Článek
Souboj prvního s posledním měl být jasnou záležitostí, ale nakonec nás čekalo drama a fanoušky letenských trápení do poslední minuty. Pražský celek tak může děkovat gólmanovi domácího celku, že ze zápasu vydoloval všechny body a neztrácí v boji o titul.
První půle nuda a šeď. Druhá bohorovná ze strany letenských a povstání Budějovic. To jsou ve zkratce pocity ze zápasu, který se zdál být předem rozhodnutý. Nebýt obrovské minely brankáře Martina Janáčka, který za svá záda propustil jednoduchou střelu Veljka Birmančeviče, mohlo být pro Spartu hodně zle. Janáček chce ale zřejmě v rámci tohoto kola soutěžit s brankářem Olomouce Matúšem Macíkem o největší chybu. No, chyby dělají body. A zatímco Budějovičtí nedokázali ty sparťanské trestat, letenským to prošlo.
Sparta si zahrává s ohněm
Ještě měsíc zpátky by takovýto zápas Sparta zvládla s grácií sobě vlastní. Sestava ustálená, strategie natrénovaná a v týmu pohoda. Posledních pár zápasů ale letenským sebralo vítr z plachet a její výkonnost klesá a klesá. A to v boji o titul nevěstí nic dobrého. Vzpomeňme si na výkony proti Galatasaray Istanbul. Tak přesně k tomuto výkonu měl ten nedělní zatraceně daleko.
Je záhadou, co je za sestupnou tendencí výkonů Pražanů, ale po výprasku od Liverpoolu Sparta nepředvádí hru hodnou soubojů o titul. Obrana kupí chybu na chybu. Dříve sebejistý Filip Panák se potýká s nepřesnostmi od velmi nepovedeného zápasu ve Štruncových sadech. Ladislav Krejčí si s formou netyká už delší dobu a sám sobě tak komplikuje letní přestup do věhlasnějšího klubu. Asger Sorensen po skvělém začátku angažmá zapadl do průměru a obrana se tak lehce hroutí. A to nekoukáme na výkon Jaroslava Zeleného, jehož úroveň má taktéž sestupnou tendenci.
A na druhé straně hřiště to není o nic lepší. Entuziasmus Lukáše Haraslína klesá zápas od zápasu a Jan Kuchta se už delší dobu zaměřuje více na černou práci než na střílení branek. Jediným ostrým hrotem útočného trojzubce tak zůstává Birmančevič, jehož zápal pro hru bych rád viděl u každého fotbalisty. Sečteme-li upadající obranu, nevýrazný útok a průměrnou zálohu, šance Sparty na titul klesají v kontextu stabilních výkonů Slavie.
Útočník Sparty Victor Olatunji v souboji s obráncem Českých Budějovic Martinem Sladkým.
Trefuj zařízení, v kabině asi nezaznělo
Dlouho jsme neviděli, že by České Budějovice přehrávali Spartu. Až v nedělním utkání, a to zhruba od 70. minuty. Ze hřiště pryč už byli Haraslín i Birmančevič a Budějovice tak vycítily šanci. Stav pouze 0:1, tak proč to nezkusit. Do té doby jejich hra odpovídala postavení v tabulce, ale s postupem času začala přibývat nervozita na kopačkách sparťanů a budějovičtí toho začali postupně využívat. Dokázali dokonce Spartu zatlačit to bloku a donutili ji odkopávat balóny nazdařbůh.
No, jenže, co je platné, že tlačíte lídra Fortuna ligy, když vyšlete celkem deset střel a z nich jedna jediná míří na branku? Od mala se fotbalisté učí „když nevíš co s míčem, vystřel“. Ale asi by bylo záhodno je učit také to, že střela musí mířit na branku. Ta mimo bránu v síti neskončí. A jaká to škoda pro Budějovice, když Peter Vindahl nepředvádí bůhvíjaké výkony na čáře.
Budiž ke cti Jihočechům, že dokázali alespoň na chvilku Spartu přišpendlit před vlastní branku. Že ve druhém poločase dokázali mít větší procento držení míče. Bohužel pro ně ve fotbale rozhodují branky a ne statistiky. A o tu jednu byla Sparta šťastnější.
K titulu cesta dlouhá, k sestupu krátká
Zatímco Sparta bojuje o titul a díky nedělnímu zápasu se vrátila na první místo tabulky před Slavii, České Budějovice se perou o to, aby neskončili po základní části poslední. Oběma týmům ale vzájemný zápas ukázal, co mají společného. Chtějí-li dosáhnout svého cíle, se současným výkonem to nepůjde.
Pro Spartu měli být Budějovice předkrmem před daleko náročnějšími zápasy. Utkání mělo být tréninkem na následující týden, kdy přijede na Letnou Mladá Boleslav. A hlavně tréninkem na nadstavbu, kde už lehkých soupeřů nebude. Pro Jihočechy mohl být zápas odrazovým můstkem k lepším zítřkům. Oba týmy ale předváděli dost mizernou hru a tak do dalších zápasů mají na čem pracovat.
Letenské nečeká v následujících týdnech nic lehkého a byla by pro ně škoda devalvovat doposud velmi povedenou sezónu. Budějovice mohou v následujících týdnech jen a jen získat, nicméně jejich cesta k sestupu je kratší než ta sparťanská k vysněnému titulu.
Petr Vikuk
