Nejhorší výkon Plzně pod trenérem Hyským. Přesto z Teplic odváží všechny body

Za poločasového stavu 1:0 pro domácí to vypadalo, že trenér Hyský v novém angažmá poprvé nebude stoprocentní.

Zápas Na Stínadlech měl jistého favorita. Zatímco domácí Teplice se pohybují těsně nad barážovými pozicemi, Plzeň pod novým koučem Martinem Hyským šlape. Dobré je také připomenout, že tento trenér už v podzimní části Teplice jednou porazil. Bylo to na hřišti v Karviné po velmi jednoznačném průběhu (4:1). Po zápase padesátiletý kouč přiznal, že právě z tohoto zápasu při přípravě na zápas vycházel.

Od začátku zápasu to ale nevypadalo na střetnutí favorita s outsiderem. Plzeň sice držela míč, ale působila naprosto bezradně. Bylo to až do očí bijící. Hráči Sklářů byli natěsno u svých soupeřů. Těm chyběl pohyb, nabídka i rychlost. Severočeši pozorně bránili a vyráželi do protiútoků. Během úvodních deseti minut plzeňští fotbalisté po třech podklouznutích založili tři protiútoky domácích. Do šance se dostal Matyáš Kozák i John Auta.

V 16. minutě se do zakončení dostal opět Kozák a ve 34. už jeho tvrdou střelu na zadní tyč do branky zakončoval John Auta. Abych byl vůči prvnímu jmenovanému spravedlivý, v prvním poločase byl směrem do útoku cítit a na vedoucí brance měl lví podíl. Určitě si vesměs plnil to, co od něho realizační tým Sklářů směrem do tohoto zápasu očekával. Teplice odcházely do šaten za vedoucího stavu a s vědomím, že bezradnou Viktorii Plzeň k ničemu nepustily.

Trenér Hyský a Václav Jemelka na tiskové konferenci připustili, že v kabině o poločase hlavně probíhaly víceré taktické manévry. Nechci tyto poločasové změny nijak snižovat, ale já za vyrovnávací brankou Západočechů vidím pasivitu, a hlavně nulové nebezpečí směrem dopředu ze strany domácích.

Kdo čekal se startem druhého poločasu od favorita utkání nějaký válec, ten se jistě divil. Viktoria nevypadala nijak zvlášť lépe. Zásadní rozdíl byl ale v tom, že se mohla soustředit výhradně na útočení. Skláři byli do útoku naprosto neškodní a jen odevzdávali míče zpět na kopačky Plzeňáků. Také už nehráli v aktivním středním bloku jako tomu bylo v prvním poločase, ale zalezli níže.

Až přišla 63. minuta, oblouček nikým neatakovaného Souarého, podskočený míč Nojusem Audinisem a vyrovnávací branka Prince Adua byla na světě. Neházel bych to ale celé jen na litevského mladíka. Útočníka Plzně ještě mohl nabrat (a nenabral) Matěj Radosta.

Ještě chci dodat, že tahle situace přesně ukázala tu změnu hry Teplic v porovnání s prvním poločasem. Zatímco v první půli byli u svých protihráčů natěsno a nedali jim ani centimetr prostoru, v téhle situaci začal Daniel i Lukáš Mareček před Souarém couvat. Přezkoumávání branky pomocí VAR trvalo neuvěřitelné čtyři minuty. Průkazný záběr vylučující ofsajd jsem zatím nikde neviděl, tak doufejme, že někde existuje.

Teplice pokračovaly v pasivní hře a pro branku Martina Jedličky nebyly nijak nebezpečné. To stejné se dá ovšem konstatovat i o hře Plzně. Vypadalo to, že bude do konce utkání držet míč a zápas nakonec dospěje do remízy. V 81. minutě ale vybídl k protiútoku Daniel Trubač čerstvého Matěje Pulkraba. Ten místo zakončení volil přihrávku před branku. Měl tam sice nabíhajícího spoluhráče, ale ten se k míči nedostal.

Trenér Hyský výrazně jednotlivce po zápase nekritizoval, ale zmínil, že by zrovna od Sampsona Dweha čekal víc. Zrovna jeho výklus za unikajícím Pulkrabem byl v této situaci opravdu zarážející. Co mě dále poměrně překvapilo, bylo že po čtrnácti minutách na hřišti pak Pulkrab vypadal, jako kdyby měl v nohách celý zápas. Minimálně jeho pohyb tomu napovídal.

V 87. minutě ještě přišla situace, kde řada fanoušků Teplic volala po penaltě. Po centru Radosty a souboji Pulkraba s Dwehem se teplický forward ocitl na zemi. Ačkoliv Dweh svého soka prokazatelně držel za dres, z opakovaných záběrů je vidět, že se oba hráči v době letícího centru drželi navzájem. Tuším, že právě tohle byl důvod, proč se penalta nepískala.

Blížil se závěr utkání, který domácí trenér ještě rozkouskoval dvojím střídáním. Nejdříve přišel na hřiště již uzdravený Ladislav Takács. Mimochodem, s pěti góly nejlepší střelec domácích Michal Bílek, se na hřiště dostal až tři minuty po něm. Nedokážu posoudit, proč nedostal větší porci minut. V 91. minutě kopala Plzeň rohový kop. Po něm zasáhl Adu domácího Denise Halinského kopačkou do obličeje. A protože už jednu kartu měl, bylo zřejmé, že tentokrát už do sprch opravdu zamíří.

Rozhodčí Dominik Starý sice faul odpískal, takže kopačku v obličeji vidět musel. Zákrok však pro mě zcela nepochopitelně neohodnotil žlutou kartou, a tak Plzeň pokračovala v plném počtu. Na špatné rozhodnutí hlavního rozhodčího poukázala ve svém komuniké i Komise rozhodčích. Podle ní měla přijít žlutá karta a Plzeň měla jít do oslabení. Opět se tedy ukázal problém v procesu systému VAR, který v případě, že má zjevně dojít k udělení druhé žluté, nemůže dát hlavnímu rozhodčímu podnět k přezkoumání.

Po prodloužení od Pulkraba se na branku řítil čerstvý Michal Bílek. Protože ho k zemi poslal poslední hráč Plzně Lukáš Červ, rozhodčí tasil červenou kartu. Tou dobou se již hrálo osmiminutové nastavení. VAR ovšem po dvou a půl minutách zkoumání odhalil ofsajd, a tak se kapitán hostů již stojící u postranní čáry opět vrátil na hřiště.

V 97. minutě si míč začal otírat o dres Sampson Dweh a chystal se házet dlouhý aut. Všichni tepličtí hráči se tak nastěhovali kolem pokutového území. Dweh si ale všiml nikým neobsazeného Memiče, který poslal centr na hranici penaltového puntíku. Pulkrab balón odklidil pouze na roh. Ten sice Skláři úspěšně odvrátili. Následně se míč opět dostal k Souarému, který podruhé v zápase pěkným centrem našel spoluhráče.

Václav Jemelka se hlavou nemýlil a vystřelil pro Plzeň všechny tři body. Ačkoliv bude za hrdinu utkání oslavován právě on, pro mě osobně je nenápadným hrdinou utkání právě Souaré. Pro jinak bezradnou Plzeň připravil obě branky.

Bláznivý závěr utkání nakonec naprosto vyšel Plzni. Po tom, co rozhodčí nevyloučil Adua, VAR odvolal vyloučení Červa, a v poslední minutě nastavení ze druhé šance utkání podruhé skórovala.

Před zápasem jsem byl velmi zvědavý na Amara Memiče. Před rokem Na Stínadlech ještě v dresu Karviné odehrál výborné utkání. Nutno říct, že se na něj domácí dobře připravili. Především Matej Riznič ho téměř vymazal ze hry. Celkově defenzíva žluto-modrých působila velmi dobře. Denis Halinský roste s každým zápasem. Pokud se nedohodne nějaká forma jeho pokračování po hostování, které končí tímto kalendářním rokem, bude to pro Skláře citelná ztráta. Také Audinis si po celý zápas dobře všímal především Prince Adua. O to více zabolí, že se mu jednou dostal za záda a ihned z toho byla vyrovnávací branka.

Ačkoliv se mnou trenér Zdenko Frťala souhlasit nebude, pro mě obrat utkání nebyl tolik způsobený rozpočtem, potažmo kvalitou Plzně, jako spíše ofenzivní pasivitou Teplic od startu druhého poločasu. Až do 80. minuty už tam nebyly ty ofenzivní výpady, kterými v první půli hrozili Auta s Kozákem. Čekal jsem, že se na hřišti dočkáme střídajícího Benjamina Nyarka. Přesně tenhle typ hráče by mohl útok Teplic rozhýbat. Ačkoliv byl psaný mezi náhradníky, neviděl jsem ho se ani rozcvičovat, takže těžko soudit, jestli to vůbec mohla být použitelná varianta do zápasu.

Teplice ztratily bod v samotném závěru, stejně jako přišly o výhru v 89. minutě předešlého domácího utkání s Libercem. Trenér domácích po zápase říkal, že by si Skláři výhru zasloužili. Já si to nemyslím. Tahle Plzeň určitě k poražení byla. To by však Severočeši museli ve druhém poločase navázat na aktivitu a ofenzivní výpady z toho prvního. Opravdu to na mě působilo, že druhý poločas byl de facto o tom, jestli ta stále vcelku nemohoucí Viktoria přeci jen nakonec něco vymyslí. Nebylo toho mnoho, ale na tři body to nakonec s odřenýma ušima stačilo.

Autor článku: Daniel Dolejší