Článek
V nově rozběhlém ročníku ale Východočeši zatím nevypadají, že by vstříc těmto cílům kráčeli. Po čtyřech kolech mají jediný bod.
Samozřejmě, zatím není odehrán dostatečný počet zápasů na to, aby se daly dělat definitivní závěry. Příčiny nepovedeného startu ale hledat můžeme. A jedna vystupuje výrazně: Pardubice nedávají góly.
Ve čtyřech zápasech vstřelili Východočeši pouze tři branky, nejméně v celé lize společně s dalšími čtyřmi týmy. Důležité také je, kteří hráči se prosadili. V derby proti Hradci Králové skóroval obránce Tobias Boledovič, proti Slavii srovnával záložník Tomáš Solil. Až ve čtvrtém kole proti Mladé Boleslavi se prosadil kapitán a největší ofenzivní hrozba týmu Vojtěch Patrák.
Jenže ten si v tom samém zápase přetrhl zkřížený vaz a v sezoně už si nejspíš nezahraje. Pardubice sice v kádru mají několik zajímavých útočných hráčů, ale který z nich umí pravidelně dávat góly?

Zdravotníci odnášejí zraněného Vojtěcha Patráka na nosítkách.
Na první pohled to nevypadá špatně
Pardubická ofenziva na pohled nevypadá špatně. Útok je poměrně fluidní, hráči si pravidelně mění pozice, aby obranu soupeře zmátli a rozhodili. Všichni útočníci jsou pohybliví, rychlí a pracovití. S přechodem do útočné třetiny hřiště problém není. Václav Drchal pro mužstvo na hřišti nechá všechno, presuje, roztahuje obranu a nabízí se do volných prostorů. Abdullahi Tanko nabízí rychlost, přímočarost a dynamiku.
Pokud bychom tedy pardubickou ofenzivu hodnotili jen pohledem, nemuseli bychom dojít k závěru, že právě v ní leží jeden z problémů týmu. Fotbalové zápasy ale nerozhoduje krása ani pohyb. Rozhodují je góly.
Paradox: dopředu se Pardubice dostávají
Ofenzivní produkce Pardubic rozhodně není nejhorší v lize. Jejich hráči se doposud pokusili o 54 střel, což je šestý nejvyšší počet v soutěži. Na stejné pozici jsou i v počtu doteků v soupeřově vápně, kterých nasbírali 88.
Problém tedy není v tom, že by se Pardubice nepokoušely ohrozit soupeřovu bránu, nebo že by se nedostávaly do nejnebezpečnějšího prostoru na hřišti. Začíná ve chvíli, kdy má útočná akce dostat finální podobu.
Ze zmíněných 54 střel jich na bránu mířilo pouze 15. A jen tři skončily za zády gólmanů. Když si to přepočítáme, Pardubice potřebují na jeden gól 18 střel. Úspěšnost střelby tak činí pouze 5,6 %, což je nejhorší číslo ze všech ligových týmů. Čím blíže se tedy pardubická akce dostává ke svému cíli, tím hůře čísla vypadají.

Hráči Pardubic po jedné ze svých útočných akcí.
Ani jedna velká šance neskončila gólem
Že si Pardubice umějí šance vytvořit, dokazuje ještě jedno číslo. Východočeši si v soutěži doposud vypracovali šest velkých gólových příležitostí. Jenže ani jednu z nich neproměnili. Pardubice totiž zatím skórovaly pouze ze střední či větší vzdálenosti. Patrák a Boledovič se prosadili zpoza vápna, Solil proti Slavii zakončoval těsně uvnitř pokutového území.
Problém tedy neleží v úplné absenci gólových příležitostí. Pardubice se do nich dostávají, ale nedokážou je proměňovat. Dokládá to také hodnota očekávaných gólů (xG), která u Východočechů dosahuje 5,09, což je řadí přibližně do ligového průměru. Z vytvořených příležitostí ale dokázali vytěžit pouze tři branky.
Tanko: šance má, gól nikoliv
Problém se dá ukázat i na konkrétních hráčích. Personifikací neefektivity Pardubic je zatím Abdullahi Tanko, který v aktuálním ročníku nasbíral xG už 1,52. Mezi hráči bez vstřeleného gólu má vyšší hodnotu pouze liberecký Lukáš Mašek. Zároveň neproměnil dvě šance klasifikované jako velké.
Tanko se tedy do pozic, ze kterých lze skórovat, dostává. Zatím je ale nevyužívá. Ani jeho dosavadní kariéra nenaznačuje, že by byl typem útočníka, od kterého lze pravidelně očekávat dvouciferný počet branek za sezonu. Jeho maximem je devět gólů, které vstřelil ve svém premiérovém ročníku v nejvyšší soutěži ještě v dresu Baníku Ostrava.

Abdullahi Tanko v zakončení v zápase proti Jablonci.
U Drchala je problém hlubší
Ani Václav Drchal se letos ještě gólově neprosadil. Na rozdíl od Tanka ale zatím neměl příliš z čeho. Na bránu vyslal pouze jedinou střelu. U něj se ale musíme podívat i na dlouhodobější kontext.
V posledních dvou sezonách se v dresu Bohemians opakovaně dostával do pozic, jejichž kvalita podle modelu xG odpovídala výrazně vyššímu počtu branek, než kolik jich skutečně nastřílel. V minulém ročníku nasbíral 6,34 xG, ve skutečnosti ale vstřelil pouze dva góly. O sezonu dříve měl 7,64 xG, ale skóroval jen čtyřikrát. Letos má zatím xG 0,48. Od začátku sezony 2024/25 tak za svým xG zaostává téměř o osm branek.
Jasně, Drchal je týmu platný právě kvůli výše zmíněné pracovitosti, náběhům za obranu a práci pro spoluhráče. Pokud ale Pardubice hledají útočníka, který jim má zajistit pravidelnou gólovou produkci, Drchalova dosavadní kariéra naznačuje, že právě on tím hráčem nejspíš nebude. A pokud jsme u Tanka poukazovali na jeho kariérní maximum devíti gólů za sezonu, Drchalovým rekordem je šest branek v jednom ročníku.

Útočník Pardubic Václav Drchal s míčem v zápase proti Mladé Boleslavi.
Pardubice mají útočníky. Chybí jim zabiják
Po zranění Patráka se do hry častěji dostanou i hráči, kteří by za normálních okolností možná tolik prostoru nedostávali. Pardubice mohou využít Daniela Smékala, Samuela Victora nebo nově příchozího Kahuana Viniciuse. Všichni mohou v průběhu sezony příjemně překvapit, pro tým s ambicemi Pardubic ale jde o neprověřené varianty. V tuto chvíli ani jeden z nich nepředstavuje ověřenou gólovou jistotu.
Když spojíme čísla všech šesti zmíněných ofenzivních hráčů, dostaneme se na hodnotu 3,17 xG. Ve skutečnosti ale vstřelili jediný gól, o nějž se postaral nyní zraněný Patrák. Kdo tedy bude v Pardubicích dávat góly?
Východočeši nemají útočníků málo. Potřebují ale kádr doplnit o jiný profil, než jaký mají aktuálně k dispozici. Pokud opravdu chtějí naplnit předsezonní ambice a minimálně vylepšit umístění z minulého ročníku, potřebují přivést klasickou devítku. Hráče s dobrým pohybem ve vápně, výběrem místa a kvalitním zakončením. Někoho, kdo dokáže zakončit z jednoho doteku a proměnit i menší počet příležitostí. Ideálně útočníka, který svou produktivitu prokazuje dlouhodobě.
Pardubice nemohou jen doufat, že Tanko začne své šance pravidelně proměňovat, Drchal zásadně zvýší svou produktivitu nebo některý z hráčů „druhého sledu“ raketově vystřelí. Ano, něco z toho se stát může. Spoléhat na to je ale riskantní.

Kahuan Vinícius po útočné akci v zápase proti Mladé Boleslavi.
Problém nemusí trvat celou sezonu
Čtyři kola jsou příliš malým vzorkem na to, abychom Pardubice odepisovali. Jejich ofenziva navíc není zdaleka tak nefunkční, jak by tři vstřelené góly mohly naznačovat. Slabina se objevuje až v poslední a zároveň nejdůležitější fázi. Pardubice střílejí, dostávají se do šestnáctky a vytvářejí si šance. Jen je zatím nemá kdo pravidelně proměňovat.
Tanko čeká na první gól, Drchal dlouhodobě výrazně zaostává za svým xG a jediný úspěšný střelec z ofenzivních hráčů Patrák se zranil. Pokud chtějí Východočeši naplnit ambice, se kterými do sezony vstupovali, měl by být příchod skutečně gólového útočníka před koncem přestupového období jednou z hlavních priorit.
autor textu: Jan Lukacko
zdroj statistických informací: livesport.cz, fotmob.com, chanceliga.cz






