Liberci vybouchla obrana v tu nejhorší možnou chvíli. Skupina o titul bude bez Slovanu

Nepovedlo se a U Nisy se budou na konci sezony hrát už jen zápasy s nulovou přidanou hodnotou.

Zdálo se, že Liberec načasoval svou formu na konec sezony ideálně. Před 30. kolem se mohl pyšnit osmi zápasovou šňůrou bez porážky, během které obdržel pouhé dvě branky. V posledním kole ho čekala Karviná, které v podstatě už vůbec o nic nešlo, neboť bylo již před zápasem jisté, že skončí pouze ve skupině o umístění. A Slovan byl jednoznačně favoritem. Leč neočekávané se stalo skutečným a Karviná doslova rozebrala třemi góly do té doby dlouho bezchybnou obranu Severočechů.

Dlouho před úvodním výkopem bylo jasné, že do utkání s Karvinou nezasáhne Dominik Plechatý. Spolu s Gabrielem jasný držák zadních řad Slovanu měl vynucenou stopku díky žlutým kartám. Nabízelo se nasazení Jana Knapíka, který v dresu Slovanu nastoupil v minulém kole po dlouhém zranění poprvé. Knapík se ale podle posledních zpráv ještě necítil na celý zápas a Radoslav Kováč se rozhodl posunout na pozici stopera kapitána Mikulu. Toho na kraji nahradil Aziz Kayondo. Obranná hra Slovanu ale vůbec nefungovala. Nutno podotknout, že ne pouze vinou výše dvou jmenovaných. Především pod druhý a třetí obdržený gól se podepsala nekoncentrovanost a zároveň i nesouhra celé čtyřky. Hráči Slovanu se snažili na poslední chvíli hasit poziční i technické chyby svých spoluhráčů, bohužel ve třech případech neúspěšně.

Velmi za očekáváním byly v jarní sezóně výkony Michala Hlavatého. Liberecký špílmachr táhl Slovan na podzim, kdy se týmu nedařilo a mnohdy to byl jediný hráč, který snesl ty nejpřísnější měřítka. Tvořil akce, připisoval si kanadské body a stal se stěžejním hráčem pro celou hru Slovanu. Jak sezóna postupuje ke konci jeho vliv na tým se však snižuje. Slovan si v posledních utkáních poradil naštěstí i bez jeho příspěvku. Do skvělé formy se rozehrál především Zyba, Ghali či Masopust. V podobných zápasech jako s Karvinou ale potřebujete, aby odevzdali nadstandartní výkony vaši klíčoví hráči. To se Hlavatému však nepovedlo a v Karviné byl vystřídán už v poločase. V pozápasové tiskové konferenci Radoslav Kováč na obranu Hlavatého zmínil, že měl menší zdravotní problémy s kotníkem. V tom případě ale měl možnost nasadit od začátku právě Zybu či polozapomenutého Frýdka.

Ačkoliv fanoušci Slovanu vyhlíželi s nadšením blížící se souboje ve skupině o titul a potenciální vidinu bájné Evropy, bylo pravděpodobné, že ta byla přeci jen daleko. I v případě výhry nad Karvinou by činila ztráta Liberce na Jablonec šest bodů. Fakticky ještě o jeden bod více, neboť v případě rovnosti bodů rozhoduje na konci sezony o umístění lepší umístění v tabulce po konci základní části. Šance na to, že by se Liberec dostal do předkola Konferenční ligy byla tedy v podstatě minimální. Nešlo tedy o nic jiného než o prestiž a o na oko pohlednější soupeře v posledních zápasech sezóny. Místo Slavie, Sparty či Baníku, tak bude hrát pouze Slovan s Bohemians a případně s Karvinou či Hradcem.

Daleko důležitější je uvědomění, že Liberec ještě není ten namazaný stroj, který soupeře kolem jeho kvalitativní úrovně seká jak mačeta. A takové zdání bychom si po posledních utkáních mohli vytvořit. Stále je však náchylný na organizační úlety a poruchy koncentrace. Utkání s Karvinou bylo vlastně takovým připodobněním liberecké sezóny. Domácí utkání, které začnete dobře, dvakrát v něm vedete a přesto po devadesáti minutách odcházíte s hlavou sklopenou. Netrefená základní sestava a prazvláštní střídání – Frýdek na plac až v 86. minutě? Přesto ale ofenzivně zajímavé utkání, které nabídlo další krásný gól, tentokráte z nohy Santiaga Enemeho.

Liberec určitě má na čem stavět, ale čeká ho ještě spousta práce. Stejně jako Radoslava Kováče, který především v předchozích utkáních ukázal, že může být tím pravým mužem pro Slovan, k ideálu to má ale i z jeho strany ještě daleko.

Autor textu: Michal Takács