Nulový posun a ztráta hned v první zápase. Sparta protáhla sérii bez výhry

Spartu nečekalo na startu nic jednoduchého a zápas ukázal to, čeho se fanoušci báli od konce minulého ročníku Chance Ligy.

Jablonec na konci minulé sezóny předvedl, že fotbal skutečně hrát umí. Ze své kvality během pauzy nic neztratil, a tak proti letenským rozhodně nebyl outsiderem. Snad i proto jsou po remíze 1:1 zklamané oba týmy. Jeden má ale ke zklamání daleko větší důvod.

Letenský celek mohl utkání rozhodnout během prvních dvaceti minut. To by ale musel mít útočníky, kteří dokáží trefit prázdnou bránu. Jak Krasniqi, tak Kuchta šli sami na Hanuše a přesto balón nedokázali dopravit do sítě. Krasniqimu nevyšel krok, Kuchtovi zase oslavy překazil Tekijaški výborným zákrokem za již překonaným gólmanem. Kvalita zakončení hodná Sparty to rozhodně není.

Naprosto nepochopitelné bylo především nasazení Krasniqiho. Ten se ze spálené šance doslova sesypal a od té doby nebyl schopný převzít balón, natož nahrát spoluhráčům. Jestli hráče dokáže takhle zlomit nevyužitá šance, potom nemá ve Spartě co dělat.

Na pálení šancí u Kuchty jsme si již zvykli, ten je ale na rozdíl od svých spoluhráčů schopen dát alespoň jeden gól z deseti šancí. To mu ale nebude procházet věčně. Celá řada týmů ho do deseti brankových příležitostí nepustí.

Sparta oproti minulé sezóně nezměnila vlastně nic. Alespoň co se základní jedenáctky týká. Na hřiště vyběhli stejní hráči, kteří byli zodpovědní za ubohost minulého ročníku. Těžko potom čekat něco jiného, něco nového. Velkohubá prohlášení Tomáše Rosického opět vzala za své. Stejně jako v zimní přestávce.

Opět se ale ukázalo, kteří hráči ve Spartě nemají mít své místo. Krasniqiho jsme již řešili a tak se můžeme podívat na další. Prvním takovým je Patrik Vydra. Ten může být do budoucna velmi kvalitním hráčem, ale působí nevyspěle. Chybí mu kvalita, kterou by měl získat v některém ze slabších klubů. Na Spartu to ještě není.

Samotnou kapitolou je potom obrana. Ta působí až komicky a to především díky Peteru Vindahlovi v bráně. Neznám fanouška, který by ho ve Spartě chtěl. Přesto zůstává jedničkou a stahuje tím tým dolů. Dostat branku téměř z brankové čáry a ještě mezi nohy, to v naší lize moc brankářů nedokáže. Jeho nejistota se potom odráží v celé obrané trojici.

Sparta dostala šanci napravit ubohou minulou sezónu. Na jejím konci bylo naštvané celé vedení a vyhlašovalo hesla jako řez či pročištění kádru. A kde prosím tedy je? Na Letné nedokázali udělat pořádné posily, nedokázali se zbavit hráčů, kteří nemají dostatečnou kvalitu. Trochu to připomíná scénu z filmu Obušku z pytle ven. Pamatujete si na tu jitrnici, kterou svět neviděl? Tak tenhle řez také nikdo neviděl. Jak jinak si vysvětlit, že po takových silných slovech nastoupí stejná jedenáctka, která zrakvila celý loňský ročník?

A není to poprvé. Stejná slova jsme slyšeli v zimním přestupovém období. A opět nic. To vše svědčí o jednom. Na Spartě vědí, že jsou v háji. Oni vědí, že musí přijít změny. Peníze na to mají, ale nikdo netuší jak. Nikdo neví, co mají dělat. A to vše je pohrobek Jiřího Rosického. Bývalého šéfa skautů, který po sobě nezanechal nic. Žádné vytipované posily a pokud ano, nedosažitelné. Z toho se bude Sparta vzpamatovávat ještě dlouho.

Při srovnání s tím, jak si vede její konkurent z druhého břehu Vltavy, jdou fanouškům slzy do očí. Slavia ve velkém zbrojí na Ligu mistrů a opět se Spartě vzdaluje mílovými kroky. Kde jsou peníze, které vydělala Sparta v Lize mistrů v minulé sezóně? Slavia je smysluplně utrácí a ještě je nedostala. Sparta neví koho za to má koupit a její přestupová politika je až směšná.

Autor textu: Petr Vikuk