Pecky uplynulého týdne – pohárové řežby, Češi alles gute a Sparta jako Titanic

Tak tohle se vážně nepovedlo. Semifinálová utkání Poháru FAČR se nesla ve znamení „upsí, malé faux pax“. Vylučovalo se, emoce plály, ukřivděně se pofňukávalo, ničily se fotbalové kariéry a neudělovaly se žluté karty (ač měly). Český Kocourkov, nebo nevybočující normál?

Češi jsou v poslední době v Bundeslize spíše za otloukánky. Čest výjimkám jako je Patrik Schick (ale jak tvrdí Ivan Hašek, nic moc…). Ovšem v uplynulém bundesligovém kole se borci brebentící česky opět (a po delší době) ukázali v lepším světle. A nejenom Schick.

Sparta v poháru hůj, v lize fůj. Nedělní prohrou (a trapným výkonem) definitivně pohřbila ničím nepodložené naděje na druhé místo v lize a právo účasti v kvaldě o LM. Zákonitě, protože když má být sezóna totálně v háji, tak se vším všudy. A pokud se na Letné upínají k poháru jako náplasti, pak doporučuji pustit si záznam z Plzně. To aby ve Spartě nepodlehli falešným iluzím.

Kromě Slavie, která Pohár FAČR položila na oltář titulu, se v semifinále této soutěže potkal zdravý český výběr z titulové skupiny nadstavby (přiznejme si, že účast Olomouce je tak trochu překvapením). A jak je v českých luzích a hájích zvykem, jen tak se na pohárové semifinále nezapomene.

Ne že by předváděná hra byla dechberoucí a tudíž nezapomenutelná. Jistě, našly by se herní pasáže k zapamatování (třeba výkon Olomouce proti hvězdě jara Baníku. Či skvěle naordinovaná taktika Sparty v utkání proti Plzni), ale ve výsledku si fanoušek bude pamatovat zřejmě jen dvě zásadní události letošního semifinále: fatální Klimentovo zranění po zákroku Frydrycha (fanoušci Baníku a trenér Hapal přidají i zranění Riga) a Jemelkovo „štěstí“, když od rozhodčího Berky neobdržel druhý žlutý kartónek za opakované „žluté“ fauly.

Utkání v Ostravě (pardon, ve Vítkovicích) přivodilo nejen porážku favorita, ale zařídilo Klimentovi i dlouhý pobyt na marodce. Normální řezničina, které se šlo vyhnout, míní většina. Ačkoliv nikdo nepředpokládá Frydrychův úmysl (ještě to tak), spousta dalších, včetně Klimenta samotného, soudí, že ostravský obránce věděl co dělá. A pochopitelně, Baníkovci se červené diví, poukazují na zranění jejich hráče Riga a rozhodčím Černým neukočírovaný zápas (Olomoučáci často polehávali na trávníku a emoce plály).

To na pražské Letné se v tomto směru hrál mnohem pohodovější zápas, k čemuž přispěla zejména domácí Sparta. Ta chová jako jednu z posledních nadějí na důstojné zakončení jinak nepříliš povedené sezóny právě vítězství v Poháru FAČR, a proto k semifinále i tak přistoupila. Perfektně zvládnutá taktická složka hry, stejně jako výkony jejích hráčů, posunuly tým Larse Friise do finále proti Olomouci.

Ale nebyli bychom v Čechách, aby se přece jen nějaké mouchy nenašly. Tentokrát sice v důsledku mnoho neovlivnily, ale pachuť něčeho navodily. Viktoriánský obránce Jemelka měl plné ruce práce s obrozeným (na Letné doufají) Birmančevičem a hořel při jeho bránění jako papírový čert. Ale proč ruce? Proč ne nohy? Vysvětlím. Srbský štírek byl na Jemelku moc rychlý a ten se tudíž vůbec nezdráhal mu v rozletu bránit rukama (prostě ho držel). Což činil důsledně opakovaně. Průkazné jako facka na sále, ale rozhodčí Berka to ponechával bez žlutého „zájmu“. Možná proto, že Jemelka už jednu žlutou měl a musel by tudíž předčasně do sprch. Aha!? A proč nešel? (Sami Plzeňáci tušili a raději obránce v poločase stáhli ze hry).

Inu proč. Možná proto, že v hledišti seděl Adolf Šádek (s bodyguardem?). Možná proto, že Viktorii jde o druhé místo v lize a účast v kvalifikaci o LM a neděli v prvním kole nadstavby hostí opět Spartu (a bylo by dobré, kdyby byl Jemelka u toho). Ale to jsou jen babské tlachy a nezakládají se na žádné pravdě. Rozhodně věřme na Fevoluci a nové pořádky v českém fotbale! Jo a Berka si už nezapíská, to je snad jasné. Nebo!?

Už jsem si tu zaprorokoval, že Bundesliga momentálně není pro české hráče polem úrodným. Například největší česká hvězda nejvyšší německé soutěže Patrik Schick, který Leverkusenu mnohokrát zachránil svým gólem zádel (a je druhým nejlepší střelcem Bundesligy), přesto nemá v Bayeru pod trenérem Alonsem úplně na růžích ustláno. Psal jsem o Hranáčovi, který jako reprezentant leští v silně průměrném Hoffenheimu lávku bez naděje na zlepšení (ale ta mu možná kyne ve Slavii). Zapomněl jsem přitom na Čvančaru v Mönchengladbachu, jenž je také posledním náhradníkem nebo na Juráska či Kadeřábka v Hoffenheimu, kteří toho z mnoha důvodů také v této sezóně moc neodehráli. Případně na Hložka, který byl však dlouho zraněný. To je ale malinko jiná situace, za normálních okolností bývalý Sparťan hraje. Čili německá pšenka Čechům moc nekvete?

Ale coby, v minulém kole se Češi vzmužili a ukázali, že mají co nejvyšší německé soutěži dát. Patrik Schick opět za gól proti Augsburgu. Jeho letošní devetenáctý v lize. Jen Kane z Bayernu jich má více. Ovšem „Páťa“ je v Bundeslize persóna, gól se od něj tak nějak čekal. Zvláště, když se mu do sestavy vrátil Florian Wirtz, s nímž si na hřišti náramně rozumí.

Tentokrát to však nebyl jenom on, kdo Čechům v Bundeslize zachraňoval pověst. Čvančara se po hodně dlouhé době objevil v základní sestavě Mönchengladbachu a vedl si znamenitě. Dal gól a byl u všeho důležitého, co ze strany Borussie v Kielu v útoku událo. Na place vydržel celých devadesát minut a za svůj výkon dostal jednu z nejlepších známek svého mužstva. Že by se blýskalo? Uvidíme.

Hoffenheim je přímo „semeništěm“ českých fotbalových borců. Bohužel se na ně v poslední době příliš nedostávalo. Místní ikona Pavel Kadeřábek stál často, hlavně vinou zranění, mimo sestavu. O Hranáčovi už byla řeč (jistě už netrpělivě vyhlíží laso z Edenu), tam to je neprůstřelné, ten kluk prostě hrát nebude ani kdyby čert na koze jezdil. Jurásek střídá a jediný Hložek má jistotu sestavy (když není zraněný). Ovšem jeho výkony také nejsou mnohdy úplně ideální.

Tentokrát to však Češi v Hoffenheimu rozsvítili (vyjma Hranáče – ani kdyby čert…). Hložek nastoupil po zranění a hned podal parádní výkon okořeněný brankou (z jeho zpracování balónu před ní byli i reportéři veřejnoprávní televize paf), Pavel Kadeřábek po delší době také v základu a bylo to za gól a asistenci (ta však neplatila pro ofsajd – autor článku ho však neviděl) a i jinak to byl od Pavla výborný výkon. Jurásek naskočil později, ale také byl vidět. Tak jen houšť. Apropos, v brance Bayeru stál (a to se divil svět) Matěj Kovář. A i on podal spolehlivý výkon.

Ve středu bylo na Letné veselo. Juchalo se a plácalo po ramenou. Sparta vyřadila Plzeň v semifinále Poháru FAČR a to oprávněně, po skvělém, zejména takticky zvládnutém výkonu. Fanoušci jásali, hráči soupeře uznali letenskou převahu a Lars Friis se tetelil štěstím, jako už dlouho ne (o Tomáši Rosickém a jeho suitě ve VIP lóži není nic známo). Prostě sparťanská radost, kam se podíváš.

Střih. Neděle, ligová nadstavba, Štruncovy sady a opět stejní soupeři. Cíl, tři body do tabulky, které by jednomu či druhému celku přiblížil právo účasti v kvalifikaci o LM. Sparta má sice momentálně blíže k EL (finále poháru), ale boj o kvaldu LM nehodlala také vzdát úplně bez boje (byť si na ni dělají zálusk i v Ostravě). Jenže zatímco Viktorka vůli získat druhé místo v ligové tabulce (a tedy právo účasti v kvaldě) prezentovala i na hřišti skvělým výkonem, Sparta zůstala v rovině keců a zbožných přání.

Jestliže se po zoufalém výkonu, kterým se letenští prezentovali v Plzni (a zaslouženě rupli), nebude v klubu něco dít, pak si musí fanoušci přiznat, že je klub jejich srdce zatracen. Jestliže Lars Friis a jeho ansámbl budou i nadále ordinovat tak ubohou hru bez jiskry kvality, ale i emocí a zdravé agresivity (krátce herní paskvil), pak se musí pakovat. Bez rozdílu všichni, kteří se podíleli na nedělním trapném vystoupení rudých v Plzni. Ale i hráči musí pocítit tlak. Velký tlak, a ne jen takový prdík. To oni mají prezentovat Friisovy představy na hřišti.

A viděl někdo v neděli na place, kromě do zádele mnohokrát posílaného Petera Vindahla, někoho, kdo by snesl byť jen druholigové měřítko? Nikdo! Opakuji, nikdo. Plzeň letenské vyučovala jako žáčky z přípravky. V této sezóně již po třetí. Ale na Letné se nikdo z ničeho nepoučil. Sláva panu Křetínskému, kterému je to zřejmě úplně fuk. Vždyť jediný kritický hlas do vlastních řad v této nanejvýše nepovedené sezóně (a neplkejme o účasti v LM – to nebyl žádný success) vznesl generál Čupr, když kritizoval neokysličení kádru v přestupovém okně. Ale byl jediný! Ano čtete dobře, jediný! Všichni ostatní jsou se vším spokojeni (byť částečně), pracuje se dobře na tréninku a vše je zalito sluncem. Sparta připomíná Titanic: potápí se, ale na horní palubě vyhrává muzika. Tak snad ten pohár.

A takhle jsem to viděl já. Přeji vám krásný týden.

Autor textu: Petr Horký

Zdroj statistických informací: Livesport