Pecky uplynulého týdne – Repre slavně vyhrává, dejte to Součkovi a soumrak progresívních trenérů

Česká reprezentace se sešla, potrénovala a protrápila se k vítězství s „elektrikáři z Faerských ostrovů“. Chtělo by se říci, ještě že tam byl Schick (autor obou českých gólů), hrdina zápasu. Ale kdepak, nenechte se mýlit. Podle vyjádření Ivana Haška je tu Patrick prostě od toho.

Anketa o fotbalistu roku už trochu nudí. Jako každý rok opět zvítězil Tomáš Souček. Už je to trochu obehraný šlágr. Opravdu Česko nemá další borce, kteří by si také zasloužili malinko té pozornosti? Ale má, co třeba Jan Bořil?

Jsou mladí, plní elánu a s tými pracují podle nejmodernějších trendů. A přesto jsou stále častěji propouštěni a jejich místa mnohdy zaujímají staří praktici. O kom je řeč? O vyhozených trenérech pod padesát.

Český reprezentační tým porazil v kvalifikaci na MS 2026 Faerské ostrovy nejtěsnějším rozdílem a po výkonu, který opravdu nebyl na chválení. Ovšem toho si je reprezentační guru a trenér v jedné osobě Ivan Hašek dobře vědom. Ale víte jak, až se postoupí (a ono se postoupí, na to můžete vzít jed), nikdo se nebude ptát, jak moc vás ze hry českého týmu bolely oči. Ostatně utkání s Faerami nebylo první (a jen Bůh ví, zda poslední) bídné fotbalové představení pod trenérem Haškem. Stále se mu jaksi nedaří najít to správné týmové rozpoložení, nebo chcete-li, týmového ducha. Body mužstvo pod Haškem dělá, ovšem hra je místy… prostě z ní bolí oči.

Ale ani mantra: hlavní jsou body a fotbal není krasobruslení (to znamená, že se neudílí známky za umělecký dojem) není všespásná. Po zápase se na sociálkách snesla na hru týmu i na Ivana Haška kritika, občas se tam dokonce volalo po jeho konci v roli repre kouče. A slízli to i jinak nedotknutelné opory jako kapitán Souček a jeho „bratr v triku WHU“ Coufal. Nebo třeba úplně neproduktivní Chorý (zlí jazykové tvrdí, že je bez formy) a údajný český „Maradona“, novic v repretriku Šín (jenž se přimotal i k vyrovnávající brance Faeřanů), který byl spíše vykulený, než ve své obvyklé hře.

To všechno Ivan Hašek onou mantrou omlouval. Dobrá, máme tři body a po příštím zápase kvaldy (proti Gibraltaru) jich zřejmě budeme mít šest. Good job Mr. Hašek, ovšem co se bude dít, až narazíme na kvalitu? Momentálně se nám vyrýsovali Chorvaté, ti snad kvalitní jsou. Nebo ne? Podle mínění některých novinářů jsou hratelní. Tak to určitě, hratelný je každý. Marně však pátrám po tom, kde se bere tolik optimismu, když jsme jen o gól, a díky skvělé střelecké formě Patrika Schicka, porazili „amatéry“ z Faerských ostrovů? To jsem se sice nedozvěděl, ale zato vím, že Schick je tam od toho, aby ty góly dával a jednou nás zachrání (zadnici páně Haška) ten a jindy onen.

Nechtěl bych tady nasazovat a jakkoli zpochybňovat Součkův „nárok“ na prvního fleka v anketě Fotbalista roku. To zase prrr! Ze všech nominovaných měl zřejmě nejstálejší formu, vyhýbala se mu zranění a v reprezentaci opět nevynechal ani zápas (a to ani přátelský – opravte mě, jestli se mýlím).

U novinářů to má „dobrá duše a kluk milý“ Tomáš Souček také skvělé, ačkoliv i ti byli letos (za rok 2024) ochotní připustit, že to nebyla až tak „successní“ kapitánova sezóna. Ale stále platí, že je to geroj nezlomný a kdo jiný, když ne on.

Tomáš Souček nemá žádný přenádherný fotbalový styl, leč účinný. Naběhané kilometry, absolvované souboje a trk hlavou a třepetá se to v síti. S tímto vysoce nekreativním stylem se Tomáš prosadil v Premier League! Takže všechna čest a nohy v teple (to těm, co na Toma nasazují).

Přesto mám pocit, že se u nás kolem Tomáše Součka vytvořil (a nebo vytváří) něco jako kult osobnosti. Je prakticky nedotknutelný a to ani když se mu zrovna nedaří. Absolvuje všechny zápasy reprezentačního týmu (musí?) bez ohledu na to, zda je to příprava k nalezení onoho ducha týmu, nebo ostrý mač. Opravdu je nutné, aby Tomáš hrál všechno a všechny minuty? Kdy si chce repre vychovat jeho nástupce až Souček pověsí kopačky na hřebík? Nebo v Česku sníme o terminátorství národních fotbalových hvězd (jako to mají třeba v Portugalsku s Ronaldem)?

Dobrá tedy, budu upřímný. Čekal jsem, že letos se Součkův trůn minimálně zakymácí. Leč nestalo se (chyba v Matrixu?). Byl jsem přesvědčen, že Schick bude alespoň v první trojici (druhý nejlepší bundesligový střelec je v Čechách nic?). Černý bude alespoň v top desítce a výše budou Vitík, Panák či Kalvach. Do ankety se promítne i skvělá forma Ladislava Krejčího nebo Alexe Krále ve španělské La Lize. Nic z toho se nestalo, první tři místa obsadili „oblíbenci“ novinářů, tedy Souček, Provod a Šulc.

Ovšem pozor! Opravdu nenasazuji a nehanobím. Všichni tři se o svá umístění jistě zasadili svými výkony na hřišti. Nezpochybňuji ani to, že se jedná o výsledky ankety za celý rok 2024. A mnozí z těch, které bych rád viděl v popředí byli zranění, či se s formou potkali až v průběhu roku. Ale prosadit se v předních evropských ligách a soutěžích je přece také kumšt hodný ocenění. Nebo ne? Nebo to platí jenom pro Tomáše Součka?

Minulý týden se Zbrojovka Brno (momentálně skoro na padáka ve druhé lize) rozloučila s trenérem Jaroslavem Hynkem. Důvody? Obvyklé: neuspokojivé výsledky a rozháraná hra.

15. března se od SFC Opava poroučel Tomáš Zápotočný. Důvody? Jako ty předešlé: neuspokojivé výsledky a rozháraná hra (Opava také momentálně hraje druhou ligu a na postup to vážně nevypadá).

Tak tedy jen v minulém týdnu se od klubů pakovali hned dva trenéři. Viděni optikou sportovních novinářů: mladí (mladší), nadějní a progresívní. Přesto neuspěli (ani Zápotočného zkušenosti z úspěšné hráčské kariéry nepomohly). Vedení jejich bývalých klubů měla zřejmě jasno (ačkoliv diplomacie velela neprovalit to na veřejnost – tak se tedy oháněla impulsy pro mužstvo a děkovala trenérům ze jejich práci), přes nákladné investice do kádru se oběma již „nezaměstnaným“ nepovedlo okamžitě atakovat přední příčky. Zejména v Brně dalo vedení (a nový majitel) jasně najevo, že by nejraději postoupilo do první ligy už letos.

Jenže, z jalové krávy tele nevymámíš (platí zřejmě pro Opavu) a nic se neudělá hned (to platí pro Brno. Případně, trocha trpělivosti by neškodila). Vedení fotbalových klubů si vždycky myslí, že udělala to nejlepší pro postup (pro obdiv novinářů a fotbalové veřejnosti). A jediný kdo jim to kazí, je trenér. A udělají z něj nezaměstnaného.

Jasně, opět jsme zpátky u těch impulsů, které musí mužstvo dostat. A trenér? Ten se, většinou obratem, chytne jinde. Odkoučuje sezónu, možná dvě a zase jde o dům dál. Chcete nějakou perspektivu? Koncepci? Jděte. Respektive s tím na (některá) fotbalová vedení nechoďte.

Je tu ovšem i druhá strana mince. Na které je třeba to, že bývalý úspěšný fotbalista ještě není zárukou dobrého (rozuměj úspěšného trenéra). A to, řekl bych, platí zejména pro Zápotočného. A možná bude platit i pro Davida Střihavku v Pardubicích, a když hodně popustím uzdu své fantazii, pak mě napadá i Radoslav Kováč (já vím, přeháním). Že by tedy opravdu soumrak?

A takhle jsem to viděl já. Mějte krásný týden.