Článek
Měl to být svátek fotbalu. Měla to být odměna pro celou Spartu a její skvělé fanoušky. Měl to být možná dárek Velju Birmančevičovi k narozeninám. Měl to být příběh o bájném povstání z popela, o nadějích na ještě zářivější zítřky. Sorry jako, já mám po lekci od Liverpoolu trochu smíšené pocity. Tak velký rozdíl bych nečekal.
Jediné sparťanské plus: stále chtěla hrát svou hru
Ano, i proti slavnému Liverpoolu Sparta nezalezla, neuchylovala se k zanďourovi alá kdysi Prešov, nebo Slavia v posledním derby. Sparťané nenakopávali míče nazdařbůh (tedy většinou), nehráli věčnou malou brankářovi (tedy občas) a vůbec se snažili prezentovat svou hrou, na kterou jsme od ní zvyklí. Všechna čest. Už před utkáním bylo soudným jasno, Sparta narazila na letošní strop. Dát Liverpool by bylo asi jako doufat, že se Pepek Vyskoč stane prezidentem. Možné to je, ale střízlivý fanda si půjde zápasy s gigantem spíše užít, než aby věřil tomu, že postoupí Sparta. Za mě tedy velké plus, že i proti vedoucímu týmu anglické ligy hrála na dvě branky.
A poté už jen negativa, chyby a jejich nemilosrdné trestání
Po zápase, ve kterém Sparta dostala pět gólů (číslovkou 5), v domácím prostředí, před domácím publikem (doplněným třeba bandem Die Toten Hosen), se zvedla vlna solidarity. Fanoušci tleskali ve stoje, hráči se děkovali a sypali si popel na hlavu (kdybychom proměnili… tak by), borci Liverpoolu uznale třásli domácím pravicemi a trenér Klopp chválil Spartu za nezanďoura. A smál se. Bože jak ten se smál. Domácí kouč Brian Priske vzal vše pragmaticky a zapsal si výuku za uši. A slíbil, ani v Anglii nezalezeme! Letná zažila hořkosladký večer a tchán Vízek zřejmě trhá tiket.
Opravdu je ten rozdíl tak velký?
Před zápasem si Sparta lehce věřila. Přesněji, necítila se předem vyřazena. Galasataray mnozí také považovali za strop a podívejte! Ve osmifinále proti Liverpoolu stojí ona, ne nabubřelí Turci. Srážka s realitou však byla krutá. Všechna čest útočné vozbě, která občas dokázala pohrozit anglické defenzívě a mnohdy nebyla opravdu daleko od vstřelení branky. Haraslín, Birmančevič, Kuchta nebyli tak špatní, jak ukazuje výsledek. Nebo Zelený či Preciado. Ekvádorec potvrdil, že je to byl kauf jako stehno (je náš Jirko – poznámka autora). Ale to vše byly jen náznaky, které v lekci, jenž Sparta od Liverpoolu dostala, zapadly jako drobečky pod stůl.
A já se ptám, proč? Proč jsou borci Liverpoolu pro sparťany nechytatelní? Proč se ani Krejčí, Birmančevič, Solbakken a jiní (celá jedenáctka) nedokázali alespoň vyrovnat kvalitě, která proti nim stála? I Sparta má reprezentanty a hráče s mezinárodními zkušenostmi. Vévodí lize, novináři se rozplývají nad její hrou, mluví se o nejlepší Spartě za posledních několik let. Hráči se hřejí na výsluní přízně, užívají si plácání po ramenou (zasloužené). Pak přijede Liverpool a bác. Najednou si musí připadat jako Horní Dolní (můj oblíbený mančaft) v poháru proti ligistovi. Opravdu je jejich kvalita mínus pět od Liverpoolu? Nebo se to jen všechno blbě sešlo? I borci z Anglie mají jen dvě nohy. Jsou z masa a kostí. I oni, stejně jako Sparta trénují každý den (skoro). Tak jak to?
Sparta je na dobré cestě, ale rozhodně ne na jejím konci
Sparta dostala lekci. Možná ani ne tak z fotbalu, jako z bezbřehého optimismu. Ano, na Letné to po letech temna konečně vzali za dobrý konec provazu. V každém ohledu tam jdou nahoru. Ať už jde o fotbal, marketing či finance. Na Letné jdou správným směrem. Už není jedinou doktrínou filozofie klubu „my jsme Sparta, kdo je víc?“. Odborníci i soupeři začali brát Spartu opět vážně. Fanoušci jsou na tým hrdí a plní ochozy Letné do posledního místečka. Super, všechno je super. A pak přijede Liverpool a všechno postaví na hlavu?
Ne, zase tak naivní ve Spartě nejsou. Jistě tušili, že mají (ještě) své limity. A možná (zřejmě) nikdy nebudou držet pohár pro vítěze Champions League nad hlavou. Přesto musí být jejich práce oceněna a ani pro Spartu nemůže být vrcholem utkání s anglickým lídrem, ve kterém dostanou pět gólů. Ve kterém vyrobí hornodolňácké chyby, ale tutlají je tím, že mohli dát soupeři více branek. Ne kluci, nemohli. Rozdíl byl více než patrný. A já jsem zklamán z pěti banánů. Čekal jsem, že je Sparta mnohem dál. A nebo Liverpool mnohem blíž. Ale to neznamená, že jste zatracení. Jste opravdu na dobré cestě a fanoušci jsou na vás právem pyšní. Tak šlapat po té cestě dál, Liverpool vám ukázal, že nejste ještě na konci.
A takhle to viděl Zuřivec. Můžete se mnou nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat. A už se těším na Plzeň. Vy ne?
