Článek
Že by si ale povedený výkon z druhé půle předchozího zápasu přenesla i do evropského poháru, to se úplně říct nedá. Marné dobývání soupeřovy branky především v první půli vypadalo až zoufale.
Opětovné riskování se složením základní jedenáctky se znovu nevyplatilo a fanouškům s těmito pokusy dochází trpělivost. Sparta nedokázala porazit zoufale hrající Lilleström a pořádně si zkomplikovala situaci v Evropské lize. Ztráta s tímto soupeřem může při finálním součtu hodně bolet. Zvlášť při pohledu na nadcházející zápasy. Letenští znovu doplatili na několikrát se opakující chybu.
Proč??
V první řadě by mě skutečně zajímalo, proč zase Brian Priske sáhl k takovému množství změn v základní sestavě. Pohled na rozpis zápasů pražského celku ukazuje na pořádně nabitý program. To může představovat pro některé hráče enormní fyzické zatížení. ALE! Hráči mají za sebou reprezentační pauzu. Tři týdny, ve kterých mnoho z nich pouze trénovalo. I přesto se dánský kouč rozhodl některé opory šetřit.
Skutečně ve druhém zápase po pauze musí dojít k pošetření klíčových hráčů? Na co? Na víkendový zápas s Baníkem, který se potácí na hraně sestupového pásma Chance Ligy? Nebo snad na to, že za týden sehraje Sparta další utkání na Olympiakosu? Nesnižuji náročnost na fyzickou kondici hráčů, ale sakra, jsou to profesionálové. Jsou to lidi, kteří jsou placení zlatem za to, že běhají a kopou do balónu. A takový hráč není schopný absolvovat dva zápasy týdně?
Místo ustálení základní sestavy tak přichází jen risk, který se Priskemu tolikrát nevyplatil. Téměř každé takové šetření sestavy se Spartě nevyplatilo. A stejně se nepoučí. Zas a znovu bude opakovat stejné chyby. Pořád dokola stále ta stejná písnička. To už není snad ani vtipné, to je na Chocholouška.
Záchrana z lavičky
Myšlenka pošetřit síly je vznosná, ale její cíle doposud nikdy nedošly svého naplnění. Místo toho, aby sestava nastoupila v plné polní, postaví se na plac několik náhradníků, kteří se sice snaží ze všech sil, ale naplno se ukáže jejich nekvalita. Nebo snad někdo v zápase viděl něco zajímavého od Mannsverka, Singhateha nebo Ševínského? Jediný, kdo snesl alespoň nějaké měřítko je tolik proklínaný Matěj Jurásek. Z toho je alespoň cítit po celou dobu touha ukázat, že do týmu patří.
Finále je potom takové, že v druhé půli stejně musí přijít na hřiště kvalita. Ta ale musí předvést daleko větší nasazení, než kdyby na svou snahu dostala celých devadesát minut. Přirovnal bych to k situaci, kdy vyrazíte na autobus. Jako chlap s dostatečným předstihem, na zastávce si počkáte na přijíždějící MHD a v pohodě dorazíte do práce. Nebo je tu druhá možnost. Jako většina žen vyrazíte pozdě, na autobus dobíháte zpocení, zadýchaní a občas vám ujede před nosem.
Sparta se v některých okamžicích chová přesně jako ten druhý případ. V klidu se líčí před zrcadlem a dobrovolně se připravuje o klidný průběh zápasu. Místo kvalitního startu a rozhodnutí utkání v první půli dobíhá ujíždějící autobus ve víře, že ji neujede nebo na ní počká. A světe div se, on skutečně ujel.
Není kvalita, není výsledek
Samotný zápas nebyl jen změtí nervů, jestli konečně zvolená strategie vyjde. Byl také ukázkou kvality jednotlivých aktérů. Zatímco hostující celek začal kvalitu ukazovat až po obdržení první branky, někteří hráči domácích ji nedokázali ukázat za celou dobu, kterou strávili na hřišti. A není vůbec divu, že se jedná stále o ty stejné hráče.
Snaha Singhatehovi upřít nejde. Kvalita je více než kolísavá. Po skvělém výkonu v ligovém zápase před repre pauzou nedokázal v zápase Evropské ligy navázat odpovídající úrovní a v porovnání se skórujícím Alcócerem, byl poloviční. Naproti tomu Mannsverk navázal na své předchozí výkony naprosto dokonale. Svou neviditelnost na hřišti si dokázal udržet i po návratu z dlouhodobého zranění.
Adam Ševínský dokázal dokonale zajistit žlutou kartu pro Romana Macka, který hasil jeho otřesnou nahrávku do brejku soupeře. Martin Suchomel byl z pozice beka stažen v průběhu druhé půle po dalším nepřesvědčivém výkonu. Bylo by až moc chtít aby na hřišti hráli hráči, kteří mají násobně vyšší kvalitu. Zbytečný risk přinesl jen další vrásky do čel sparťanských fanoušků, ztrátu povinných bodů, ale také ujištění o kvalitě některých vyvolených.
Autor textu: Petr Vikuk
Zdroj statistických informací: Livesport
