Pecky uplynulého týdne – došlo i na Galáska, Votroci mezinárodně (bez efektu) a Sparta přežila Plzeň

No toto trvalo. Z podzimních adeptů na padáka byl Tomáš Galásek asi nejžhavější želízko v ohni. Přesto přežil zimní přípravu. Jarních vlaštovek se ale už na lavičce Baníku nedočká. Ty bude muset bývalá ostravská legenda vítat někde jinde.

Spojení Hradce Králové s Pavlem Nedvědem přineslo první ovoce? V Malšovické aréně se měl do služby hlásit bývalý italský reprezentant, dlouholetý hráč Juventusu (a tudíž dobrý známý božského Paola) De Sciglio. Měl. Hradec nakonec vzal zpátečku a Italovi se to pranic nelíbilo.

Sparta v neděli poprvé na jaře (sem tam sníh a mráz) trefila na těžkou váhu. Zajela si do „Štruncáků“ pro bod (zlatý!) a zjištění, že není všechno zlato, co se blyští a že titul je pravděpodobně kdesi za letenským obzorem.

Minulé pondělí to konečně vybublalo. To co soudný fanda (i ten ostravský) čekal už v zimní přestávce (byla nějaká?) se stalo až po třetím jarním kole: Tomáš Galásek sbalil v Baníku kufry a bez fanfár zmizel v dáli.

Bilanci u týmu neměl bůhvíjakou. Jen tři výhry z dvanácti možných pokusů. Zato dvě plichty a sedm porážek! To fakt jako trenér nechceš, zvláště když trénuješ klub, který si myslí, že neomylně míří do české špičky (šmrcnuté Evropou alespoň v základní části).

Zdá se, že Galásek nebyl to pravé ořechové pro „Baníček“ (byť je to místní legenda). Ale to by se asi dalo říci o managementu klubu (inkoustech z kanceláří), který také neodvedl žádnou brilantní práci a každému trenérovi (nejen Galáskovi) už na začátku vystavil řádný handicap. Tak popřejme novému kouči Smetanovi, ať slízne smetanu alespoň on.

Je známo, že manager repre Pavel Nedvěd je součástí fotbalového Hradce (prostě tam investoval svá éčka). A tak, když Votroci sháněli fotbalovou náhradu za dlouhodobě zraněného Petráška, rád pomohl své investici a zřejmě předal kontakt na bývalou (teď už mírně vyšeptalou) hvězdu slavného Juventusu (kde Nedvěd také slavně působil, jako hráč i bafuňář a neslavně skončil, už jen jako bafuňář) Mattea de Sciglia.

Chystalo se terno a mnozí v tom viděli vzestup české ligy. Když už tady podepisují i reprezentanti (byť bývalí) fotbalově mnohem vyspělejších zemí, musí něco na té soutěži být. Fanda se (možná) třeskutě těšil.

A jak to dopadlo? Inu, kulantně řečeno, Votroci v Itálii extra dojem neudělali. De Sciglia nechali potrénovat, proklepli si ho zdravotně a poté nechali na sociálkách plynout dojem, že Ital nebude zjevnou (okamžitou) posilou. Důvod? Rozmazaný. Forma? Zdravíčko? Ty můj kvítku, to se nikdo nedoví…

Zato De Sciglio byl konkrétní až moc a nenechal na Hradci (potažmo českém fotbalové kultuře) nit suchou. Byl prý připraven, zdráv a okamžitě k použití. Tak si vyberte….(Ale třeba se v Hradci jen lekli Italových platových představ).

Šlágrem víkendového ligového programu byl nepochybně souboj Plzně se Spartou. A zatímco Viktorka už na jaře pár utkání s kvalitními soupeři (rozuměj lepšími kvality naší ligy) odehrála (viz Porto, Basilej či Panathinaikos), Sparta na své jarní „zrcadlo“ teprve čekala. No a po (dle mnohých šťastné) remíze ve Štruncových sadech možná na Letné tuší, že se zase tak mnoho nezměnilo a že ona oslnivá jarní forma byla jen fatamorgána. Titul letos asi nebude a dominance v českém fotbale se prozatím odkládá (možná na příští sezónu). Bod je málo, ale ani hra nebyla taková, aby Hyského „melody boys“ přehrála (a Bůh zaplať za Surovčíka).

To mírně rozezlilo i Briana Priskeho. Tedy to, že jeho tým přestal hrát to své a přizpůsobil se domácím. Ale když dva dělají totéž, není to totéž. Agresivitu a fyzično jako styl u nás k dokonalosti vypiplala Slavia a všichni vědí, že právě tohle Spartě nechutná. Ve vzájemných zápasech to na ni zkoušejí mnozí (však počkejte co ukáže derby, ale kochat fotbalem se zřejmě nebudeme).

A tento styl je vlastní i Viktorce, byť ve fotbalovějším pojetí, než jaký předvádí Slavia. Takže se jistě dalo čekat, s čím Hyský na „rudé“ vyrukuje. A dalo se na to připravit. Nebo ne Briane?

Zatímco defenzíva Sparty v Plzni víceméně obstála, letenská ofenzíva se rozdrobila do soubojů a přetlačované ve vápně. To vyhovovalo spíše Viktorce (a měla v tom rozhodně navrch), než „hračičkům“ z Letné. I nové posily (ještě minule tak vychvalované) sami poznaly, že jen s fotbalem v Česku neuspějí. Inu, člověk se stále učí.

A takhle jsem to viděl já. Mějte pohodový týden!

Autor textu: Petr Horký