy v základní sestavě nasázel celkem osm gólů, což je skoro víc než Jurásek za celé angažmá ve Slavii. Oproti Matějovi má Vasil ještě jednu výhodu. Může hrát zleva i zprava, není limitovaný jednou silnou nohou. O to větší minutový potenciál Kušej má. A Slavia bude chtít v LM překonat svou poslední účast, během které zapsala dva body.
Slavia už při první účasti v Lize mistrů pod Jindřichem Trpišovským sehrála důstojnou roli. Už zmíněná týmová hra založená na atletičnosti vynesla sympatické výkony a chválu, ale ne výsledky. Čtyři remízy a dvě prohry slávisté zaknihovali právě proto, že jim chyběla kvalita ve finální fázi. Tento dílek do skládačky teď Trpišovský má právě v Kušejovi.
Autor článku: Eduard Nosek
