Článek
S Libercem si zahrál skupinu Evropské ligy, se Slováckem zase Konferenční ligu. Teď odešel hrát fotbal do země, ze které pochází jeho otec. Ve Vietnamu stihl během půl roku vyhrát titul a pomalu, ale jistě se blíží i možnost reprezentace. Nejen o tom, jak vypadá fotbal ve východní Asii, jsme si s brankářem povídali.
Vyhráli jste titul. Jak vypadaly oslavy a kam byste tenhle úspěch ve své kariéře zařadil?
Samozřejmě ho řadím hodně vysoko. Vyhrát titul v jakékoliv zemi je velký úspěch, a ne každému se to povede. Určitě ho tedy řadím hodně vysoko, asi na úroveň postupu do základní skupiny Evropské ligy nebo Konferenční ligy. Nebo na úroveň zisku českého poháru. Řekl bych, že tyto čtyři milníky jsou v kariéře na stejné úrovni.
Co se týče oslav – hned po zápase proběhlo předávání poháru, což je hodně podobné jako v Česku. Pak naběhli fanoušci na hřiště a slavilo se s nimi. Všichni se snažili ulovit hráče, vyfotit se s nimi, získat nějaký suvenýr. Po zápase nás majitel klubu pozval do restaurace, všechny hráče, členy týmu, jejich rodiny i kamarády, asi 80 lidí. Dobře jsme se najedli, popili jsme. Nevím, jestli kluci pak někam pokračovali do města, já ne, protože manželka se synem odjeli o chvilku dřív domů, byli unavení, bylo to na ně pozdě, a já byl taky do půlnoci doma. Takže nijak extra velké oslavy to nebyly.
Kdybyste to srovnal s oslavami po zisku českého poháru, ty asi byly divočejší?
Já bych řekl, že hodně podobné. Já jsem se tam taky moc dlouho nezdržel, protože nejsem slavící typ. Kdo mě zná, tak ví, že jdu rozumně domů, ale kluci za to umí vzít jak tady, tak v Česku. Takže opravdu hodně podobné, spousta kluků šla ještě do města a pokračovala v oslavách.
Brankářská dvojice Nguyen – Le Giang
V klubu je i další gólman se zkušenostmi z české ligy, Patrik Le Giang. On Vám v podstatě v létě uvolnil místo, šel hostovat do Ho Či Minova města, které svedlo úspěšný boj o záchranu. Jak ta letní výměna probíhala a jak to bude pokračovat?
Ve vietnamské lize je to tak, že v klubu mohou být pouze tři cizinci a od nového roku je novinka, že může být ještě jeden „napůl“ cizinec, když má příbuzné z Vietnamu. To jsme vlastně já i Patrik, takže od začátku bylo jasné, že v klubu může být pouze jeden z nás. Když jsem přišel, hned bylo jasné, že Patrik musí odejít a že mezitím se bude řešit občanství jak pro mě, tak pro něj, abychom mohli být zaregistrovaní jako domácí hráči. Ale zatím se to nestihlo, takže já mám české, on slovenské občanství, tudíž tady v Hanoji může být jen jeden z nás. Patrik už se odpojil a zase jde hostovat do Ho Či Minova města.
Na jaké cestě to je s občanstvím? Vietnamská reprezentace se netají tím, že má zájem o vás i o Patrika Le Gianga.
Nemůžu samozřejmě mluvit za Patrika, tam nevím, v jaké je to fázi, ale u mě se to intenzivně řeší. Sbírají se veškeré potřebné dokumenty. Co jsem tak pochopil, tak do konce října, maximálně na začátku listopadu bych měl mít i vietnamské občanství.
Jak vlastně probíhá sezona ve vietnamské lize? Je nějak kratší, třeba kvůli horku?
Hraje se hlavně večer, pod umělým osvětlením. Je to příjemnější, i takové fotbalovější. Kdyby se hrálo během dne, třeba od tří hodin, to by opravdu nešlo. Zvlášť teď v létě je tu obrovské horko. Doteď se hrálo systémem jaro- -podzim, takže všechno v jednom roce, ale od nové sezony se cyklus přetáčí, aby byl stejný jako v Evropě a stejný jako v nově hrané Asijské lize mistrů. Takže nám skončila sezona, ale teď v říjnu začíná nová s tím, že skončí až v květnu dalšího roku.
Zázemí je lepší v Hanoji
A kdybyste měl porovnat českou a vietnamskou ligu, jak vypadají herní styly tam a tady? Jak je to se zázemím, stadiony?
Neviděl jsem sice všechny stadiony, ale my konkrétně (tedy klub Cong An Ha Noi – pozn. red.), máme zázemí, které patří mezi tři nejlepší v celé Asii. Pokud se nepletu, tak jen tři akademie, nebo tréninková centra, získaly tři hvězdičky od FIFA. Takže zázemí skvělé, řekl bych, že v Česku určitě není žádný klub, který by se s tímhle mohl rovnat. Ani Sparta se Slavií nemají takové zázemí, jako tu máme my.
Co se týče stadionů, jsou velké, ale nedokážou se o ně tak dobře postarat, nejsou tak moderní jako některé stadiony v Česku. Teď vidíme Pardubice, Hradec Králové, to jsou nádherné stadiony, samozřejmě Eden, Letná, to jsou krásné stadiony. Tady jsou velké, ale spíš zastaralé.
Co fanoušci? Chodí na fotbal, je vysoká návštěvnost?
Na náš klub chodí nejvíce lidí, teď jsem někde viděl, že loni byla průměrná návštěvnost na nás doma i venku kolem deseti tisíc lidí. To je velmi slušné. Subjektivně mi přišlo, že na každý domácí zápas, co jsem tu odehrál, bylo vyprodáno. Ale tady se to nedá počítat tak jako v Česku. Nejsou tu vyloženě sedačky, tady lidi sedí, jak se namačkají. Oficiální kapacita je kolem 14 tisíc, ale ve skutečnosti tam bude sedět mnohem víc lidí. Tuhle statistiku tedy moc brát nejde, ale na našich zápasech je atmosféra skvělá, lidi chodí.
Jak vypadá taková vietnamská fotbalová kabina? Jsou mezi hráči stejné srandičky jako v Evropě? Jak se vlastně vy dorozumíte?
Základy vietnamštiny mám. V tom tréninkovém centru, kde trávíme nejvíce času, tak to není tak, že bychom měli vyloženě šatnu, ale každý má svůj pokoj, kluci tu i normálně bydlí. Takže už převlečení přijdou na hřiště, tudíž v šatně se hromadně moc času netráví. Před zápasem samozřejmě šatnu máme, převlékáme se. Je vidět, že jsou srandisti, i když ne všemu rozumím, tak vtípky probíhají, asi je to všude stejné. Je tu dobrá parta, chodí se i na týmové večeře, aby se utužila parta, funguje to podobně.
Návrat ke kořenům
Jak vypadal Váš start do profi kariéry? Vy jste byl v akademii Sparty, jenže do áčka jste pořádně nenahlédl. Proč to ve Spartě nevyšlo?
Celkově to mají brankáři ve Spartě hodně složité. Teď je tam odchovanec Vojtěch Vorel, kterému se povedlo připsat si start za áčko, ale Sparta je velký klub. Potřebují v bráně osobnost, takže vždycky přivedou už nějakého hotového gólmana. Dneska už je to možná trochu jinak, ale dřív bylo nepředstavitelné, že by chytal dvacetiletý kluk. Gólmani to v tomhle ohledu mají podstatně složitější.
Vy jste se pak přes Nový Bydžov, Čáslav a Vlašim dostal do ligy do Liberce. Jaká byla tahle cesta?
Nechtěl jsem se na fotbal vykašlat, ale s odstupem času si říkám, že jsem měl hodně štěstí, že se mi povedlo dostat se z třetí ligy až na vrchol, když to tak řeknu. Jsem rád, že jsem vydržel, bylo to náročné na hlavu a ani finanční podmínky nebyly ideální. Teď jsem ale rád, protože se mi to vše vrátilo. Měl jsem štěstí, že tenkrát šel do Liberce trénovat David Holoubek s Markem Čechem jako trenérem gólmanů. Ti mě znali už ze Sparty, takže to mi hodně pomohlo, dostal jsem příležitost a pak už bylo jenom na mně, jestli jí dokážu využít. Měl jsem štěstí a jsem rád, že jsem vydržel. Štěstí přeje připraveným.
Přestup do Slavie by nebyl problém
Při úspěšném působení v Liberci o Vás měla zájem Slavia, tam to nevyšlo kvůli penězům, Pražané nabízeli málo. V mládeži jste byl, jak už bylo zmíněno, ve Spartě. Nedělal by Vám takový přestup problém?
Nemyslím si. I když jsem byl v mládeži ve Spartě, tak by mi to bylo jedno. Psalo mi i hodně slávistů, když to vyšlo najevo, že bych tam mohl jít, mám spoustu kamarádů, kteří fandí Slavii. Psali mi, že by to bylo super a nemyslím si, že by to byl problém.
Mezi fanoušky se tohle ale přeci jen docela řeší, i když je pravda, že třeba ve Spartě je aktuálně celkem hodně bývalých slávistů…
Tak jelikož jsem v áčku Sparty neudělal v podstatě žádný dojem a nikdy jsem se nijak nevyhraňoval ani proti Slavii, ani proti Spartě, tak bych řekl, že zas tak kontroverzní nejsem. Fotbalisté jsou profesionálové, někdy je taková nabídka, jindy jiná. Sparta vůbec zájem neměla, takže si myslím, že by mi nikdo nemohl nic vyčítat.
A zájem o vás byl pak i z Nizozemska, proč to nevyšlo tam?
Ten klub hrál o záchranu a oni mě chtěli jen na hostování s opcí, kterou by využili, jen kdyby se zachránili. V Liberci na to neslyšeli, nechtěli pouštět tenkrát svoji jedničku na hostování, ještě za málo peněz. Liberci se to prostě nelíbilo.
Návrat do Evropy? Teď mám smlouvu ve Vietnamu
Plánujete případně v kariéře ještě návrat do Evropy? Je nějaký sen, který byste si chtěl ještě splnit?
Nechci říct, že bych nějak plánoval. Ve Vietnamu jsem zatím chvilku, mám smlouvu na tři roky a chtěl bych jít dodržet. Pak uvidíme, jestli bude zájem odtud a zalíbí se nám tu, nebo naopak po těch třech letech pojedeme domů. Nedá se ale říct, že bych měl ještě nějaký cíl v Evropě. Teď si určitě chci zahrát Asijskou ligu mistrů, dostat se do reprezentace, protože ta možnost je blízko. Takže se soustředím na tyto cíle, které jsou pro mě možné.
A na závěr na odlehčení. Na poměry běžného Vietnamce jste vysoký. Troufnete si říct, zda jste nejvyšším hráčem ligy?
Nejsem, ale patřím k těm nejvyšším. Ano, domácí hráči jsou nižší. Až dostanu občanství, tak asi budu nejvyšším Vietnamcem ligy, to skoro určitě. Ale v soutěži je spousta cizinců, kteří jsou třeba stejně vysocí a někteří asi ještě vyšší.
