Článek
Jeho vystoupení na šampionátu se nakonec zúžilo na pouhých čtyřicet dva minut ve třech zápasech základní skupiny. Proti větší minutáži byl jeho zdravotní stav a v rozhodujícím zápase jeho účinkování velmi rychle a rázně ukončil rumunský sudí István Kovács.
Přestal být nežádoucí osobou
Antonín Barák byl dlouho mediálním tématem za působení předchůdce Ivana Haška Jaroslava Šilhavého. Nedělo se tak díky jeho výkonům na hřišti, ale neustále se probíralo to, proč se z něj v rámci reprezentačního týmu stala „persona non grata“. Jistý konflikt připustil především samotný trenér a mluvil o tom, že se nechoval vždy zcela profesionálně. Především kvůli tomu se obě cesty musely rozejít. Výměna trenéra a příchod Ivana Haška znamenaly pro příbramského odchovance jistou naději na reprezentační comeback, který se nakonec skutečně konal. Jeho průběh však mnoho radosti nepřinesl. Obě strany teď musí hledat důvody k jeho pokračování.
Brzy tomu bude sedm let, co začal Antonín Barák své fotbalové umění v plné nahotě představovat pod Apeninami a před dvěma lety projevil o jeho služby jeden z tamních tradičních klubů AC Fiorentina. Někdejší slávista se tak stal již sedmým Čechem v historii slavného toskánského klubu, jež oblékl jeho dres. V právě uplynulé sezoně mu však italský fotbal často ukazoval svou odvrácenou tvář. Na začátku jara se dokonce mluvilo o jeho hostování v Neapoli. K tomu však nakonec nedošlo a Antonín Barák mohl slavit s Fiorentinou osmé místo v tabulce Série A, které zajistilo boj o místo v Evropské konferenční lize. Nyní musíme doufat, že český záložník bude mít v příští sezoně větší herní vytížení.
I v reprezentaci musí bojovat o místo na slunci
Když shrneme Barákovu bilanci na evropském šampionátu, nejedná se ani zde o nic veselého. Do zápasu s Portugalskem zasáhl až krátce před koncem, když vystřídal střelce jediného českého gólu Lukáše Provoda. Před utkáním s Gruzií měl český záložník teploty a kvůli tomu se podíval na hřiště pouze na posledních deset minut. Možná o to více čekali čeští fanoušci v zápase s Tureckem jeho den, který mu přinese i jistou satisfakci za dění v posledních letech. Nic z toho se však nekonalo. Antonín Barák sice nastoupil v základní sestavě, ale po dvou žlutých kartách pro něj zápas s Tureckem skončil po dvaceti minutách a spoluhráčům připravil těžkou šichtu v oslabení. Její rozuzlení asi není nutné v tuto chvíli připomínat. V České republice už budou EURO sledovat především nezaujatí diváci.
Je zbytečné nyní Ivanu Haškovi sahat do svědomí. Asi každý fanoušek si ovšem musí zpětně položit otázku, zda za nominací Antonína Baráka nestála také jednoduchá možnost se vymezit proti svému předchůdci na lavičce reprezentačního trenéra. Záložník Fiorentiny i současný kouč reprezentace musí nyní na smutné německé vystoupení velmi rychle zapomenout. Pokud se mají oba sejít na příštím reprezentačním srazu, musí si oba uvědomit, že začínají od nuly.
