Pecky uplynulého týdne. Vrbo už skonči, Kanio vítej v reálu a jak je dobré míti svého Kuchtiče

Sedm týdnů vydržel Pavel Vrba na lavičce druholigové Líšně než byl odvolán. Nepřežil ani přípravu a klub mu dal padáka. Zuřivec se ptá: „Pavle Vrbo, máš to zapotřebí?“

Liberec i ve druhém „jarním ligovém kole padl. A spolu s ním padla i ostřejší slova o zářezu v Plzni. Ačkoli si klub (rozuměj „český Musk“ alias Ondřej Kania) hodlá stěžovat, myslím, že mu to body nepřinese. Takže, zatím sprostá nula! Vítej v ligové realitě úspěšný podnikateli.

Tomáš Rosický svými přestupními „rejdy“ fanoušky v zimním přestupovém okénku vůbec nepotěšil. Kde nic, tu skoro nic. Přesto se mu jedna věc určitě povedla: návrat Jana Kuchtiče Kuchty (Tomova oblíbená hostovačka, tentokrát z Midtjyllandu) na nejzelenější letenský pažit. Zkušený a údajně nevyzpytatelný matador zatím táhne rudé k lepší ligové náladě.

Oficiálně za Vrbovým propuštěním stojí blíže nespecifikované zdravotní problémy. Údajně. Ale protože nejsou právě blíže popsány, spekuluje se o trenérově odvolání hned v několika rovinách. Chlastá snad Pavel Vrba (nebo chlastají ve vedení Líšně)? Padl za oběť intrikám ve vedení klubu? Představoval si snad pan velkopodnikatel Igor Fait, že přivede pár vyšeptalých „hvězd“, které se kdysi mihly v LM? A celý fotbalový národ bude obdivovat skvělou a následováníhodnou Líšeň (novináři budou pravidelně psát oslavné články a Tikitaka bude zvát zástupce klubu do TV – řekněte nám, jak to děláte)?

Všechno zatím zůstává ve vzduchoprázdnu, ale éterem kolují mnohé indicie o tom, že vše nebylo úplně košér. Ladislav Vízek (dodatečně přeji vše nejlepší k narozkám) mluví o tom, že zná dvě verze: a pokud platí ta jedna, tak ať se jdou v Líšni bodnout. Sportovní ředitel Kleibl nejdříve z celkem úspěšného trenéra Valachoviče udělal Vrbova asistenta (ale dal mu prý volnou ruku při nákupu posil) a po Vrbově výmazu ho znovu instaloval do funkce se slovy, že to byl zcela logický krok (tak to jo, to bylo opravdu logické). A velkopodnikatel Fait čeká až si k tomu řekne své Vrba. Ten zase kontruje, že to rozhodně nečekal, ale všem přeje veselé Vánoce.

Kdo zná český fotbal a české podnikatele v čele klubů, ten se nediví ničemu. Už je zvyklý. Já jen, že Pavel Vrba se nachází ve volném pádu a po tomto extempore pád nabere ještě větší rychlost. Má to zapotřebí?

Jiný podnikatel (prý český Musk) v čele Slovanu Liberec má trenéra jistého. Také byl „logickým krokem“, protože chápal podnikatelovy vize o směřování klubu (bývalý trenér Kozel je nechápal a tak se poroučel). Ovšem zatím „pan velkohubý“ naráží na ligovou realitu. Co je fotbal fotbalem, tak žádná, byť sebelepší vize nepřevedená do výsledků, nepřinese klubu, jeho majiteli a potažmo trenérovi nehynoucí slávu. A když pak i rozhodčí jaksi nemají svůj den a netuší jaké skvělé vize pan Kania má, mohou klubu zle nedobře zavařit.

To se Liberci stalo v posledním ligovém kole v Plzni. Slovan sice prohrál, ale v klubu si myslí, že k tomu výrazně pomohli právě rozhodčí. Nejprve šel do sprch liberecký gólman Koubek (faul mimo pokutové území – zmaření šance – intervence VARu) a posléze za hodně podobný faul plzeňský Markovič naopak vyloučen nebyl (VAR byl v pohodě a ticho). Suma sumárum, stoper Viktorie se z toho nenadálého štěstí tak radoval, že vstřelil rozhodující branku na 3:2 a všechny body zůstaly ve Štruncových sadech.

Ano, Komise rozhodčích posléze trestala. U ní našel Slovan zastání a obě „nemehla“ rozhodčí (Beneš na place a Petřík u videa) si blíže nespecifikovaný čas nefouknou do píšťalky. Ale body (a ty Slovan potřebuje především) to Liberci nepřinese. Vítejte v ligové realitě pane Kanio!

S blížícím se koncem přestupního okna a s celkem jasnou odpovědí Tomáše Rosického na přestupová přání sparťanských fanoušků (je to těžký, hráči chtějí i platy – a tedy že už nikdo nepřijde), si mnozí smutně posteskli, že v Edenu to jde. Tam se nakupuje jako o život. TR10 však zůstává neoblomná – je to složité.

Přece jen však není tak úplně na místě vzlykat. Oblíbená přestupová Rosického disciplína, „hráč na hostování a pak se uvidí“, tentokrát byla trefou do černého. Jan Kuchta se díky tomu mohl vrátit do klubu, kde zažil zřejmě své nejlepší časy, aby si spravil chuť po neúspěšné dánské anabázi. Na oplátku od něj Tomáš Rosický a Lars Friis očekávají, že to na place zblázní a Sparta nebude jen spolkem různorodých fotbalistů bez náležitých emocí. A když sem tam přidá i nějakou branku, jenom dobře. Jo a přesně to Kuchta na hřišti dělá!

Když ho sledujete při hře, víte moc dobře, že to žere. Že chce vyhrát. Že nepřipouští žádnou diskusi na téma kdo je tu šéf. V obou „jarních kolech se kromě neúnavného presinku, náběhů a soubojů s obránci, stihl už dvakrát zapsat do tabulky střelců. Momentálně žádný jiný sparťanský hráč nedisponuje Kuchtovou mentalitou. A na hřišti je to znát, že je Kuchtič v pohodě a ví, co se od něj čeká. Obránci soupeřů by mohli vyprávět.

Pokud mu forma vydrží, nezávidím Tomáši Rosickému ten den, kdy bude Kuchtovo hostování končit. Co udělá letenský sporťák? Je o něm známo, že v přestupové politice je distinguovaně uhlazený až opatrný. A pořídil si už za bambilióny Rrahmaniho. Ten však (při momentální Kuchtově roli v mužstvu) nemůže českému útočníkovi konkurovat. Nejde jen o fotbalovou stránku, tu má Kosovan exceletní. Ale Kuchtovy přednosti jsou jinde: v emocích a tvrdé práci, kterou pro tým na hřišti odevzdává. Rrahmani zatím nic takového během svého angažmá ve Spartě neukázal. Oříšek pro Rosického? Možná. A možná také ne. Buď jak buď, Kuchta se vyplácí. Tečka.

A takhle jsem to viděl já. Přeji pohodový týden.

Autor textu: Petr Horký