Článek
Ušetřím si několik odstavců chození kolem horké kaše. Vykopnu rovnou tím, že Slavia má snad v tuzemsku na radaru a následně kupuje každého hráče, který si sám umí zavázat tkaničky.
Zároveň vlastní hráče, u kterých není perspektiva dostat je do A-týmu, stejně nepouští na přestup dál a vozí je mnoho let na kolotoči hostování. Pak jsou tady speciality toho typu, že jinému týmu hrajícímu stejnou soutěž nakoupí hráče, ovšem za určitých podmínek. Nebo do nich nainstalují vlastní trenéry a vypůjčí analytický tým. Nyní, když jsem jednu stranu Prahy vytočil do běla, a naopak možná získal sympatie strany rudé, pokusím se to detailněji rozebrat. Tohle totiž vůbec není o získávání sympatií. Byly doby, kdy stejnou politiku razila i Sparta, která takto zazdila kariéru mnoha nadprůměrným hráčům v Česku.
Slavia svou přestupovou politikou v rámci ligy pro sebe sama vytváří fotbalové prostředí s nízkou konkurencí. Škodí tím však nejen fotbalu u nás, ale hlavně sama sobě. Většina lokálních klubů ji totiž nepřipraví na střetnutí se soupeři v pohárové Evropě. Když už klub najde ve svých řadách nadprůměrné hráče, často se jedná o Slávistu, který vzhledem k dohodě o hostování nemůže nastoupit. Vypůjčím si slova Adolfa Šádka. Slavia v domácí soutěži bojuje tankem proti klackům. Sešívaní se s kvalitou a intenzitou blížící se evropskému fotbalu ve vlastní lize téměř nesetkají, což je samozřejmě následně problém.
Neomezený rozpočet
V rámci domácí ligy Sešívaní disponují neomezeným rozpočtem. Mohou si dovolit koupit naprosto jakéhokoliv hráče z Chance Ligy. Hráče, na které by finančně nedosáhli, spočítáme na prstech jedné ruky, maximálně dvou. Většinu najdeme na Spartě a zbytek v Plzni.
Představte si, že půjdete do obchodu s elektronikou, kde bude všechno stát stokorunu. Sice tu sušičku na ovoce nepotřebujete, na elektrické klávesy hrát neumíte, ale třeba se to někdy bude hodit. Když ne, pár let si to necháte, občas někomu půjčíte, a pak se toho jednou zbavíte. Možná na tom ve výsledku i vyděláte.
Dvojice, se kterou Slavia do sestavy nikdy nepočítala
Vzpomínáte si ještě na nejlepšího levého beka v lize, který během půl sezóny v Olomouci vstřelil tři branky, připsal pět asistencí a pravidelně se i ze své pozice dostával do zakončení? Liga o Ondřeje Zmrzlého jeho přestupem do Slavie de facto přišla. Jak by asi vypadala jeho spolupráce s Janem Klimentem, se už nedozvíme.
Michal Tomič, pravý bek se slušnou střelou ze Slovácka, tam nasbíral za 69 zápasů tři góly a sedm asistencí. Asi sami uznáte, že to nebyl úplný ústřel. Slovácko ale přišlo o klíčového hráče. A co Slavia? Ta vůbec neměla v plánu Tomiče zabudovávat do sestavy a nechat ho nasávat slávistickou atmosféru v kabině. Tomič obratem putoval na hostování do Mladé Boleslavi. Proč Slavia bere hráče, kterého ani v kádru mít nechce? Odpověď je jednoduchá. Protože na to má. Utratit třeba deset milionů korun za hráče, kterého ani nepotřebuji, není vnímáno jako risk. Zkrátka ho brali proto, že by se možná někdy mohl hodit. A on se skutečně trochu hodil.
Nakonec za dva roky ve Slavii odehrál minutáž odpovídající 13 zápasům a dnes je na hostování v Karviné. Mohl se stát ikonou Slovácka, ale výměnou za lepší plat strávil poslední dva roky na chvíli ve Slavii, na hostování v Boleslavi, v Norsku a Karviné. Nikam pořádně nepatří a herně se nijak neposunul.
Hrdina úvodní části ligy zmizel do Polska
Na začátku této sezóny se ve Slavii zrodila hvězda. Odchovanec, který měl za sebou v jednadvaceti letech hostování na Žižkově, ve Vlašimi a v Liberci. Filipa Prebsla zmiňoval na startu sezóny i Jaroslav Tvrdík jako posilu. Oslňoval tím, jak si původně stoper počínal na pozici šestky. Chvála se nesla ze všech stran.
Uzdravil se Christos Zafeiris, začal naskakovat Dominik Pech, vrátil se Ondřej Lingr, v Karviné půl dobré sezóny odehrál David Moses, Oscar Dorley doporučil kamaráda z reprezentace Teaha. A hrdina úvodu ligy Prebsl, který všechno zvládal na jedničku? Po tom neštěkne ani pes. V jednadvaceti letech míří jako hráč Slavie na své čtvrté hostování.
Klíčoví hráči Teplic si ve Slavii nekopli
Musím se ještě zastavit u Daniela Fily se Štěpánem Chaloupkem. Fila ve Slavii strávil téměř přesně tři roky. Přicházel tehdy jako devatenáctiletý útočník, který v lize nastřílel za 41 zápasů pět branek. To za mě není žádná hitparáda. Přesto mířil rovnou do Slavie. Za tři roky, kdy byl kmenovým hráčem Sešívaných, odehrál v domácí lize za tento klub minutáž odpovídající sedmi zápasům.
Přesto je to z pohledu Slavie výborný obchod. Počty jsou jednoduché. Nakoupeno za 1,2 milionu eur, prodáno za 4. Fila se ale nestal čtyřmilionovým útočníkem v Serii A díky Slavii. Byly to Teplice, které z něj udělaly toho hráče, jakým je. Nebýt Slavie, kde se dvakrát po půl roce plácal a pokoušel prodrat do sestavy, zřejmě by ten přestup přišel rychleji a možná i do ambicióznějšího klubu.
Co z toho mají Teplice? Dostaly zdarma na omezenou dobu průměrného hráče, ze kterého udělaly podstatnou figuru ve svém kádru. Hráče připraveného pro top evropskou ligu, z čehož mohou mít dobrý pocit. Co z toho mají v Edenu? Zisk blížící se rozpočtu žluto-modrých na celou sezónu. Zisk, ze kterého si mohou dovolit nakoupit pár Tomičů, Filů, Mandousů, Zmrzlých, Chaloupků a čekat, že z toho třeba zase někdo vypadne se ziskem. Pokud nevypadne, vůbec nic se neděje. Za pár korun přijdou další.
Lídr jedné z nejlepších obran v lize leští lavičku
Štěpán Chaloupek, odchovanec Teplic, fanoušky milovaný kluk s charakterem vůdce. I přes svůj mladý věk nosil kapitánskou pásku. Lídr obrany, pod kterým mladý a nezkušený tým patřil mezi nejméně inkasující v lize. V prostřední skupině Teplice vyřadily Liberec a v rozporu se všemi předsezónními prognózami skončily na celkové osmé příčce. Už v průběhu minulé sezóny se hovořilo o zájmu Slavie. Zároveň ale všichni dobře věděli, že Slavia shání levonohého stopera s nadprůměrnou rozehrávkou. Ani jedno Chaloupek nesplňoval. Dnes není o nic horší než ten, kdo s Teplicemi uhrál domácí remízu se Slavií i Spartou. Není ale ani lepší, protože nehraje. Ve svém mladém věku stagnuje.
Když už by teoreticky šanci dostat mohl, tak se náhle v sestavě na stoperu zjeví Zmrzlý jako v zápase proti Ajaxu, nebo osmnáctiletý Mikuláš Konečný, který je evidentně v týmové hierarchii před Chaloupkem. Stejně jako Holeš, Ogbu, Zima a jednou taky uzdravený Vlček. A kdyby byl v týmu ještě Lukáš Masopust, hrál by na stoperu on. Na to bych si vsadil!
Musím říct, že mě velmi pobavilo, když jsem při spekulacích o přestupu Jana Knapíka četl hned u několika zdrojů, že se o něho zajímala i Slavia. Jiný důvod, než že chtěli Chaloupkovi pořídit kamaráda, v tomhle uvažování nevidím. Chaloupek byl ještě v Teplicích o stupeň lepší než Knapík. Takže pokud ve Slavii nehraje, můžeme si pouze zaspekulovat o tom, kam by Knapík zamířil na hostování. Možná by v tom Liberci nakonec stejně skončil.
Závěrem první části
Tolik pohled na některé přestupy Slavie v rámci domácí soutěže. Možná bych mohl odpovědět na otázku, kterou si někteří z vás jistě kladou. Co tím článkem sleduji? Komu tím prospěji?
Českou fotbalovou ligu mám rád. Je to moje nejoblíbenější liga na světě. Velmi mě mrzí, že mě každý víkend v zápasech Olomouce nebaví Ondra Zmrzlý, že jsem ve Slovácku neviděl pilovat lajny Doskiho s Tomičem. Že Sigma od odchodu Aleše Mandouse není schopná najít stabilní jedničku. Přitom jejich tehdejší ikona dnes chytá na hostování v Boleslavi. Že v teplické obraně nevévodí její odchovanec a kapitán Chaloupek, ale že tam jsou vedle sebe srovnaní kluci ze Slavie (Labík, Halinský, Kričfaluši) a Sparťan David Večerka.
U všech je spíše pravděpodobné, že se stabilně v A-týmu svých domácích klubů objevovat nebudou. Proběhnou si obligátní kolečko hostování. Však Denis Halinský by mohl ve svých jednadvaceti vyprávět. Vlašim, Pardubice, Liberec, nyní Teplice. Hostování je však téma, které zaslouží probrat v celé následující části.
Autor článku: Daniel Dolejší
