(Ne)úplně povedený sparťanský víkend ve světle souvislostí

Její rivalové Plzeň a Slavia měli své zápasy kvůli evropským pohárům odložené

Sparta sympaticky nerazila cestu odložení ligového zápasu před historicky důležitou odvetou se švédským Malmö, ve které jí jde o postup do základní skupiny LM. Zatímco Viktoria Plzeň si utkání sama odsunula, v případě Slavie se o to postarala Mladá Boleslav. Ze sobotního pohledu některých fanoušků však tak měl raději učinit i klub z Letné. Předešel by alespoň jemné kritice, která se na něj snesla po nepříliš povedeném výkonu proti snaživému soupeři z Uherského Hradišťa.

Na sociálkách se po zápase se Slováckem rozvinula debata o tom, zda není těch neustálých změn v sestavě už příliš. Jak to tak bývá; když se daří je to v pohodě, když to zaskřípe, hledá se příčina. Lars Friis udělal oproti utkání ve Švédsku hned devět změn v sestavě (!). Jím do zápasu vyslaná jedenáctka však od prvních minut jaksi nepřesvědčovala a měla se Slováckem až nečekané problémy. Je tedy problémem přílišná rotace v kádru? A víte, že ne? Dánský bývalý asistentík od počátku svého působení v roli hlavase na Letné jasně pokračuje ve své filozofii pravidelného točení kádru tak, aby šetřil jeho síly a rozložil zátěž velké porce zápasů mezi všechny hráče. Zároveň tím minimalizuje rizika zranění či zatavení svých oveček. V neposlední řadě herně vytěžuje všechny borce, kteří tak nemají důvod být zhrzení a zapšklí, že se na ně nedostává. Otázkou pak je, jak s tím naloží sami hráči.

Všichni borci, kteří proti Slovácku nastoupili, jsou plnohodnotnými členy letenského kádru. Pochopitelně, jsou zde určité jemné nuance v tom, kdo z nich dostane přednost v těch navýsost důležitých utkáních. Třeba jako je to následující proti švédskému Malmö v úterý. Tam jde doslova o „život“ a je jasné, že třeba Birmančevič nebo Haraslín u toho chybět nebudou. Ale ani Daněk či Krasniqi nejsou žádní nazdárkové. V jiných týmech ligového pelotonu by zřejmě neslezli z hřiště. Zejména Krasniqi přišel jako hvězda a cizinec k tomu. To je velký šutr na krku, zahraniční borci musí jasně přesvědčit o tom, proč „zabírají“ místo odchovancům.

Krasniqi určitě v sobotu nepodal žádný pádný důkaz o své nepostradatelnosti a ceně, která se za něj vyšpulila. Nebo třeba Ross. Ten chlapec se zatím nejeví jako zázrak a Panák nebo Vitík ho zcela jistě strčí do kapsy s velkou parádou. Malinko začínám mít podezření, že důvod proč se Ross zatím nikde ve svých dosavadních angažmá pevně neukotvil, bude ležet v jeho nevýjimečnosti a průměrnosti. A důvod, proč je ve Spartě, bude ležet spíše na jeho známosti s Larsem Friisem. Ale nechci být nezdvořilý plivník, třeba mě Mathias ještě přesvědčí. Stejně jako Daněk či Solbakken s Tucim. Těm zápas také dvakrát nevyšel.

Slovácko nebylo ničím výjimečné. Bylo ovšem velmi úporné ve svém snažení Spartu protrápit k nějakému bodu, který si chtělo z Letné odvézt. To, že si veze jeden a Sparta tak musí evidovat první podzimní ztrátu, nebude až tak ležet na umění jeho hráčů. Když šlo do tuhého a Lars Friis nasadil skoro všechna svá (nezraněná) esa, bylo synkům z Moravy ouzko. Ovšem jedno se musí Slovácku nechat – nasazení Krmenčíka se ukázalo být jako rozhodující faktor slovácké bodové vášně z Letné. Sparťanská obrana si s ním jaksi nevěděla rady pomoci a když se nádherně trefil na 2:1 (stejně si ale myslím, že to tak úplně nechtěl), musel se červenat i Vindahl.

V souvislosti s bývalým hráčem Plzně či Slavie mě pak napadají malinko nechutné souvislosti. Třeba to, že si Eden pořídil do útoku podobný typ koncového bijce. Řeč je o Chorém a v derby ho určitě proti Spartě nasadí. A když její obraně „nevoněl“ Krmenčík, jak to bude s Chorým? Asi o moc lepší ne. Ale nechci malovat čerty (Krmenčíka ani Chorého) na zeď. Sparta má Vitíka (když Rosa vytrvá v odmítání Hoffenheimu) a Panáka. Howg! Tím je jasné, že se na Rosse nedostane a to by sparťanům mělo zvednout náladu. Ale dost možná se do té doby dánský zadák zlepší, možné je všechno.