Článek
Začaly se připomínat končící smlouvy, přičemž nejčastěji zmiňovaný byl kontrakt hlavního kouče Michala Bílka, jenž dovedl svůj tým v minulé sezoně k mistrovskému titulu a ten se slavil v západočeské metropoli pošesté. S posledními ligovými ztrátami se však objevují další otazníky v souvislosti s nejúspěšnějším týmem minulé dekády.
Potvrzená pozice bojovníka
Jméno Michal Bílek se v českém fotbale obecně spojuje především s pražskou Spartou. Devět hráčských titulů dostalo oficiální razítko v roce 2007, kdy dovedl Michal Bílek klub svého srdce k ligovému primátu také z pozice trenéra a nebyl daleko od obhajoby v následujícím roce. Proti vůli většiny fotbalové veřejnosti vedl Bílek dlouho také českou fotbalovou reprezentaci a po stáži v Kazachstánu zažil trochu nenápadný český comeback. V Plzni měl jako hlavní cíl udržení druhého místa a zisk mistrovského titulu lze v tomto případě brát jako jisté překvapení. Znovu se potvrdila jeho role trenérského bojovníka, na níž si však nikdy nikomu nestěžoval.
K zisku mistrovského titulu s Viktorií Plzeň skutečně nevedla óda na fotbalovou radost, ale Bílek dal především zapomenout na nepovedené angažmá Adriana Guľy, jenž měl přinést ze Slovenska do Plzně nový svěží vítr. Bílek nebyl vlastně nikdy brán jako zdroj patřičného fotbalového progresu, nicméně sportovní úspěchy mu nikdo z jeho fotbalového životopisu nevymaže. Nyní by se však měl on sám zamyslet nad jeho možným pokračováním.
Spokojit s jasnou nálepkou
Fotbalová scéna nám může nabídnout různé typy trenérů, ale nálepkování zatím není v České republice přílišným zvykem. Možná nejznámějším příkladem je někdejší Bílkův spoluhráč ze Sparty a československé a české reprezentace František Straka. Toho berou fanoušci i odborníci za jistého motivátora či krizového manažeza. Michal Bílek svým angažmá v Plzni potvrdil svou hlavní fotbalovou vizi: účel světí prostředky. Tu mu však řada kolegů musí závidět. Případné další angažmá bude patrně podle toho vypadat. Mnohem větší zkouška však čeká na Viktorii Plzeň.
Hlavním symbolem nejúspěšnějšího období klubové historie je Pavel Vrba. Ten se podepsal pod tři mistrovské tituly a dvakrát dovedl tým do Ligy mistrů. Všichni si dnes vzpomeneme také na to, jak náhradu za Pavla Vrbu našel plzeňský tým v Pavlu Vrbovi. S koncem Michala Bílka se bude konat něco podobného, přičemž je třeba vzpomenout také na končící smlouvy několika hráčů. V Plzni začíná nová fotbalová kapitola a představitelé klubu musí ukázat, že se poučili z minulosti.
