Pecky uplynulého týdne: Vymeteni z poháru, Svědík na záchranářské misi, naděje Sparty umírá poslední

Slavii již lze považovat za budoucího mistra ligy. V Edenu to vědí a neveřejně se z toho radují. Možná i proto, že mnoho kol do konce soutěže už nezbývá a náskok je dostatečný. Ovšem bude to bez double, Olomouc byla nad síly červenobílých.

Bomba vybuchla! Ne však odložená někde na nádraží nejmenovaného západoevropského města, ale v českém fotbalovém rybníce. Martin Svědík, trenér uznávaný, žádaný a velebený se ujme – to se podržte, Zbrojovky Brno! Takže ne Plzeň, Sparta (páč se, fandové doufají, chystá raus pro Larse Friise), či Mladá Boleslav (čerstvě bez trenéra), ale „ubohoučký“ klub z konce druhé ligy. Zbrojovka má sice vize (doufejme, že i peníze), ale přeci jenom. Pořídit si tak opěvovaného trenéra k sestupem z druhé ligy ohrožené bývalé „legendě“, je jako vzít houfnici na vrabce.

Sparta stále spíše klopotněji spěje do finiše ligové soutěže i poháru. Středa i neděle byly pro rudé vítězné, pro fanoušky však spíše na nervy. Minimálně v poháru proti Teplicím. Ani v neděli proti Boleslavi to nebyl žádný bonbónek pro duši labužníka. Další zranění a posily na lavičce (případně nejhorší na place), přesto Sparta s nadějí vyhlíží konec sezóny (druhé místo a pohár).

Slavia Praha, skoro jistý fotbalový mistr (a dle konspirací a přestupových polofám, možná i ten přespříští) si na pohár vítěze ligy sáhne, naplní ho šampáněm a bude s ním juchat až do ranních hodin. Ovšem na ten další (pohár FAČR) už nedosáhne. Zkráceně, titul bez double. Olomouc nechá pozdravovat.

Překvapení? Senzace? Slavia jde jinak sezónou suverénně (naposledy porazila Karvinou na jejím hřišti jasně 4:0), ale z poháru se poroučí už ve čtvrtfinále. A to Olomouc (při vší úctě Hanáci) není soupeřem k neporažení. Ke všemu Slávka hrála doma, ve svém hradě v Edenu. Nic z toho nepomohlo, ani forma hodná mistra, ani domácí pevnost a podpora fandů.

Tak jak se tedy stalo, že jsou edenští z poháru raus? Jistě, dobrá hra Olomouce a snajpr Kliment. To byl základ. Pak také změny v sestavě červenobílých, jak míní fanoušci a ptají se, zda jich nebylo zbytečně moc. Vždyť jedna z těch změn se nevyplatila. To když mladíček Pech „namazal“ právě Klimentovi na góla. Ale ani další veletoče v sestavě mnoho pozitivního do hry Slavie nepřinesly, což přiznávají i zainteresovaní a odpovědní z Edenu.

V očekávání mistrovských oslav a přímého postupu do LM se však jedná jen o „zádrhelíček“. Myslím, že ani v Edenu tak moc nelitují, že jsou z poháru venku. Už vícekrát v probíhající sezóně byla Slavia „nařčena“, že k oltáři titulu přináší mnoho obětin. Třeba EL (viz její sestava v soutěži před podzimním derby) a nově i pohár FAČR. Historie se však zřejmě ptát nebude. Titul je titul a LM je víc než pohár FAČR. To si chlapsky přiznejme.

Na co by se však historie mohla jednou ptát (možná i měla) je, jestli klub z Edenu náhodou „nefauluje“ regulérnost ligy, když posiluje týmy v soutěži, aby jí pomohly bojovat s konkurencí (čistá autorova spekulace). A pochopitelně, v zápasech proti svému mateřskému klubu tito hráči nastoupit nemohou. Výhoda? Možná, ale co není zakázáno, je dovoleno (viz trenér Trpišovský). Stejnou výhodu mohou využít i ostatní celky z ligy. Jenže to musí být rychlejší v jednání s potencionálními posilami. V téhle disciplíně (tedy kup vše, co umí kopnout do meruny) jsou v Edenu rychlejší než Usain Bolt blahé paměti.

Zbrojováčtí fanoušci si možná připadají jako v Jiříkově vidění. Nejdříve rošády s prodejem klubu, které se nakonec vyřešily a klub dostal movitého majitele s vizí. Sice i on posléze hledal movitějšího přispěvatele (a zdá se, že našel), ale vize zůstaly. Tedy vrátit Zbrojovku mezi vyvolené do první ligy. Samozřejmě nejlépe hned, ale nikdo nechce na nic tlačit. Pro začátek postačí třeba i stabilita a herní tvář, ze které zase bude soupeřům naskakovat husí kůže jako pupeny na stromech v předjaří.

Nový majoritní akcionář posléze začal s čistkou (rozuměj s obměnou) nejen kádru, ale i v zázemí klubu. Je to pochopitelné, nové koště dobře mete a když za klub (rozuměj za akcie) vyšpulíte majlant, máte skoro přímo povinnost obklopit se vlastními lidmi.

Jenže nikdy není nic tak, jak si přejí movití majitelé. On totiž fotbal má jiná pravidla než svět mileniálových finančníků (viz Líšeň). A tak se Zbrojovce, i přes posílení v kádru i v zázemí, v jarní sezóně nedaří skoro nic. Dokonce tak, že klesla na poslední místo v tabulce (i přes jistě nadějnou remízu ve Zlíně)! To už volalo po něčem radikálním.

Už dříve se poroučel trenér Hynek a klub převzal bývalý hráč Marek Zúbek. Ten však také nevydržel na věčné časy (tři zápasy) a v tichosti bez fanfár (kdo by také tleskal za dva body) se vytratil, možná zpět do MSFL. A tak mohla vybuchnout ona zmiňovaná bomba. Ke klubu se dal „naverbovat“ Martin Svědík.

Těžko říci, co k tomu trenéra jeho věhlasu, který byl také kdysi zmiňován s souvislosti se Spartou, Plzní či dokonce s reprezentačním výběrem, vedlo. Kdyby se Zbrojovka topila třeba v první lize, prosím, ale hrát o záchranu v té druhé? Sám Martin Svědík mluví o vizích a o tom, že ho o nich Brňáci přesvědčili. A snad velkou roli v tom měl sehrát onen movitý mecenáš (jistý Vojtěch Kačena) boháč k pohledání. Ten je velice sympatický Jaroslavovi Tvrdíkovi a má kupu nejen vizí, ale i peněz. My věříme, že právě jen ty vize stály za Svědíkovým rozhodnutím. Kdo by také stál o peníze, když jde o záchranu legendy. Ale třeba je to jen kachna a Svědíkův plat bude přímo královský. No neberte to (Pavel Vrba pozdravuje).

Sparta (na rozdíl od Slavie) v poháru FAČR pokračuje do semifinále. Stačilo jí k tomu středečních sto dvacet minut v zápase s Teplicemi. Nebýt parádní trefy Haraslína z přímého kopu, šlo by se pravděpodobně na penalty a to je věc vždycky ošemetná. Takže uff a šutry ze srdce.

I Sparta nastoupila s několika změnami v sestavě. A i tady se fanoušek ptal, zda to bylo nevyhnutelné, když jde letenským (nechci malovat Baník a Plzeň na zeď) už právě jenom o ten pohár. Nicméně zase tak oslabená squadra do boje proti ke všemu odhodlanému soupeři nevyběhla a za mistrovských okolností z minulé sezóny by si na Teplicích smlsli i náhradníci.

Jenže na Letné není všechno jako dříve, tedy v mistrovské sezóně. Tým je v ligové tabulce stále na čtvrtém místě (a sezóna pilně sprintuje do finiše – tedy už žádné moře zápasů a potencionálních bodů) a týmy před Spartou (Baník a Plzeň, Slavii nepočítám) to s druhým či třetím místem myslí také vážně. Ke všemu na Letné ještě neupustili od planého posilování, ani planých řečí a sparťanská marodka stále pracuje na principu spojených nádob. A trenér Lars Friis na lavičce ukazuje spíše nerozhodnost, než že by věděl co s mizernými výkony některých svých svěřenců udělat. Ani co s jalovou koncovkou (bez Haraslína skoro bez ní). Obranu zřejmě už ve Spartě vyřešili (si myslí), ale zase se jim to sype v herním projevu. Případně se plní marodka.

Ani nedělní vítězství nad Mladou Boleslaví nebylo v rámci jednoduchosti, byť Sparta převahu měla a dvakrát při její vstřelené brance úřadoval VAR. Ale když se prostřídalo (že by zase ta zranění?) byla to dokonce Sparta, jenž „tahala“ čas. Skutečně si na Letné myslí, že druhé místo a pohár jsou na dosah? Připomínám, nejslabším hráčem v utkání s Teplicemi byla „posila“ z italské ligy Kofod Anderssen a stamiliónový hráč Rrahmani vydržel na place hodinu (bez zápisu do análů), v neděli si nepřipsal ani minutu. Ke všemu se (opět) zranil Sörensen. K tomu aktuálně hrozí, že v nadstavbě sehrají letenští utkání s těmi nejsilnějšími na jejich hřištích a v poháru jim los přiřkl Viktorii Plzeň. Opravdu si na Letné myslí…..ještě, že se občas dějí zázraky.

A takhle jsem to viděl já. Mějte pohodový týden.

Autor textu: Petr Horký