Článek
Sestavit ideální jedenáctku klubu s tak dlouhou historií není nic jednoduchého. Na spousty významných fotbalistů se jednoduše nedostane. Navíc se jedná hodně o subjektivní výběr a je mi jasné, že co fanoušek, to trochu jiný názor. Základ mé sestavy tvoří generace, která se dala dohromady kolem trenéra Tomáše Pospíchala a jejím vrcholem byl jediný mistrovský titul v sezóně 1982/83. Zapomenout nemůžeme ani na legendy po znovuzrození v roce 2005.
Brankář
Zdeněk Hruška (v Bohemians 1976–1985 a 1988–1989)
Hruška působil v Bohemce deset sezón a patřil ke strůjcům mistrovské sezóny 1982/83. V ní odchytal 28 ligových, byť měl velkého konkurenta v osobě také velmi kvalitního Vladimíra Borovičky – oba byli i v národním týmu. Klokanům také pomohl až do semifinále Poháru UEFA. Hruška je popisován jako gólman, který byl silný při likvidaci centrovaných míčů a také měl výbornou kopací techniku v době, kdy se to u brankářů ještě nenosilo.
Obránci
Zdeněk Prokeš (1974–1985)
Prokeš skvěle zapadal do bojovného bohemáckého DNA. Byl elitním hlavičkářem, proti němuž se útočníci soupeřů těžko prosazovali. Navíc uměl být nebezpečný i při útočných standardkách, o čemž svědčí 17 ligových tref. Stejně jako Hruška byl oporou i v mistrovském ročníku. Za Bohemku odehrál celkem 294 ligových zápasů a dlouho vládl klubovým historickým tabulkám. Na galavečeru ke 120 letům od založení klubu si ho fanoušci zvolili hvězdným obráncem.
Karol Dobiáš (1977–1980)
Mistr Evropy z Bělehradu přišel do Ďolíčku z Trnavy v roce 1977 a klub tím ukázal, že je na přestupovém poli schopen ulovit i ty největší ryby. V Bohemce vydržel tři sezóny. Do šatny přinesl vítěznou mentalitu a ducha a zasadil tak základ pro pozdější největší úspěchy v zelenobílých dějinách. Později se ještě vrátil jako trenér mládežnických oddílů.
Stanislav Levý (1979–1988)
Další zástupce mistrovské party. Do Bohemians přišel v roce 1979 po volně v Chebu. Kouč Pospíchal ho zprvu využíval jako univerzálního náhradníka, později se vyprofiloval ve výborného krajního obránce, který za klub odehrál 202 ligových utkání. U Botiče vydržel až do roku 1988. Pak zamířil do Německa, kde pokračoval jako hráč a později i trenér.
Záložníci:
David Bartek (2005–2008 a 2009–2023)
Novodobá legenda Bohemians. Odchovanec, jehož si kouč Zbyněk Busta vytáhl po znovuzrození v létě 2005 z dorostu do tehdy třetiligového kádru. Bartek kromě krátké epizody s hostováním na Kladně strávil u Botiče celou kariéru. V nejvyšší soutěži odehrál 294 utkání a zaznamenal 26 gólů. Po sezóně 2022/23 ukončil profesionální kariéru, v Bohemce však zůstal jako asistent trenéra Jaroslava Veselého.
Josef Jindřišek (2009–2025)
Jediný fotbalista odehrál za Bohemku ještě více zápasů než Bartek. Ano, Josef Jindřišek, jenž svou zelenobílou kariéru uzavřel na 357 prvoligových duelech. Přišel v lednu roku 2009 ještě do 2. ligy a tehdy asi nikdo nečekal, že kariéru uzavře ve čtyřiačtyřiceti letech jako ultimátní legenda historie nejen po znovuzrození. V létě 2023 si na sklonku kariéry zakopal i v předkole Konferenční ligy proti Bodø/Glimt. Poslední utkání odehrál v závěru sezóny 2024/25 v Ďolíčku proti Liberci a odešel jako nejstarší střelec gólu v české nejvyšší soutěži.
Antonín Panenka (1967–1980)
Autor „vršovického dloubáku“ je ve světě vůbec nejznámějším Bohemákem. Vždy, když někdo promění penaltu podobným způsobem, zahraniční komentátoři zmiňují jeho jméno. Mistr Evropy z roku 1976 přišel do Bohemky už v mládeži a vydržel až do roku 1980. V první lize odehrál deset sezón, nasbíral 280 zápasů a vstřelil v nich 76 gólů. Zatímco tým kolem něho byl tvořen především bojovníky, on ochozy bavil technickými finesami a skvělou kopací technikou. V roce 1980 odešel na velmi úspěšné angažmá do Rapidu Vídeň, kde je dodnes rovněž považován za legendu.
Přemysl Bičovský (1976–1983)
Postavou menší záložník zamířil do Bohemky v roce 1976 z Teplic. Zažil tak výkonnostní vzestup Klokanů, který vyvrcholil až mistrovským titulem. K němu Bičovský vedl své spoluhráče jako kapitán. Ze své pozice byl i produktivní, za Bohemku nasázel 30 gólů. V celkovém součtu v první české a rakouské lize pak dokonce 130 a je tedy členem Klubu ligových kanonýrů.
Útočníci
Pavel Chaloupka (1979–1989)
Nejlepší ligový střelec mistrovské sezóny 1982/83. Chaloupka přispěl k historickému úspěchu klubu celkem 17 góly. Do Bohemky se rodák z Litvínova dostal přes Teplice a vojnu v Táboře. Do soubojů s obránci chodil nesmlouvavě a často to končilo krvavými zraněními na hlavě. Zaznamenal také jedinou trefu dvojzápasu čtvrtfinále Poháru UEFA proti skotskému Dundee a výrazně tak Klokanům pomohl mezi nejlepší čtyři celky soutěže. U Botiče vydržel až do roku 1989, kariéru dohrál v Německu.
Ferdinand Plánický (1941–1950)
V ideální jedenáctce nemůže chybět nejlepší střelec v historii klubu. Plánický do Bohemky přišel v roce 1941 ze sousedních Nuslí. I přes drobnější postavu byl skvělým kanonýrem i nahrávačem. Hned v premiérové sezóně skóroval 19× v 16 zápasech, o dva roky později přidal dvacetigólový ročník. Klub opouštěl na konci roku 1950 jakou autor 102 ligových zásahů, což žádný z jeho následovníků již nepřekonal.
Dalibor Slezák (1997–1998 a 2005–2010)
Další velká postava znovuzrození. V Bohemce se poprvé objevil v sezóně 1997/1998. Naplno se ale do srdcí fanoušků zapsal, když se tehdy třetiligovému klubu upsal po restartu v roce 2005. Tehdejší ředitel Jiří Steinbroch ho prý musel hodně přemlouvat. Tehdy již pětatřicetiletý útočník strávil předchozí sezónu v divizní Krči a profesionální kariéru v podstatě ukončil. Nakonec se s Klokany vrátil až do nejvyšší soutěže a poslední zápas odehrál ve čtyřiceti letech. V Bohemce zůstal profesně věrný i nadále. Vyzkoušel si roli asistenta trenéra u áčka, momentálně již několik let koučuje třetiligovou rezervu.
Trenér
Tomáš Pospíchal (1977–1987)
Tuhle partu nemůže dostat na starost nikdo jiný než kouč mistrů ze sezóny 1982/83. Bývalý reprezentační útočník převzal Bohemians v roce 1977. Postupně si vypiplal tým, který patřil v tehdejším Československu k nejlepším a produkoval řadu reprezentantů. Velmi dbal na fyzickou přípravu, svým svěřencům znepříjemňoval život nesmlouvavými metodami, ale také jim dokázal přizpůsobit herní systém. Říká se, že když se týmu dařilo, úmyslně vyhrotil atmosféru, aby mezi hráči nepanovalo až přílišné uspokojení a klid. V Ďolíčku vydržel deset let, trenérskou kariéru pak uzavřel ročním působením v konkurenční Slavii.
Do našeho výběru se samozřejmě nevešla řada dalších fotbalistů, která v něm klidně mohla být. Alespoň čestnou zmínku zaslouží například zástupce rané historie Karel Bejbl, plejeři jako Tibor Mičinec, Jiří Sloup či Jiří Ondra, zapomenout nemůžeme ani na nejvýraznějšího gólmana po znovuzrození Radka Sňozíka. A zapadnout by neměl ani Ladislav Kareš. Ten hájil bohemácké barvy v období 2. světové války a v 50 utkáních nastřílel neskutečných 51 gólů.
Autor textu: Martin Augustin
Zdroje:
bohemians.cz
kenguru.cz
magazín Hattrick (speciální vydání ke 120 letům Bohemians)
Zdroj statistických informací: Livesport
