Hlavní obsah
Sport

Liberec jako kandidát na top 3? Tým roste, teď ho prověří Slavia

Foto: Dvořák - Žongl magazín

Jasně, je těžké dělat závěry po třech kolech. Liberec v nich ale zanechal velký dojem. Nejprve ve Štruncových sadech suverénně přehrál Hyského Plzeň.

Článek

Následně v mimořádně specifickém utkání sice prohrál s Teplicemi, ale minimálně po bodu i v devíti lidech sahal. A do třetice Slovan v Brně vyloupil ambiciózní Zbrojovku.

Klíčové je, jak ve všech třech utkáních Liberec působil. Organizovaně, sebevědomě, nebezpečně. I kvůli aktuálnímu rozpoložení Sparty a Plzně se tak nabízí otázka: může se Slovan poprvé po jedenácti letech dostat na konci sezony do nejlepší trojky?

Sázka na Fodreka zatím vychází

Výborný vstup do nového ročníku Chance Ligy není náhodou. Vedení klubu v čele s generálním ředitelem Janem Nezmarem se nejprve odhodlalo k překvapivému kroku, když odvolalo trenéra Radoslava Kováče. Sám Nezmar v té době uvedl, že pro něj šlo o mimořádně těžké rozhodnutí, ale že Slovan potřebuje nový impuls.

Do klubu tak přišel pro české fanoušky relativně neznámý slovenský trenér Branislav Fodrek, který za sebou měl povedené roky v Dunajské Stredě, s níž v minulé sezoně skončil druhý za Slovanem Bratislava. Nový kouč nepřišel do prostředí, kde by musel stavět od nuly. Jeho cílem je, jak po jeho jmenování uvedl pro klubový web Nezmar, „navázat na položené základy a dále je rozvinout.“

A přesně to se zatím děje. V úvodních třech kolech jsme v liberecké hře viděli prvky, které týmu vštěpoval už Kováč. Slovan stále hraje agresivně, intenzivně a přímočaře. Fodrek mu ale dodává větší řád a rovnováhu. Liberec působí kompaktněji, organizovaněji a soupeři si proti němu vytvářejí šance mnohem obtížněji.

Nejde jen o trenéra. Kádr je dobře složený

Liberec v létě mimo jiné ztratil dva ze svých nejdůležitějších hráčů jarní části minulé sezony – Angeho N’Guessana a Toumaniho Diakitého. I díky penězům z prodeje hráčů ovšem kádr zajímavě doplnil o různé hráčské profily.

Do klubu přišli někteří už hotoví hráči. Ze Slavie na sever Čech zamířil Vasil Kušej, který po návratu z trestu může okamžitě rozhodovat zápasy. Podobným typem transferu je Venuste Baboula ze slovinského Brava, který v minulé sezoně tamní ligy zaznamenal bilanci 9+7. Oba jsou rychlí, přímočaří a schopní prosadit se jeden na jednoho.

Dorazily také zkušenosti. Bývalý kapitán Slavie Jan Bořil je hráč, který na Stadion U Nisy může přinést vítěznou mentalitu a zároveň fungovat jako mentor pro mladší spoluhráče. Za zmínku stojí také příchod Lukáše Hůlky, který ve svém bývalém klubu rovněž nosil kapitánskou pásku.

Třetím typem příchodů jsou mladí hráči. Vypíchnout musíme především Falloua Fayeho, teprve dvacetiletého a fyzicky výborně vybaveného Senegalce, o kterého by při správném rozvoji mohl být brzy zájem i ve větších klubech.

Trenér Fodrek tak při případných zraněních nebo trestech nemusí mít těžkou hlavu. Každá pozice je kvalitně obsazená a minimálně zdvojená. Stačí se podívat na jména, která zatím nedostala tolik prostoru. V minulé sezoně osmigólový Raimonds Krollis zatím odehrál jen 39 minut, čtyřgólový Afolabi Soliu 35 minut. Vojtěch Stránský, který byl pro Kováče nepostradatelným hráčem, začínal s Teplicemi i v Brně na lavičce. Do hry se zatím vůbec nedostali Daniel Rus nebo Alexandr Bužek.

Takto vyváženě poskládaný kádr je pro dlouhou sezonu důležitý. Ačkoliv to nikomu nepřejeme, zranění přijdou. První disciplinární tresty už navíc v případě Liberce dorazily. Fodrek může díky silné lavičce, na které má různé typy hráčů, adekvátně reagovat na vývoj zápasu. Zdravá konkurence navíc hráče přirozeně motivuje k lepším výkonům v zápasech i tréninku.

A jak už se ukázalo mnohokrát, o nejvyšší příčky se nedá bojovat v jedenácti lidech. Sebelepší kádr je ale potřeba přetavit ve fungující mančaft. A právě to se Fodrekovi zatím daří.

Největší změna? Pevnější defenziva

Liberec v prvních třech kolech inkasoval pouze dva góly. Jeden z nich navíc dostal od Teplic v utkání, ve kterém od první minuty postrádal vyloučeného Kušeje a ke konci prvního poločasu přišel po červené kartě také o Hodouše. Samotný počet obdržených gólů ale není jediným číslem dokazujícím pevnost liberecké obrany.

Defenziva Slovanu dovolila soupeřům v prvních třech kolech vystřelit pouze 31krát. Méně střel svým protivníkům povolila jen Slavia. Z těchto 31 pokusů navíc pouze osm mířilo na bránu.

Liberec nedostává tak málo gólů proto, že by Plzeň, Teplice a Zbrojovka zahazovaly jednu šanci za druhou nebo že by Slovan v bráně zachraňoval Tomáš Koubek. Soupeře do zakončení jednoduše příliš nepouští.

Z fungující defenzivy musíme vytáhnout především Augustina Drakpeho. Fotbalista z Toga v průměru nasbíral 13,8 defenzivního úkonu na 90 minut, čímž se řadí na třetí místo v lize. Třetí je zároveň v počtu odkopů na 90 minut. Není ale typickým „buldozerem“. Při tom všem si totiž drží téměř 90% úspěšnost přihrávek.

Zmínit musíme také Lukáše Hůlku, který má doposud mezi obránci třetí nejvyšší počet vzdušných soubojů.

Pevná obrana ≠ zaparkovaný autobus

Trenér Fodrek sice obranu zpevnil, stavět tým na opatrnosti ale nehodlá. Potvrzují to data z opačné poloviny hřiště, podle kterých je Liberec rovněž mezi nejlepšími ligy.

Dohromady už jeho hráči vyslali na brány soupeřů 19 střel, což je druhý největší počet po Slavii. Druhý za sešívanými je Liberec také v počtu velkých šancí, kterých si vytvořil deset. Ofenziva Slovanu navíc zaznamenala 72 doteků v soupeřově vápně. Více jich kromě Slavie nasbírala už jen Sparta.

Právě poslední číslo je důležité, protože ukazuje, že nejde pouze o střelbu z dálky. Liberec se pravidelně dostává do nejnebezpečnějších prostorů před soupeřovou brankou.

Šance by byly. Ale jejich proměňování…

Liberec zatím ve třech zápasech nastřílel čtyři góly. Jenže jeho ofenzivní výkony naznačují, že jich mohlo být více. Hodnota očekávaných gólů (xG), která vyjadřuje kvalitu vytvořených střeleckých příležitostí, dosahuje v případě Slovanu 6,13. Liberec tak zatím skóruje méně, než by odpovídalo kvalitě jeho vytvořených šancí.

Jak už jsme zmínili výše, Slovan si vypracoval také deset velkých šancí, z nichž ovšem sedm neproměnil.

Tato čísla lze číst dvěma způsoby. Na jedné straně mohou naznačovat, že Slovanu zatím chybí větší kvalita v zakončení. Po třech zápasech je ale na podobné soudy příliš brzy a svou roli může hrát i obyčejná smůla nebo výborné zákroky soupeřových brankářů – třeba Adama Hrdiny z Brna. Na druhou stranu, pokud si Slovan podobný objem kvalitních příležitostí udrží a začne proměňovat, může jeho ofenzivní produkce jenom růst.

Typickým příkladem je Lukáš Mašek. Ten v aktuální sezoně zaznamenal už 1,86 xG a neproměnil čtyři velké šance. Na první ligovou trefu v ročníku tak zatím čeká. Spoluhráči ho ale nacházejí v pozicích, ze kterých by góly přicházet měly, což je pro hodnocení fungování mužstva v tuto chvíli možná důležitější.

Na druhé straně těchto situací je pak Milan Lexa, který svým spoluhráčům vytvořil osm šancí a z toho tři velké, ale na první asistenci také stále čeká. Ve zkratce: výkony obou zmíněných hráčů jsou dobré, ale jejich produktivita za nimi zatím zaostává.

Intenzita ano, ale pozor na disciplínu

Liberec pod Fodrekem pokračuje v intenzivním, běhavém a soubojovém fotbale. Hráči Slovanu mají na kontě už 59 obranných soubojů, nejvíce z celé ligy. Zároveň si v nich drží poměrně vysokou úspěšnost kolem 68 %.

Jenže souboje s sebou přinášejí i fauly a ty mohou vést ke kartám. Hráči Slovanu nasbírali už 11 žlutých karet, nejvíce v lize, a dvě červené. Karty se navíc rozdělily mezi deset různých hráčů.

Letošní statistiku sice výrazně ovlivnilo utkání proti Teplicím, ale ani v té minulé nebyl Liberec v tomto ohledu svatý. Fotbalisté Slovanu v uplynulém ročníku nasbírali nejvíce žlutých karet a druhý nejvyšší počet červených karet v lize. Právě nedisciplinovanost by mohla být proti Slavii fatální.

Přijde největší test: Slavia

O víkendu se Liberec utká s týmem, jehož jméno se v předchozích statistikách objevovalo nápadně často – většinou právě o příčku před Slovanem. Přichází dosud největší test v podobě zápasu proti Slavii.

V něm liberečtí mohou ukázat, že výborný začátek sezony není jen souhrou okolností. Dokáže defenziva Slovanu udržet na uzdě také ofenzivu sešívaných? Bude se Liberec pravidelně dostávat do soupeřova vápna? Dokáže si vytvářet velké šance i proti nejlepšímu týmu soutěže?

Po třech kolech opravdu nejde říct, že Liberec bude bojovat o nejlepší trojku. Můžeme ale konstatovat, že jeho dosavadní výkony nestojí na náhodě. Vedení v čele s Nezmarem vybralo trenéra, který do jeho koncepce zapadá, a poskládalo silný a široký kádr. Fodrek navázal na práci Kováče, dal mužstvu větší organizaci a zpevnil defenzivu. Ofenziva zároveň podle řady ukazatelů patří k ligové špičce, přestože má stále rezervy v produktivitě.

V neděli proti Slavii projde Liberec dosud nejtěžší zkouškou. A právě ta může nabídnout první skutečnou odpověď na otázku, jak vysoko může Slovan pod Fodrekem v tomto ročníku mířit.

Autor textu: Jan Lukacko

Zdroj statistických informací: Livesport

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz